Adéla ještě nevečeřela

Oldřich Lipský velikán československého filmu natočil parodii na slavné detektivky. Nick Carter: Prosím nejdřív o vaši výpověď. Slečnu Karin budu obtěžovat později. Karin: Ano, kdykoliv... Nick Carter: Pamatujte si, komisaři. Uznat svou porážku... I to je svým způsobem vítězství. komisař Ledvina: Takže jsme to vlastně vyhráli, na celý čáře. 90% (04.10.2019)

K tomu nejlepšímu, co česká kinematografie vyprodukovala, patří trojice parodií velezkušeného režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Vedle Limonádového Joa (parodie na westerny), Tajemství hradu v Karpatech (parodie na románový svět Julese Vernea) vznikla jako druhá v pořadí právě Adéla ještě nevečeřela, parodie na levné ,,šestákové" detektivní romány. Spolu se stylizací zrychleného světa němé grotesky, plné gagů a situačního humoru, se ústředním leitmotivem a hlavní estetickou složkou filmu stává dokonalé napodobení dějových klišé brakových detektivek i přidružených pokleslých žánrů (červenou knihovnu například paroduje osudové vzplanutí Nicka ,,Ledviny" Cartera a slečny Květušky Bočkové). Specifickou složkou humoru je humor jazykový - usazení celého filmu do 19. století, doby národního obrození, a s tím spojené použití některých příznakových slov a spojení je nosným pilířem filmu - např. puristické tendence (Nick Carter díky své příručce Česky snadno a rychle hovoří o lučbě a silozpytu...), použití příznakové fráze v běžné řeči (,,Ach, jak jsem rozvrkočena..." ,,Perfidní čmuchale!"), zaměňování slov na základě podobnosti (,,babočka jenerál, dědečku...") atd. K tomu, že film nezestárl, přispěly nemalou měrou také geniální animace a trikové postupy Jana Švankmajera, stejně jako nebývalá výpravnost celého snímku. Stejně tak architektonické a především výtvarné usazení do uměleckého slohu secese. Pro filmové tvůrce, co se týče kostýmů, komparzistů atd., byla 70. a 80. léta 20. století doslova zlatými časy - po ideové stránce tomu bylo samozřejmě naopak. Přesto parodovat ,,západní" pokleslé žánry bylo dovoleno a bavit lid dokonce žádoucí. Vzniklo tak skutečně nadčasové dílo, které baví diváky již několikáté generace. Film, který nezestárl. Výjimečný film... (16.11.2006)

Jeden z důvodů, proč Oldřicha Lipského řadím do své režisérské top 5. Herci (Kopecký, Hrušínský, Dočolomanský, Pešek, Konvalinková a další), režie, scénář (Brdečka Rulez), výprava, vše je tak dokonale skloubeno, že se nedá ani popsat. Jeden z filmů, kde si nepamatujeme části, ale celek. "No, to je zase den." - "Ukliď to." / "Dar přítele Messera." (29.10.2005)

Josef Ledvina tvoří s Nickem Carterem tak kouzelné duo, že byste podobné jen těžko hledali! Takhle má vypadat parodie, zapomeňte na debilní Scary Movie. Scénář sám o sobě dává prostor natočit skvělý film, jenže Lipský natočil geniální film. Takhle šlapající stroj jsem viděl naposled ve výloze se švýcarskými hodinkami. Ono filmař je vlastně takový hodinář a skloubit do jednoho chodu tolik zubatých koleček chce prostě UM. A Lipský uměl, tady žádná. "My se prosím fackujeme." A když jim do tance hraje Luboš Fišer, to se to honí kdejaký rostlinkář. (15.10.2008)

No nějaká super paráda to tedy nebyla. Vlastně to byla docela nuda. Vtipné zde byly snad pouze vynálezy od přátel Nicka Cartera. A možná ještě Rudolf Hrušínský, který nikdy neměl plný žaludek. Navíc trpím docela silnou averzí vůči Švankmajerovým ,,trikům". Podle zdejších chvalozpěvů jsem si troufl očekávat skutečně hodně. O to větší je teď zklamání. V tom filmu se vlastně nic moc ani neděje. Dávám slabé 2*. Upřímně si myslím, že na vyšší hodnocení film nemá a spousta uživatelů jsou lháři. (12.06.2012)