Děsivé dědictví

V kontexte celku artové pikle s dejovými elipsami upozorňujú skôr na deravý scenár. Film v jednej chvíli zámerne dopovie niečo, o čom divák doteraz len tušil, aby v závere vykecal úplne všetko. Kŕčovito a doslovne. Hereditary totiž ako rozmarný strýko sľubuje všetko a nesplní nič. Vycibrenosť obrazu je len chladná snaha zakryť neujasnenú tému, herecká precíznosť a vážnosť, do ktorej sa film halí, zakrýva banalitu zla, ktoré ukazuje. Nadprirodzeno je vedľa dokonalých setov päsťou na oko, všeobjímajúca konšpirácie nafúknutá bublina. Možno, že takto presne to tvorcovia zamýšľali. Možno, že majú tisíc teórií o tom, ako to všetko odráža súčasnú spoločnosť. Skôr si ale mali vyjasniť, o čom presne chcú rozprávať. Či o traume, smrti, spoločnosti. Alebo o náhode a osude. (19.11.2019)

Tak je tu zase jedna slušná, atmosferická věc, která svou stylizací a hlavně hudebním doprovodem dokonale rozproudí nepříjemné pocity. Za to by si mohli dát tvůrci jedničku. Diváka drží v napětí hodně dlouho a pak se všechno začne dávat dohromady a tam je takový malinký zádrhel a není to úplně ono, ale jinak výběr dětské herečky byl dokonalý a maminka v podání Toni Collette je taky dost crazy, ale chvílema už toho taky na mě bylo moc, jakoby trochu přehrávála, ale přesto dobrý herecký výkon. :-) (29.11.2018)

Film, který už v životě nechci vidět!! Hereditary získal nadměrný hype podobně jako Quiet Place, ovšem s rozdílem, že Hereditary je milován a vznášen do nebes kritiky, ale nenáviděn běžnými diváky. Kdežto Quiet Place sklízí nadšení na obou stranách. Hereditary je hodně divácky nevděčné a dá se zařadit do podobné sorty filmů jako the Witch a Mother, kde opět nechybí pointa, která většinu diváků naštve a vyvolá velké boom. Film má něco přes dvě hodiny a je vyprávěn velmi pomalým tempem, tedy netrpěliví diváci budou možná zívat nudou, ale pokud se Vám podaří vžít do filmu a vtáhne Vás atmosféra dostanete nevšední zážitek, ze kterého Vám bude hodně úzko až nepříjemně. Film je kreativně natočený, úhly kamery jsou na debut až úchvatné a Wan by se s jistotou poklonil, ale především je to herecký koncert Toni Collette, která předvádí jeden z nejimpozantnějších ženských hereckých výkonů, které jsem kdy měl možnost vidět a pokud nedostane nominaci na Oscara, tak se budu velmi divit. Chvála patří i Milly Shapiro, která vyhrává cenu za nejošklivější holčičku, kterou jsem kdy viděl a bacha jde z ní mráz v zádech! Hereditary vytváří nový směr hororu a má hodně blízko k Exorcistovi či Shining. Rozhodně nečekejte žádné Jump Scares, neobjevuje se zde ani Gore, spíš očekávajte znepokojivé, psychologické, emocionální hororové Drámo, které má však jedno z nejintenzivnějších hororových finále, které jsem viděl za hodně dlouhou dobu. Pár scén ve filmu je hodně nepříjemných až Hard to Watch a rozhodně mi utkví v pamětí delší dobu ( škola, attic, auto). Po odchodu z kina jsem pociťoval úzkost, nepříjemné pocity a ty dvě málem bouračky cestou domů na náladě moc nepřidali. 85% (15.06.2018)

Aster tam dostal něco, co drtivé většině hororů nejen doby současné zoufale schází. Atmosféru.. Plíživého děsu, nekomfortního tajemna a něčeho mrazivě iracionálního jako se to povedlo v nedávném Farrellově ententýky The Killing of a Sacred Deer. Zatímco vyšinutá mamá T.Collette se doplňuje se stoickým taťuldou G.Byrnem, A.Wolff se přesvědčivě propadá do temnoty, Stetsonův soundtrack minimalisticky brnká na nervy a sám pan režisér dosti nepředvídatelně stupňuje cosi, co by v méně sugestivním podání skončilo v žánrovém zapomnění. Překvapil mě rychlým zmizením postavy, které jsem se měl nejvíc děsit i třeba jednoduchým trikem „přepínače“ dne a noci (to je ten moment, při kterém by se postava Lance Henriksena z Dead Man posrala hrůzou). Tak trochu retro pointa byla bez problémů vzata na milost. Osedlejte velblouda, hail Paimon! (03.09.2018)

Hereditary sa zaujímavým spôsobom výrazne odlišuje od ostatných (najmä mainstreamových) hororov 21. storočia. Na môj vkus ide možno miestami až o príliš psychotickú jazdu, u ktorej som nebol na záver schopný všetko vstrebať, ale zároveň som sa cítil dostatočne pohltený výborne gradovaným napätím a bizarnou atmosférou natoľko, aby si odomňa Dedičstvo zaslúžilo dosť slušných 8/10. (01.09.2018)