Složka 64

„A keď som sa vedľa neho ráno zobudila, pochopila som, že som všetky tie roky premrhala.“ Zložka 64 má v sebe niečo strašne nebezpečné a temné. Nečudujem sa, ak ju niekto pokladá za najlepší diel série. Oslovil ma silný príbeh o silných témach, založený na psychopatických magoroch, ktorým preplo v mozgoch a začali si myslieť, že sú čosi viac. Okrem toho snímka ponúka mrazivú atmosféru, sympatický kasting, pôsobivé scény, dobré twisty a v neposlednom rade ma zasiahol záver, ktorý naznačuje definitívny koniec, hoci v kútiku srdca dúfam, že ešte niekedy do zatuchnutého Oddelenia Q zavítam. (02.07.2019)

Předchozí díly série beru jako vzájemně zaměnitelné, mírně nadprůměrné adaptace mnohem komplexnějších knižních předloh, jejichž kriminální zápletka obvykle trpěla tím, že divák byl před dvojicí vyšetřovatelů v hlavních rolích vždy o krok napřed, a které se kromě standardního pátrání po pachatelích nějakého starého případu nikdy nepokoušely o nic hlubšího, zkrátka slušné žánrovky. To se nyní mění se čtvrtým dílem, zdaleka nejlepším v sérii, jehož děj sice začíná obligátním nálezem tří starých mrtvol a pátráním po jejich vrahovi, ale pak enormně nakyne do netušených rozměrů, v nichž hrají roli spiknutí zastřešené skutečnými událostmi, paralely s kampaní MeToo, téma rovnoprávnosti v multikulturním světě i kritika institucionalizovaného nakládání s "padlými ženami". Postavy konečně procházejí nějakým vývojem, dost zásadním na to, aby věčně zachmuřený Carl nebyl pořád ten samý asociální bručoun, příběh má netušenou hloubku a skvěle vymyšlené a výborně pointované situace, napínavé vyprávění má průběžně gradující spád a jediné, co se tomu dá vytknout, je místy poněkud rutinní, ale jinak naprosto suverénní režie. (08.10.2018)

Temná severská krimoška, která nabízí provokativní otázku. Je dobře, když se postižení a jinak "neplnohodnotní" lidé rozmnožují? Čili klasická eugenika. Potraty a nedobrovolné sterilizace dánských žen, které se vedení kliniky nezdály dosti hodnotné a kvalitní. Vyšetřování vedou opět dva štramáci Carl a Assad. Jak již jedno z jmen nasvědčuje, ani on není čistý Dán. (28.02.2019)

Tohle se pánům na severu povedlo ve velkém stylu a přiznám se, že jsem si během filmu několikrát ustříkl blahem. Duo detektivů postupně vykrystalizovalo v rámci této (snad jen dočasné) tetralogie v jedny z největších sympaťáků, jací kdy byli k vidění. Nejvíce ze všeho však cením příběh, ze kterého je jasné, že se nejedná o nějakou sekvenční patlaninu načmáranou na hajzl papír při pravidelném raním sraní, nýbrž o dokonale promyšlenou mnohovrstvou záležitost, kde spolu spousta věcí tak rafinovaně a krásně souvisí, že se scénáristům musely rodit nápady na jednotlivé dějové linky a zvraty tak nějak paralelně, jinak nepovažuji za možné vymyslet tak dokonalé spoje. Nesmírně si vážím toho, že tento dvouhodinový thriller začíná skutečně v čase 0:00:00 a celé dvě hodiny si drží totálně strhující tempo a já byl naprosto polapený v sítích tohoto luxusního děje s úžasně napsanými i zahranými postavami. Celé je to ke všemu nesmírně emotivní, ale přitom film netlačí na pilu a nikdy se nepřehoupne do jediného náznaku sentimentu. Naprosto citlivě tvůrci odhadli hranici. Nejvíce jsem si to užil při scénce na lodi, kdy jsem porušil pravidlo, že krásní a drsní muži nepláčou a cosi mi padlo do obou očí. Dokonale mi sedlo do noty i znovu nesmírně zajímavé téma, které snímek zpracovával a inspirace skutečnou událostí je poté už jen tou třešničkou na znamenitém dortu. Nemám co vytknout a pálím plný počet. (11.03.2020)

4,5* prostě ti Dánové umí natočit detektivku, mně se to moc líbilo. shodou náhod jsem o víkendu viděla znovu Lovci hlav, které jsem kdysi dávno taky viděla ve Světozoru a byla jsem nadšená a Královskou aféru .... a mně se líbí ta atmosféra, co vůbec není líbivá na první dobrou, o to víc je realističtější. O oddělení Q jsem nikdy neslyšela, nic neviděla a možná právě proto jsem byla skoro nadšená, že je to na 5*. A hlavně to téma ... kdy někteří lidé mají pocit, že jsou lepší než jiní je hodně aktuální. (24.01.2019)