Tenkrát na Západě

Tenhle western je z jedné strany ryze vesternový, ale vlastně naprosto odlišný od všech ostatních. Téměř 3 hodiny jsem vydržela bez jediného náznaku nudy sledovat těch několik málomluvných, krásně načrtnutých postav, tu vyprahlou poušť, kterou křižují ti nejdrsnější pistolníci a hlavně poslouchat famózní hudbu, kterou složil pan mág Ennio Morricone. Jenom zaslechnout ty 4 tóny harmoniky a víme, ve kterém filmu jsme. Troufám si říct, že Tenkrát na západě by bez Ennia byl tak trochu jiným filmem. (29.06.2006)

Když jsem si pouštěl tento film, vůbec jsem dopředu nevěděl čím je tak proslaven, teď už to vím a nezbývá mi nic jiného než souhlasit. Snímek oplývá snad nejlepší hudbou ve filmech vůbec a výbornou atmosférou, na které se podepisují zejména, pro tento film typické, dlouhé záběry do tváře tajemných a drsných pistolníků. Svým originálním a nadčasovým pojetím se dá vlastně nazvat uměleckým dílem a pro tyto aspekty nemůžu jinak, než udělit 5 hvězdiček, ačkoliv jen tak na okraj musím podotknout, že na druhou stranu můj zážitek plně pětihvězdičkový nebyl. Bylo to tak na rozhraní, jenže ať přemýšlím jak přemýšlím, snímku prostě nelze objektivně nic vytknout, nečekal jsem, že film z roku narození mé matky dokáže tolik oslovit i novodobými efekty zhýčkaného diváka jako jsem já :) 9/10 (12.12.2007)

Pravému milovníkovi filmů a hudby v nich musí ukápnout nejedna slza po skončení tohoto DÍLA. Natočená a nahraná fantazie, která se vryje do mysli diváka a už ji nepustí. Podmanivá, nádherná, přesně trefená hudba pro spageti western. Vidět herce jako Henry Fonda a Charles Bronson v tomto skvostu je něco úžasného. Geniální trio scénáristů Dario Argento, Bernardo Bertolucci a Sergio Leone vytvořili skvost, který nikdy nezemře a svou krásou předčí životy všech tří legend. Krásná Claudia Cardinale jen dokresluje dokonalou atmosféru a svět Sergia Leoneho, mistra špageti ěesternu a italského režijního guru. I přesto, že má přítelkyně při tomto filmu usla a nakonci se divila co se mi na tom líbí , nejde než dát 5*. Závěrečná scéna s opět dokonalou hudbou a zjištěním "Kdo sakra jsi?"je jedna z nejlépe gradovaných scén, díky které je film o mnoho působivější a tajemnější. Nejlepší western všech dob...a já smekám mistře Leone a mistře Morricone. (20.06.2005)

Western legenda. Absolutní mýtický svět mužů, do něhož Sergio Leone vložil nostalgické připomenutí faktu, že tenhle svět už je dávno pryč (byl-li kdy vůbec)... (Civilizační pokrok bořící starý svět symbolizuje právě železnice.) Esence skutečného ,,chlapáctví", pro jehož představitele nemá ceny žena, peníze, majetek, rodina, ale jen a jen čest. Leone pracuje s archetypy. Tenhle svět tu byl před westernem a bude tu i po něm, Sergio Leone ovšem povýšil jinak v místě i čase silně fixovaný žánr do nadčasové polohy - příběh o pomstě, která determinuje celý život a která je vyšším imperativem než život... Unikátní je formální stránka filmu - jen málokterý režisér a kameraman exponuje většinu záběrů do detailů a polodetailů, navíc stále stejných míst - obličejů jednotlivých aktérů příběhu. Hra (paradoxně strnulých) mimických svalů (a zvláště očí) je doslova dechberoucí. Je to cosi jako magie. Síla magického pohledu. Leone přikládá očím zvlášť symbolickou váhu. Kapitolou samou o sobě je hudba. Každá z kvarteta ústředních postav příběhu je signalizována svým jedinečným hudebním motivem a i jako hudební celek pak funguje Moricconeho dílo fenomenálně. Stěžejní (a nejznámější) je motiv harmoniky (která dává hlavnímu hrdinovi i přezdívku), uchovávající si v sobě specifické tajemno. Harmonika jako osud, jako prokletí, jako stigma. Perfektní symbol. Zvláštní důraz je kladen také na mizanscénu, iluze amerického západu je skutečně dokonalá. Pro herce je signifikantní pot, špína, zarostlé tváře, protikladem je samozřejmě jediná žena v linii příběhu. Vjem horka a špinavosti je podán zajímavě jakoby v druhém plánu, zvlášť dobře vystoupí v kontrastu se scénami v interiérech vlaku. Sergio Leone natočil jedinečný film a uzavřel tak pomalu mrtvou kapitolu v historii filmu, kapitolu žánru zvaného western...,,Já jsem chlap." ,,Druh na vymření... Přijdou další Mortonové a vyříděj vás..." (03.08.2008)

Film mého srdce. A to doslova. Žádný jiný western mu nesahá ani po kotníky a 99,99999% ostatních filmů taktéž. Nenapodobitelná atmosféra, úžasní herci a nadčasová hudba Ennia Morriconeho. Scéna závěrečného účtování nemá svojí působivostí v celičkých dějinách kinematografie obdoby.....vlastně tak jako zbytek. Dlouho jsem hledal svůj nejlepší film. A v "Tenkrát na Západě" jsem ho snad už našel. (18.08.2003)