Režie:
Tomáš PavlíčekKamera:
Jan Baset StřítežskýHudba:
Aleš BřezinaHrají:
Ivana Chýlková, David Vávra, Jana Synková, Jan Kačer, Tereza Ramba, Jan Strejcovský, Judit Pecháček, Michael Pitthan, Václav Kopta, Zuzana Kronerová (více)Obsahy(1)
Rodiče prodávají starou chatu, pro kterou už nemají využití. Před předáním chaty novému majiteli se však matka (Ivana Chýlková) rozhodne uspořádat poslední pořádnou rodinnou slezinu. Zbytek příbuzenstva neprojevuje přílišné nadšení, tahle setkání bývají vždy dost náročná. Děda (Jan Kačer) už je duchem spíše nepřítomen, otec (David Vávra) tyto akce odmítá, syn (Jan Strejcovský) je věčně přiopilý a ironicky glosuje svět kolem sebe včetně rozpadajícího se vztahu s přítelkyní (Judit Bárdos). Babička (Jana Synková) je specialistkou na upřímné dotazy, které ostatní přivádějí přinejmenším do rozpaků. Nevyrovnaná dcera (Tereza Voříšková) na chatu přibere svého úspěšného německého přítele (Michael Pitthan), který se jediný na rodinný výlet těší, protože neví, do čeho jde. Naděje na idylický víkend na samotě u lesa rychle skončí, ale opravdové dobrodružství začne těsně nad ránem, když rodina zjistí, že se kamsi vytratil dědeček. Stopy vedou do lesa… (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (398)
Docela mě ten film zamotal šišku. Jo, dej si ho v létě ideál v letňáku s pivkem a zasměješ se, ale ono to někdy pálí docela vostrejma ("ty žádnou rodinu nemáš"), jenže dál se jednotlivé postavy neřešej, jen vždy kousknout a jít dál a já právě nedokážu odhadout jestli to byl záměr nebo neschopnost. V každým případě konec měl být úplně jiný. Co se však povedlo na výbornou je casting. Jana Synková když spustí s tou svou hlasovou intonací, tak je člověk nasranej jak trestaneckej kýbl. Postavy ve finále docela nenápadný, ale zajímavý, jen u Terezky mě přišlo že její postava už je trošku přes čáru. Vašek Kopta výbornej, Judit krásná, Ivanka skvěle civilní a Honza Strejcovský mě nejblížší. Knížní bitka, auto dialogy luxusní. Určitě se na to chci podívat znovu, ten film není tradiční český ha ha ha jak by se mohlo zdát a za to palec nahoru, ale zatímco strejda trautemberk měl kyselo moc kyselé, já mám tenhle český film moc evropský. ()
Novodobý Ecce Homo Homolka zkoumající národní mentalitu typické a typizované české rodinky na fenoménu chalupářství a chalupaření i osobním rodinném vztahu k jedné konkrétní chatě ztracené uprostřed lesa se vší tou nostalgií a rodinnými historiemi a vzpomínkami. Tomáš Pavlíček sice není úplný Jaroslav Papoušek, ale i tak dokázal napsat a natočit slušný film, přijde mi ale škoda, že danou (ze své podstaty vážnou až tragickou) zápletku vyprávěl zase rastrem Papouškovsko/Hřebejkovské tragikomedie a že nezvolil spíše čistě dramatický žánr, něco na způsob skandinávské filmové školy... ()
Jako většina české produkce, a speciálně produkce ČT, je to špatný film. Tentokrát ale s docela dobrými herci. Ovšem bez humoru. Neměl jsem jediný moment, kdy bych se upřímně zasmál. To, že člověk chataření/chalupaření zná, ještě nestačí k tomu, aby ho tahle plytká slatanina bavila. Do prdele, už i nějaký Litevci točí lepší filmy. Za chvilku bude točit líp i televize že Sierra Leone. ()
Zase po nějaké době více než dobrý český film... A navíc je to komedie! Sice cynická v duchu trilogie o Homolkových, ale pořád komedie. Parádně balancuje na té humorně-hořké hraně a je plná opravdově působících dialogů a různým způsobem krásných scén. To vše ve výborném hereckém podání (postavy nejsou žádné karikatury, David Vávra a Ivana Chýlková jsou skvělý pár, jedovatá Jana Synková využívá svůj jekot na maximum a Tereza Voříšková je roztomilá i v medvědím kostýmu včetně nasazené hlavy) a s pečlivou komorní režií. Film je věnován "našemu" Honzovi Kastnerovi a věřím, že by se mu líbil, protože prostě není blbý. ()
Při sledování jsem si chvílemi vzpomněl na německý film Divná kočička, který hravou formou zachycuje víkendový provoz jedné domácnosti - proplétání dětí, dospělých a zvířat v těsné kuchyni, zvuky pračky, hluk z venku... Ne že by Chata na prodej byla tak radikální jako Zürcherův film, ale v té hravosti, pestrobarevnosti a přístupu k postávám se mu trošku podobá. S příslušníky vícegenerační rodiny Pavlíček nezachází jako s vnitřně prokreslenými hrdiny (ani by na to tady neměl prostor), ale spíše je využívá jako figurky, s nimiž hraje škatulata. Různě je vedle sebe přeskládává (několikanásobné přesedání v autech), jako by chtěl vyčerpat všechny možnosti vzájemných interakcí. Pohrává si s incenováním prostředí a jednotlivými motivy (knihy, medvěd), které se v průběhu filmu proměňují. Ačkoli to vypadá, že Chata na prodej jen nostalgicky navazuje na typicky české rodinné výletnické komedie (Na samotě u lesa a další), ve skutečnosti k nim přistupuje sebeuvědoměle a zdůrazňuje trochu jiné věci. Místo hlášek je tu zásadnější struktura filmu, supraphonové songy znějící z gramofonu rozvíjejí vztahy mezi postavami. Asi jediný český film, co jsem ve Varech viděl, na který bych se v dohledné době rád podíval znovu. Přijde mi, že za ním stojí hodně mravenčí práce, která ve výsledku není tolik vidět, ale je tam. ()
Reklama