VOD (3)
Obsahy(1)
Asger Holm, bývalý policista, kterému byla přidělena služba na tísňové lince, odpoví na volání od unesené ženy. Když je hovor náhle přerušen, začíná po ženě a jejím únosci pátrat. S telefonem jako jediným nástrojem, obklopen stěnami kanceláře vstoupí Asger do závodu s časem, aby zachránil ohroženou ženu. Zločin, který odkrývá, je však mnohem větší, než se na začátku mohlo zdát. Jeden z nejslibnějších tvůrců nové dánské filmové generace režisér Gustav Möller ve svém prvním celovečerním filmu oceněném na filmovém festivalu Sundance Cenou diváků za nejlepší zahraniční film experimentuje s lidskou představivostí, smysly, strachem a přesvědčením, že nejsilnější filmové momenty jsou ty, které nevidíte. (Aerofilms)
(více)Videa (6)
Recenze (460)
Několik úvodních minut mi subjektivně přišlo poměrně nezáživných a zvažoval jsem, jestli mám skutečně chuť vidět film, v němž si hlavní postava stále "jen" s někým volá (podobně jako např. v Noční jízdě). Pak se ale děj do mě náhle zasekl svým ostrým drápkem a nepustil až do konce - nedýchal jsem u toho napětím, hltal dění na plátně a byl zcela konsternován, čeho jsem byl svědkem (zvláště ten finální moment, kdy se člověk dozví, že... ale ne, to prostě nejde vyzradit předem). Neskutečná věc, která mě psychicky zcela zničila - razance toho snímku je zcela ohromující. Okřídlené "méně je více" se zde nejspíše ověřilo dokonale - přišlo mi fascinující, s jak málem si ten film vystačí (a to dokonce do té míry, až mi vlastně obrazová stránka přišla zbytečná - připadal jsem si v kině téměř jako u poslechu rozhlasové hry; na film by tak teoreticky mohli i nevidomí diváci, pokud by ovšem ovládali dánštinu - český dabing si zde dost dobře - kvůli velké náročnosti - představit neumím). Na filmu mi asi trochu vadila jen "přehnaná angažovanost" hlavní postavy - přišla mi nevěrohodná (a částečně i jako klišé, neboť jeho služební horlivost, jdoucí pravděpodobně nad rámec jeho pracovních povinností, nepřekvapivě kontrastuje s chováním jeho kolegů, kteří si chtějí jen odkroutit to svoje a jít domů - člověk si zde nemůže nevzpomenout na ty mraky filmů o idealistických policajtech, kteří bojují s nezájmem svého okolí). ()
Má to osobitú atmosféru, solídny námet, no samotný príbeh, je doslova posiaty absolútne nelogickými, absurdnými vložkami, akoby realita s fantáziou, ani len netušili, že majú mať nejaké hranice. "Den skyldige" je za vlasy pritiahnutým filmom, ktorý funguje len na základe myšlienky a špecifického spracovania za 5 €. Takýmto spôsobom, by konal, no najmä KOMUNIKOVAL, len absolútny idiot, alebo žandár bez akýchkoľvek skúseností, pričom v tejto mašinérii, plnej ultra ofenzívnych atakov na mozog diváka, nie je zapletený len samotný "telefonista", ale aj jeho blízke okolie. A to sa nám od úvodu snažia nahovoriť, že je "Asger" ostrieľaným článkom vo Verejnej Bezpečnosti. Ja sa ospravedlňujem (!), no vzhľadom na osobné skúsenosti s daným zamestnaním, je tento snímok, absolútna, nereálna kokotina, ktorá síce skutočne baví, no nie je hodná, akejkoľvek vážnej myšlienky. ()
Chytľavo jednoduchá zápletka. Niečo ako Tiesňová linka s Halle Berry, ale ešte komornejšie, neakčnejšie a jednoduchšie, keďže sa pohybujeme celý čas len v dvoch miestnostiach (a na konci asi po dobu 20 sekúnd v chodbe). Napriek tomu napínavé. Disponuje to minimálne jedným solídnym twistom, hlavný hrdina je napriek zjavne temnej minulosti fajn a celé to odsýpa a funguje. Trocha mi nesedeli len dve veci: pomerne laxný prístup polície k prípadu a to, že jej nechal mobil. Druhý raz si to už nepozriem, ale 3* by boli nefér. ()
Naprosto geniální hra s fantazií diváků, již podněcují střípky příběhu, který se nám kousek po kousku odhaluje skrz několik telefonních hovorů, a ruchy na druhém konci linky. V roli policisty, který nedovede zachovat od případu dostatečný odstup, a pak už jen hasí, co nestihl pokazit, exceluje Jacob Cedergren, v jehož úsporných gestech a pár kapkách potu na čele se odehraje další velká část příběhu. A přestože kamera nás nechává proniknout pouze do stísněného prostoru call centra, smršť nápadů debutujícího Gustava Möllera rozněcuje v našich představách silný příběh s krutými zvraty, výborně vykreslenými postavami a silnými dějem. 85 minut na jednom místě a přitom kdesi daleko za ním. Nejpříjemnější překvapení letošního filmového roku! ()
No je to samozřejmě strašně dobrý, takže v tomto případě věřte hypu. Tísňové volání je minimalistický thriller, který táhne herecká one ma show v podání Jakoba Cedergrena. Prakticky celý film z něho kamera nespustí oči – excelentní herecký výkon, který je navíc umocněn momenty, kdy herec nemluví, ale díky výrazům v obličeji plně cítíte jeho aktuální emoce a rozpoložení. Film se kompletně odehrává ve dvou místnostech, kde se skoro jen telefonuje – ale i tento malý prostor stačí k vytvoření hutného napětí a rozehrání pohlcujícího příběhu. Zpočátku se může zdát, že děj – ač je velmi poutavý – nemá čím překvapit. To je ale velmi mylná domněnka. Překvapivých momentů, které ovšem nejsou pouze pro efekt natlačené do děje, obsahuje příběh vícero a k tomu všemu se připravte na jeden obrovský zvrat, který vám vyloženě vyrazí dech – nečekal jsem to, dostalo mě to. Alfred Hitchcock by byl pyšný. Očekávejte příval všemožných emocí, které vás lapnou hned na začátku a po celou ideálně dlouhou stopáž vás nepustí. Dávám zatím silné 4*, ale chci to časem vidět znovu. ()
Galerie (13)
Photo © Nikolaj Møller
Zajímavosti (9)
- Název filmu se objeví až před závěrečnými titulky. (griph)
- Zástupcovia Dánska zvolili tento film ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na 91. ročník Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film. (MikaelSVK)
- Jediná hudba, kterou lze ve filmu slyšet, začíná necelé dvě minuty před závěrečnými titulky. (Mirecek42)
Reklama