Anna

Bessonův vlhký sen o lepé blond manekýnce, co se svými padesáti kily zvalchuje všechny neřády světa. A současně je to spřátelený, až soudružský pozdrav filmům Salt, Rudá volavka, Atomic Blonde: Bez lítosti, John Wick. A coby bonus to zdařile funguje i jako (naivní) parafráze na Brutální Nikitu, u jejíhož zrodu Luc Besson dělal porodníka. Až se zejména na pánské publikum vyřítí Sasha Luss, určitě to ustojí v erektivním stavu, bude zaznamenán vyšší výskyt slintavky i kulhavky, až jim Anna zlomí jejich (tělesné) údy. Scénáře Luca Bessona už nějakou dobu nevykazují prudkou inteligenci a ani s originalitou se tentokrát nějak významně nepřekonal, dost často se kopírují jiné (špionážní) filmy a dokonce se sám autor pustí i do kejklí s nechronologickým vyprávěním, což už kdysi praktikoval i Quentin Tarantino. A nic nového nepředstavuje ani střet (š)piček KGB a CIA, který je situován na počátek devadesátých let minulého století. Neokoukaný (ob)jev v hlavní roli je ovšem plně podporován ze zadních hereckých řad Cillianem Murphym, Lukem Evansem a Helen Mirren, což filmu svědčí a dává mu poněkud bizarní rozměr, zvláště v tom, jakým způsobem jsou vedlejší postavy napsány a následně ztvárněny. Nejlépe jdou Bessonovi akční sekvence. efektní vymlácení hordy chlapů vystajlovanou modelkou je opravdu kvalitní variací na to nejlepší z Johna Wicka, lesbické vrnění zase evokuje Atomic Blonde: Bez lítosti a ruské výboje mají nápadně blízko k Salt a Rudé volavce. Je fér si přiznat, že se jedná o zámořské produkce, a Bessonovi se kupodivu podařilo stvořit k nim obstojnou špionážní/thriller konkurenci, která má vnadnou svěží hrdinku, příslušně kvalitně a dynamicky natočenou akci, které ale v žádném případě není přehršel, podpořenou kvalitním technickým zázemím a občas pomrkává i po psychologických i patetických aspektech, načež soft nahota v erotických scénách nepřeje žadatelům o Anniny intimní partie a především naivní obal příběhu film sráží k nepřehlédnutelně přepjaté absurditě. 8/10 (19.09.2019)

Většina diváků zastává názor že Luc Besson natočil zhruba 4 filmy, kdy to začlo Magickou hlubinou a přes parádního Leona se prakticky rozloučil v Pátém elementu a tím skončil. Jenže tohle ja naprosto fatálně špatný názor. Besson točí zhruba od roku 2010 docela zajímavé snímky a přestože se nejedná o takové pecky jako v devadesátkách, tak rozhodně stojí za shlédnutí. Anna na někoho může působit jako mladší klon Brutální Nikity, přitom se jedná o dosti zajímavou záležitost, která je sice až neskutečně překombinovaná, což někomu ke konci může dost lézt na nervy, protože vlastně zjistí že to co často sledoval, vlastně bylo k ničemu, protože se vždy ukázalo, že to bylo všechno zcela jinak. Na Annu se díky krásné hlavní hrdince a opět charismatickému Murphymu skvěle kouká, navíc akce, když už na ni dojde je Bessonovsky lahůdková. Rozhodně lepší záležitost než jsem si byl ochotný připustit. 70% (20.09.2019)

Vlastně není ani co moc chválit a to je mi vzhledem k úctě ke jménu režiséra vážně líto. Je to podobné asi jako v případě Briana de Palmy a jeho posledního akčnáku, jen s tím rozdílem, že Anna je přece jen o jednu poctivou hvězdu lepší. Jinak je to ale hodně průměrná zábava s přehnanými, bojovými scénami, hodně přeplácaným scénářem, který neví na konci co by a nezachrání to ani vhodně typově obsazená Sasha Luss a už vůbec ne Helen Mirren. Nevím, co některým uživatelům přišlo na jejím herectví tak dobrého na mě působila až neuvěřitelně nudně. Vlastně jako celý film, který je skoro věrnou kopií Rudé volavky, ale ve svém žánru žádnou díru do světa určitě neudělá. Pokud bych jako místní, "špionážní" expert mohl něco doporučit, tak třeba Malou bubenici, nebo Špióna se Sachou Coenem. Tohle je jen hodně slabý, čajový odvárek. (14.09.2019)

Mám takový dojem, že špionážní filmy začínají soutěžit o cenu za nejdebilnější scénář. Besson svým novým výplodem směle konkuruje stupiditě Rudé volavky, ale díky docela slušné akci se drží nad její kvalitou. Třetí do počtu Atomic Blonde má díky bohu scénář jen předvídatelný, ale nedostatky zahání úžasnou stylizací, prostředím a výtečnou hudbou, takže blonďatá Atomic číča z naší hloupé trojice drží aspoň slušnou laťku snesitelnosti. Kdežto Anna je výplod vskutku genitální. Když pominu tu stupidní ohranou předvídatelnost, že agent pracuje pro dvě strany, aby nakonec pracoval hlavně pro sebe a měl nečekaného spojence (manželce sem řekl děj po 15 minutách i s koncem), nemohl sem vydýchat Nokii 3410, USB, kamery a další pecky v roce 1990. Nezlobte se na mě. Bral bych to v akční parodii a ne u špionážního filmu, který se bere vážně. Nejsmutnější na tom je, že první hodinu mě to ještě docela bavilo. Vlastně i víc bavilo. Ale čím víc hlavní hrdinka s každým šukala, aby si vysloužila svobodu, čím víc se Besson nesnažil schovávat ty stupidní chyby a čím víc se stával stále předvídatelným, začala mě Anna vlastně i docela srát. Když na konci zabije asi 50 prakticky nevinných vojáků, kteří vlastně dělají jen svoji práci, aby si vystřílela svoji svobodu, přál sem si, aby ji konečně někdo sejmul. Moc bych si přál dvojku. Stačil by tří minutový krátkometráž, kde by ji Luke Evans vystřelil mozek. Předvídatelná, iritující sračka. Ty 3* jsou za prvních 60 minut, kdy sem se bavil a za to, že je to o trochu zábavnější než Rudá volavka. Ale naprosto amorální podtext, předvídatelnost a anachronismy mě strašně nasraly. 50%. (04.01.2021)

Nereálné akční scény, ve kterých 50 kg žena nakope zadek dvojnásobně těžším protivníkům, mi občas nevadí. Což je asi hlavní důvod, proč dávám čtyři hvězdičky, protože ve všem ostatním je Luc Besson opět v slušné formě a baví. Netvrdím, že to je perfektní - někdo by mohl namítnout příliš překombinovaný děj - mě však nevadil. A ano, Besson recykluje sám sebe. No a? To, co recykluje, udělal před více, než 20 lety a mezitím spáchal i mnoho jiného - často i takového, že jsem to ani nechtěl vidět. Proto jsem rád, že se mu i něco daří. (13.06.2023)