Zoe

Studené jak čumák robotického psa. Love story mezi tvůrcem a jeho umělým výtvorem (trochu incestní, ne?) je mělká a roztáhlá. Spíš jsem z toho měla dojem, že je to o chlápkovi, který začne ze vztahu couvat ve chvíli, když se ukáže, že jeho vyvolená má i nějaké ty chybky (což se v životě děje velmi často, bez ohledu na to, jestli dotyčná je robot, mimozemšťan nebo obyčejná holka). A místo ženy (androidky) pak dá přednost jiné, která s ním jen spí. Ve filmu je to doslova, ale vyznívá to nezáměrně ironicky. Snímek se vyznačuje dlouhými záběry na polocelky a detaily hrdinů – hodně suchopárné. Otázku, co je to vlastně lidství, film jen lacině nadhodí, ale nijak neřeší, natož aby přišel s vlastní odpovědí. Pokud vás zajímá tohle téma, tak líp se k němu postavil i Frankenstein. SHRNUTÍ: Kterak si vyrobit přítelkyni. (24.03.2021)

Drake Doremus sa opäť sústredí na vzťahy, city, emócie. Vsádza do sveta technického pokroku - takzvaný syntetickí ľudia sa stávajú čoraz dokonalejšími a hranica medzi nimi a ľuďmi je veľmi tenká. Vytvára, ako vždy, osobitú atmosféru - tentokrát je všetko snové, pomalé, omamné, aj vďaka hypnotizujúcej hudbe. Dokážu roboti cítiť? Zamilovať sa? Alebo je to iba veľmi reálne pôsobiacia substitúcia? Léa Seydoux je nádherná a svojím čarom dotvára celý film. Doremus však načrtol aj fascinujúcu paralelu ľudských citov, zúfalej túžby milovať. Vytvoria kvôli tomu drogu, ktorá má navodiť pocity prvej zamilovanosti. Po jej odznení zostáva iba prázdnota - túto dejovú líniu však nedoťahuje dokonca, je skôr pozadím celého príbehu. A tak mám znovu pocit, ako aj pri predošlých filmoch pána režiséra, že svoj potenciál stále ešte skrýva. Akoby ho nechcel ukázať svetu! A tak zostávam pri tesných troch hviezdičkách, i keď sa ma snažil presvedčiť aj mojou obľúbenou skupinou, ktorá tu zahrala rovno dvakrát. (25.07.2018)

Stroje. Čísla. Emoce. Programy. Jedničky a nuly. Už si holt mezi sebou příliš nerozumíme, proto si vyrábíme syntetické lidi, kteří lépe pochopí pocity druhého i jeho citové potřeby. Nebo různé léky, které například u párů probouzí stejné hormony. Dohlíží na to Ewan McGregor a Léa Seydoux. A právě ta se do něj zakouká. Jenže při testu kompatibility zjistí, že potenciál jejich vztahu se rovná nule. Až pak se dozví zásadní pravdu. Mladý tvůrce Drake Doremus umí. Tedy osobně mě mile potěšil slušnými vztahovými kousky Zamilovaní a Breathe In. Když se pak rozhodl pro ambicióznější látku, nemělo to tak pevné švy. Ač se znovu věnoval vztahům a kotrmelcům mezi nimi. A vždy dodal trochu té osobité divnosti. Ta je i tady. Stejně jako atmosféra. Stejně jako slušní herci. Ale prostě to nedrží tak pohromadě, jak bych si přál a hlavně z toho nevychází emoce, se kterými by alespoň u mě uspěl. 65% (29.10.2018)

Romance mezi osamělým inženýrem umělé inteligence (rozvody) (Ewan McGregor) and Zoe (Léa Seydoux). Vytvoří syntetického člověka. Zpěvačka Christina Aguilera zde hraje roli prostitutky - robota. Tématem je jak technologie ničí vztah. Zkoumání ztráty lásky ve filmu ale vyznívá jako emoční nezralost. Rozhodněte se po shlédnutí sami, jestli tohle filosofické zkoumání lásky a autenticity je mezi jinými festivalovými filmy zapamatovatelné. (13.11.2018)

Filmy o vztazích mezi roboty a lidmi mě baví. Zejména pokud jsou takové filmy pojaté artově, lehce melancholicky a těžce romanticky. I když zas tady té romantiky bylo tak nějak přiměřeně, takže to nijak nerušilo výsledné vyznění filmu, kdy lidé berou jakousi tabletku, aby si přivodily. Fajn linka byla i ta se syntetickým veřejným domem s Christinou Aguilerou v ústřední roli. Sakra, nevím, jak moc byla přikrášlená, ale vypadala naprosto roboticky! Jo, mně se tohle líbilo a je to jeden z těch filmů s robotama, který si za pár let klidně pustím znovu. (25.03.2019)