Osmá třída

Realistické vyobrazení dospívajících dívek, kteří nemají největší sebevědomí na světě na rozdíl od ostatních úspěšnějších spolužáků. Kayla mi hodně připomínala mě, byla jsem taky outsider na základní škole a stejně jako hlavní postava, tak i já, jsem se chovala jinak ve škole a jinak doma, až na to, že já přátele měla. V dnešní době je to horší, existují sociální média, která dnešní mládež pohlcují a tím pádem už neexistuje komunikace z očí do očí. Snímek nemá žádnou gradaci, žádný pořádný příběh, ani vlastně poučení, jen je to realistický život outsidera, který moc touží po tom být oblíbeným. Škoda, že to je tak nezajímavě natočené. (06.01.2019)

Eighth Grade přináší ten hezký pocit, že obyčejný malý indii film nás dokáže zasáhnout mnohem více, než kdejaké velké drama. Je to hodně moc upřímné a dojemné, ale ne tím vlezlým způsobem. Film vypráví o běžných věcech, ale dokáže to krásně prodat a ten výsledek je mnohem sympatičtější a opravdovější, než by se zprvu zdálo. Velkou zásluhu na tom má i styl vyprávění, kdy mi bylo hlavní hrdinky místy dost líto, na druhou stranu se taky chová tak jak se chová(tedy tak jak se chovají všichni v jejím věku). Režisér Bo Burnham krásně vystihuje jaké to je být svůj, a jak je dneska těžké si zatím stát. Jak je těžké s někým mluvit, když jsou všichni přilepený ke svým mobilům a počítačům. Burnham nekritizuje dobu, ale to jak jsme se tomu přizpůsobily a stalo se to pro nás běžnou součástí života. Elsie Fisher podala výborný výkon a je opravdu moc talentovaná, a rozhodně ještě něco v budoucnu předvede. Josh Hamilton je zde velmi dobrý a za ten rozhovor na konci má mé velké uznání, jelikož to je opravdu moc silná scéna. Emily Robinson vletí na scénu jako uragán a je fakt příjemný oživením pro příběh a i pro postavy. O filmu jsem si nic nezjišťoval a nepouštěl jsem si ani trailer. Místy jsem pak byl příjemně překvapený co jsem dostal. Neříkám, že mě sedlo úplně všechno, ale ve výsledku jsem dost spokojený. Eighth Grade je povedený film, jenž má co říci a velmi příjemně mě překvapil svojí opravdovostí. (14.10.2018)

Ve světě každého dítěte / puberťáka asi vždy musí přijít chvíle, kdy se ptá sám sebe: Jsem dostatečně in? Z náznaků lze pak vždy vypozorovat, jaká je realita. Kayla není in. Ale není jí ani nijak ubližováno, není ani terčem šikany. Jen je to tichý diblík bez přátel a bez kluka. Kde se stala chyba? A lze na tom něco změnit? I o tom, ale nejen o tom vypráví toto odlehčené drama, které ví kdy zahrát na vážnou strunu, a kdy situaci odlehčit. A já jsem nadšený, že někdo dokáže o problémech dospívání natočit film, u kterého si řeknu, wau, přesně takhle by to mohlo v reálu fakt vypadat. Navíc jsem možná lehce zaujatý v tom, že i já byl vždy v kolektivech stranou, nezván na oslavy mých spolužáků, často sedící tiše v koutku a sám se bavící. A tak jsem se v životě hlavní hrdinky místy až velmi nebezpečně poznával.. A o to více oceňuji tento vhled do života současných puberťáků, kdy zjišťuji, že se vlastně nic moc nezměnilo. A ať už je to jakkoliv, Kayla úspěšně dokončila základku a já jako divák jí můžu jen přát, ať je to na střední lepší a ať najde své štěstí pod sluncem. Tenhle film nejde nemilovat. Já se zamiloval na první pohled! [27. Art Film Fest Košice] (15.06.2019)

Exhibice opravdovosti nabalená na standardní příběh. Asi bych ocenil větší cit pro nuance - kdyby třeba hrdinka nebyla ultimátní loser, ale pevnější součást svého okolí. Jenže to by se pak psalo hůř a bylo by těžší tu holku udělat konvenčně sympatickou, o což se ten film bohužel pokouší. Abych ho plně docenil, musel by se téhle snahy vzdát a plně se ponořit sám do sebe - jestliže je okázalá autenticita prakticky jediná deviza filmu, mělo jí být podřízeno vše. Dokud zůstává základní klišé kostra o sympatické awkward holce, co nezapadá do svého okolí, je to pro mě jen "napůl". Je to určitě fajn film natočený s citem a empatií - ale volí hodně zkratek a vyhýbá se největším výzvám. Že je v důsledku dělaný z mindsetu dospělého, dokazuje, že ultimátní šťastný konec si představuje jako sžití s minulou generací, kdy je po umanutém odmítání přijat monolog otce, který má samozřejmě jen málo společného s realitou. Je to prostě taková příjemná hra na autenticitu, i když jde nakonec jen o autenticitu takovou, jak by si ji dospělý divák přál. (28.09.2018)

Klasicke indiecko o dospievani, ale toto ma jednu velku devizu. Ten posun zo strednej skoly na zakladnu posobi prekvapivo originalne. Tematicky sa tu sice riesia rovnake veci ako vzdy, no tu je to o jeden vekovy level nizsie. Takze nejde o predchod od mladosti k dospelosti, ale ake to je prestavat byt dietatom a zacatat za svoj zivot zodpovednost. Velmi svieza zmena 8/10 (12.10.2018)