Rozum a cit

Bohužel jsem přehlédl rating filmu: "For women only." Rozum mi v průběhu filmu umřel a cit se vůbec neprobudil, takže jsem se tvářil jako Hugh Laurie, když držel mimino. Sledovat film o slepicích, středobodem jejichž vesmíru jsou kohouti, bylo na mé nervy poněkud přespříliš. Ang Lee v mém nerozumném a cituprostém nitru přivedl k životu sarkastického cynika, jehož ústní koutky se zvedaly při každé cituplné a rozumu prosté scéně. Při pohledu na ženy v tomto filmu bych se nedivil ani náhlým změnám sexuální orientace u všech zúčastněných pánů. Ne, tohle mi opravdu nesedlo...teda krom trefných poznámek Hugh Laurieho. (16.09.2017)

Onehdá ma to chytilo ďaleko viac. Včera som si to pustila, lebo nič iné v telke nebolo. A veru tiež si myslím, že Pýcha a predsudok má ďaleko navrch. Grantovi takéto postavy veľmi sedia, pred rokmi ma Winslet neskutočne očarila svojou krásou a veru aj po rokoch mi prišla vo filme nádherná. Thompson tradične taká ako býva. Hudba, réžia, kostýmy, výprava a muzika na pochvalu, ale na koho som sa nemohla vynadívať bol Rickman. Toho by som aj ja chcela. (21.12.2013)

Upřímně řečeno, netuším, co to do mne vjelo, že jsem vůbec pomyslel na to si takovýhle film pustit. Naděje na úspěch byly mizivé, jak se ostatně posléze (ani ne tak posléze, jako spíš hned) potvrdilo. Zůstávám tak nadále věrný názoru, že točení dobových romantických dramat je plýtvání celuloidem, kterému by se talentovaní tvůrci měli obloukem vyhýbat. (31.08.2009)

Snímek jsem viděla už před časem a tehdy se mi celkem líbil, tuto skutečnost musím po čerstvém zhlédnutí přehodnotit, vysvětlení pro tehdejší úspěch nemám, snad, že jsem v té době viděla ještě nezáživnější filmy. Nejsem čtenářka Jane Austenové, ale po "Pýše a předsudku" mě předloha dost lákala, teď mě docela přešla chuť. Nekonečné sledování nudné Thompsonové, která v sobě neměla kapku života, hysterické Winsletové, unylé matky a hrozných konvencí té doby mě nebavilo, milostná vzplanutí naprosto mimo, ovšem při výběru typu herců jsem opravdu nemohla čekat nějaké jiskření. Zde je ten hlavní rozdíl mezi předlohou a adaptací, při četbě je důležitým spolutvůrcem zážitku vaše fantazie a představivost, tedy, když má být Edward Ferars upjatý a škrobený, rozhodně ho nebudete vidět jako člověka, který si v noci nepěkně přeležel krční páteř, k tomu má silnou angínu a pokud chce usednout, je tu podezření na ústřel či na plné gatě. Taky nechápu, na jakém podkladě se mladé ženy domnívaly, že budou co nevidět požádány o ruku a jak přišly na to, že je dotyčný horoucně miluje? Z náznaků, pohledů, doteků???? No já bych se teda nedovtípila! Nejspíš proto, že se nic takového nekonalo, navíc jejich hloupá odevzdanost osudu a přizpůsobení se pravidlům určovaných muži mě vůbec nebere, přiznávám, že nejsem dvakrát romantická, to však nemůže změnit pocit víceméně ztracených dvou hodin a nemyslím, že je na vině předloha. (01.03.2009)

Jedno má většina Leeho filmů společné - dokonale vykreslené rodinné vztahy. V případě Rozumu a citu si všimněte zesíleného vztahu mezi sestrami, které představují Emma Thompson a Kate Winslet. Obě prožily milostná zklamání a obě se s tím vyrovnávají po svém - jedna to prožívá naplno a druhá to potlačuje, přičemž úžasná je scéna, ve které se obě konfrontují. (11.05.2012)