Star Wars: Epizoda II - Klony útočí

Podle mě spolu s E5 nejlepší Star Wars. A neříkám to jen kvůli Padmé;) Víte jak jsme byli natěšení na pořádný imperiální pochod? A ten masový souboj Jediů s Droidy, slint slint...A konečně poznáte otce a syna Fettovy, což byl pro mě osobně další docela velký tahák - alespoň uvěříte, že jablko nepadá daleko od stromu. Ještě bych měl složit hold Christopheru Lee a mistru Yodovi, ale tím už asi radši skončím. Nebo ne...způsob jakým Anakin přijde o (pro příběh SW klíčovou - i když při hlubším zamyslení nepříliš logicky klíčovou) ruku, není nic jiného než vynucená dějová záležitost, a člověk se až diví, jak může po tak skvělých soubojích režisér dopustit takovýhle lapsus. Jediná vyloženě hloupá scéna, ale ta za to teda stojí. (10.02.2003)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy (22.09.2012)

Epizoda II znamená hlavně pořádnou dávku akce s výbornými efekty, počínaje úvodní honičkou v rušném městě (připomínající honičku v Pátém elementu, potažmo PC hru New York Race), přes monstrźní bitku v aréně až soubojem Yoda vs Dooku konče. Lucasova režie a scénář opět nejsou na kdovíjaké výši a kupodivu menším trnem v oku mi byl také nesympatický Aná(l)kin a jeho "umělý", snad až lehce iritující, vztah s Padmé. Hlavní pozitivum však je, že Hvězdné války se po jaksi dětské a nedomrlé první Epizodě pomalu vracejí do zajetých kolejí nezapomenutelné, epické vesmírné ságy. 7/10 (08.04.2008)

V tomto díle nám začne proměna Anakinovi osobnosti (což je dost důležité pro celou "6" filmů). K tomu přibyly klony a také postavy (hrabě Dooku). Souboj Yody a Dark Tyranuse je sice dost udělán na efekt, ale pro milovníky soubojů světelných mečů je to skvělá podívaná. 5*, nevím, co k tomu dále dodávat. (16.12.2007)

Myslím, že ještě mnohem zbytečnější, než trojka. NA dějově jakžtakž ucházející jedničku to nemá ani omylem. Tohle je spíš jen něo jako mezihra, přestávka se základním info o pokroku situace a ne celovečerní velkofilm. Na původní filmy, ani když bysme vzali ty nejhorší scény, vystříhali je a udělali z nich nějakej sestřih, to nemá. Podle mě tohle nemělo ani spatřit světlo světa. Mimochodem, nikdo kdo to ještě neviděl se nenechte pomýlit lacinýma reklamníma žvástama o tom, že je to podobný Impériu vrací úder. Není. To bych byl na vrcholu blaha, kdyby bylo. Tohle je jen spíš stříhaná romantická polívka nejhoršího telenovelistickýho kalibru s občasnými lepšími momenty, kde se opět ukazuje ten starej Lucas. Třeba planeta klonů nebo honička na začátku apod jsou znázorněny moc pěkně a i posledních dvacet minut je celkem zajímavých, i když k tomu finálnímu boji mám pár výhrad, hlavně co se týká uvěřitelnosti (a realističnost teď dejme stranou). Přesto je to podle mě nedotažený a ničím zajímavý dílko, který kdyby nemělo tři tolik významnější a lepší bratrance (IV-VI) a jednoho bratříčka (I) mnohem lepších kvalit, přestože je to veskrze taky jen záprtek a pušperlík, propadlo by se to tak hluboko, že by to už nikdy nikdo nenašel. (15.02.2006)