A Bluebird in My Heart
Režie:
Jérémie GuezScénář:
Jérémie GuezKamera:
Dimitri KarakatsanisHudba:
Séverin FavriauObsahy(1)
Čerstvě propuštěný vězeň Danny, který stále musí nosit kotníkový náramek, se usadí v ošuntělém hotelu provozovaném svobodnou matkou Laurence. Souhlasí, že vymaluje jeden z jejích pokojů výměnou za měsíční nájem, a také se nechá zaměstnat jako myč nádobí v nedaleké čínské restauraci. Danny, který se touží schovat před světem a zůstat stejně čistý jako kuchyně, jíž pečlivě drhne od špíny a nečistot, se rád drží stranou. Ale Laurenceina dospívající dcera Clara, jejíž táta je ve vězení, zoufale potřebuje otcovskou autoritu, a tak se Danny velmi pozvolna této role ujme. Když je pak Clara napadena, Danny zareaguje jediným způsobem, jaký zná, a znovu se dostane do potíží. (Cinemax)
(více)Recenze (31)
Roland Møller je zárukou kvality a byť to má tvrdý Dánský rukopis, tak je to nakonec film Francouzsko-Belgický. Čerstvě propuštěný vezeň by rád začal čestně a znova, ale připlete se opět do problémů s nepěknými následky. Surové drama, kde nechybí znásilnění i mrtvoly a díky parádnímu Møllerovi se na to kouká dost dobře. 7/10. ()
Syrový thrillery já rád. Nikdy v nich nebývá nic převratnýho (což někteří zdejší kolegové nevědí), ale mívají fajn atmosféru a ne vždy se v nich objeví moment, kdy si říkáte:"kurva proč?" Tady takový moment zrovna je, ale bez něj by nebyla druhá půlka a tak to zase tolik nevadí. Jenom je chyba fandit někomu kdo musí udělat takový rozhodnutí. Lola zase komplet bez, ale tentokrát to zase tak moc sexy nebylo. Trochu to připomíná dávnou Býčí šíji, belgický film co se objevil na Cinema Mundi. ()
Film v červených číslech, ale ve skutečnosti je to číslo chladnější. Nikoliv mrazivě. Téma je klasické, podání bez velkých emocí a volným tempem. To tempo by nevadilo v určitých částech, kde navozuje vetší "filmovost". A jsou zde pěkné pasáže. Ale zrovna tak film s nálepkou mrazivého thrilleru potřebuje i trochu výbušného ohně. Konec dobrý, ale zase to podání - jako když vlak dojede na konečnou a všichni jen vystoupí. ()
Lákadlem byl Roland Møller, se kterým mám už navždy spojený film R. Roland je stále ve vynikající formě, dobře se na něho kouká, příběh byl sice otřepaný, ale dojde na několik vážných/surových scén - zmlácení + zapálení auta, znásilnění/umytí dívky a závěr, který prostě není i je happy. A jelikož dramata nevyhledávám, tak V koutku srdce vůbec není špatné a určitě stojí za doporučení. (162. hodnocení, 10. komentář) ()
Springsteenova píseň Straight Time zase trochu jinak. S poklidným nástupem, civilním pojetím a nepříliš explicitním násilím. Někdo si v tom najde tu tíhu při hledání důvěry a zařazování se do „normálního“ života, někdo v tom uvidí jen pomalé, emočně vyprahlé drama, jehož třetinu stopáže zabere umývání nádobí v čínském bistru. Živočišnému Møllerovi ta vlastní kriminální minulost kouká z očí a pro podobné role drsňáků se zapáleným doutnákem agrese je jako stvořený. Jeho výpad do otevřených dveří auta nechal vzpomenout na vybrané způsoby Velkého Chrise v podání Vinnieho Jonese.. ()
Reklama