3 from Hell

Vlastně zcela zbytečný dovětek, který potřeboval hlavně Zombie, protože slušně rozjetou kariéru drsného úderníka si pokazil druhým Halloweenem. Takže se znovu na scénu vrací Baby s Otisem. Baby je pořád stejně praštěná, zatímco Otis už občas dostává i rozum, samozřejmě je pořád stejně nemilosrdný. Třetí do party mě moc neseděl. Určitě jsem čekal daleko větší kravinu, ale nakonec slušný průměr z toho vypadl. Jsem zvědavý jestli se ještě někdy vrátí tihle řezníci na scénu. Občas člověk rád koukne na takovouto špinavou nechutnou záležitost. 55% (04.11.2019)

Po zhlédnutí snímku jsem nad Zombiem definitivně zlomil hůl, jelikož se jedná o umělecky stagnujícího režiséra, který si evidentně nedokáže uvědomit svou zacyklenost. Pokud patříte k vyzrálejším fanouškům žánru a nepoměřujete tedy kvalitu hororů skrze množství prolité krve, tak vás tato zoufale nenápaditá předělávka The Devil's Rejects těžko může uspokojit. Zombie údajně celý scénář několikrát přepisoval, aby ho vyladil k dokonalosti, leč při pohledu na výsledný produkt pojímám podezření, že se mu jednotlivé verze smíchaly dohromady. Už po deseti minutách například přichází zcela nesmyslný rodinný twist, kdy Zombie nechává zemřít kapitána Spauldinga, ikonického zloducha, který celou sérii de facto táhl, a nahrazuje ho jakýmsi ztraceným příbuzným, o jehož existenci dosud nikdo z Fireflyů ani netušil. Snímek postrádá napětí, místy působí nezáživně a objektivně vzato vůbec nejde o horor. Kdyby se v závěru na scéně znenadání objevil Rambo, tak bych se ani příliš nedivil. Jakožto zdejší žánrový expert tudíž nemohu 3 from Hell doporučit k projekci a uděluji mu prachbídnou jednu hvězdu. (04.10.2019)

Důchodcovští hippie vrahouni bez motivace na útěku. Rob Zombie jim rozhodně fandí a rád jimi nechává masakrovat nevinné. Film má parádní rozjezd, ale nadšení postupně upadne. Druhé dějství (barák) ještě baví, ale poslední už je natahovaná a potenciálem prostředí a postav bezradně plýtvající bída. [Sitges FF] (05.10.2019)

„I'm just a clown dancing to the sins of mankind..“ Sid už bohužel nebyl fit a Smrt před ním ani nenechala brzdnou dráhu, pozérské dialogy vypadají jako napsané třináctiletým puberťákem a paní Zombieová svými „vznáším se na obláčku“ kreacemi připomínala Terezu Pergnerovou při moderování Esa. Kdo v tom ovšem hledá Zombieho se vším, co k němu patří, ten ho tam najde (v tom je jeho autorská zacyklenost fajn). Čekat od toho něco jiného, je stejně naivní, jako hledat u zaměstnankyň Estrella Del Motel panenskou blánu.. (10.12.2019)

Zombieho labutí píseň; bez scénáře, bez rozpočtu, bez tradičních opor, bez struktury, bez gradace, bez závěru, ale zato s přepálenou stopáží, stěží uvěřitelnou mírou sebežerství a přestárlými kdysi ikonami. A přesto z toho vykřesal ucházející béčko, které sice posílá závěr Vyvrženců do kytek, ale v podstatě neurazí ničím jiným než naprostou zbytečností. A má to pár (doslova) světlých momentů, to zase ne že ne. (24.07.2020)