Režie:
Sidney LumetScénář:
Frank R. PiersonKamera:
Victor J. KemperHrají:
Al Pacino, John Cazale, James Broderick, Carol Kane, Charles Durning, Lance Henriksen, Dominic Chianese, Chris Sarandon, Robert Costanzo, Tom Towles (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Sonny (Al Pacino) a Sal (John Cazale), dvě nuly, které hnány životní nouzí vstupují do banky, aby ozbrojené uzmuly kus svého štěstí. Než se stačí vůbec zorientovat a zjistit, že bankovní trezor zeje prázdnotou, jsou nezkušení zlodějíčci v hledáčku policejních složek a dravých médií. Sonny a Sal mají náhle na krku z jedné strany rukojmí, z druhé strany, vedle dozorující policie, širokou veřejnost, v jejíchž očích zosobňují lidové hrdiny. S tím, jak se zvyšuje napětí, dochází v bance čerstvý vzduch a spolu s ním také veškeré legrácky a čepýření. Situace se pomalu, ale neúnosně blíží ke svému konci… 22. srpna 1972 byla v Brooklynu naplánována bankovní loupež, která neměla zabrat více jak dvacet minut. Nakonec John S. Wojtowicz, ozbrojený nejen palnou zbraní, ale především znalostí mafiánského filmu Kmotr (1972; účinkoval v něm právě Al Pacino), s psychicky nevyrovnaným kumpánem Salvatorem A. Naturalem, drželi rukojmí po čtrnáct hodin. Jedním z hlavních motivů k loupeži bylo pro Wojtowicze získání finančních prostředků na chirurgickou přeměnu pohlaví svého transsexuálního partnera, Elizabeth Edenovou. Netradiční kriminální událost mistrovským způsobem převedl o tři roky později na stříbrné plátno režisér Sidney Lumet (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Zastavárník, Vražda v Orient expresu). Společensko-kritickému dramatu nelze upřít jak nadsázku, s níž se umně líčí absurdní charakter celé loupeže, tak přesnou psychologickou drobnokresbu všech zúčastněných vystavených nezměrnému tlaku. Velkou zásluhu na tom nesl strhující scénář Franka Piersona, jenž za něj získal oborovou cenu Writers Guild of America i Cenu Akademie. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (375)
No do prdele, takto to niekedy v tom poondenom lúzerskom živote obyčajných ľudí chodí. Chytí vás zúfalstvo zo skurveného života a vašich problémov, ktoré nikoho nezaujímajú, zoberete neschopného kamoša a katastrofa je na spadnutie. Sonny asi videl veľa hollywoodskych a francúzskych filmov o tom, ako je jednoduché vykradnúť banku. Lumet zase videl veľa filmov všeobecne a mal už čo-to odrežírované, aby nás dokázal na dve hodiny do svojho filmu bez problémov vtiahnuť a vyjadriť sa aj k niektorým sociálnym témam americkej spoločnosti. Medzi obeťou a zločincom je tenká hranica. ()
Určitě jeden z nejlepších filmů s tematikou "přepadaní banky". Nejen drama a hra o životy rukojmích i obou zločinců, ale i tak trochu portrét doby (narážky na neomezenou moc odborů v tehdejších Státech, moc médií, masakr v Attice i tehdy opovrhovanou homosexualitu). De facto rekonstrukce skutečného případu, kde se ukazuje, že nejlepší příběhy píše sám život - v první půli nechybí mnoho zvratů i absurdních situací, s nástupem agenta FBI pak začíná psychologický boj "kdo z koho", kde by se napětí dalo krájet a celé se to sleduje jedním dechem. Mladičký Al Pacino už tehdy fenomenální, mistr vedlejších rolí John Cazale se svým nečitelným výrazem mu zdatně sekunduje. Sidney Lumet natočil několik skvostů, tenhle je jedním z nich a společně s takovým Arthurem Pennem patří v mých očích mezi nejvýraznější nedoceněné tvůrce 60.- 70.let. ()
Strhující, skvěle vygradovaný film popisující jedno dost podělané přepadení. V centru dění je naprosto dokonalý Al Pacino v roli Sonnyho (ve skutečnosti se ten loupežník jmenoval John Wojtowicz) a musím uznat, že tahle role patří mezi jeho vůbec nejlepší... Začátek velmi svižný a vtipný, ale postupně se zpackaná loupež mění na strhující drama, kterému nechybí ani kontroverzní téma jako je homosexualita. Přiznám se, že v okamžiku, kdy Al začal před bankou křičet "Attica, Attica...", tak mi běhal mráz po zádech a úplně si mě získal..:-) Když to shrnu, tento film obsahuje úplně všechno, co od skvělého filmu čekám. Nemůžu proto klesnout pod pět hvězdiček... ()
Dog Day Age.. Ozbrojené přepadení banky jakožto pouhá kulisa k vykreslení ducha doby a její proti-establishmentových nálad. Ve druhé půli mírně zředěné Sonnyho rozhovory s blízkými, přesto se ten syndrom z hlavního města Švédska (nebo spíš nával empatie) dostaví i přes televizní obrazovku. Vše postaveno na cílevědomé režii Lumeta, do děje vtahující, autentické kameře Victora J.Kempera a pochopitelně výkonu malého velkého Ala, jenž zase dokonalosti ukázal, kde má ještě rezervy.. Mimochodem, skutečný Sonny (John Wojtowicz) napsal v roce vzniku filmu dopis do New York Times, v němž svůj „odpolední portrét“ označil za pravdivý pouze z 30 %. Na true story z hollywoodské továrny je to docela dost, ne..? ()
Film, ktorý je aj spolu so Serpicom (1973) často citovaný v iných filmoch, ide o posledný filmový kúsok, ktorý už definitívne vystrelil mladého Al Pacina medzi hereckú špičku. Prvá polovica funguje ako perfektná komédia s množstvom hlášok, ktoré vyvolávajú úsmev na perách. Stred snímku sa tvári ako psychodráma, no už to nebolo tak dobré ako úvod, je tu niekoľko hluchých miest, ktoré občas nudia, no potom prišiel záver a ten bol jedna veľká lahôdka. Solídny nadpriemer, pre fanúšikov krimi thrillerov s motívom vylúpenia banky povinnosť. 75/100 Videné v rámci - 5x5 tour : Po stopách režisérov. ()
Galerie (120)
Zajímavosti (43)
- Slavný pokřik: „Attica! Attica,“ nebyl ve scénáři, s nápadem jej použít přišel asistent režie Burtt Harris. Přihlížející dav, který nenáležel ke komparzu, byl následně Pacinovým expresivním projevem při pokřiku natolik stržen, že mu rovněž začal odpovídat provoláním: „Attica!“ Celá tato improvizace je zaznamenána ve snímku. (Komiks)
- Charles Durning, který hrál seržanta Morettiho, se o tuto roli ucházel, ale na konkurzu mu byla přidělena role ředitele banky. Když se to doslechl Al Pacino, zašel za režisérem Lumetem a sdělil mu, že Durning chtěl hrát jinou roli. Lumet ihned souhlasil a do role ho obsadil. (MrCreosote)
Reklama