Místo splněných přání

-5* Stejně jako režisérův předchozí film mi sedl i tento. Možná někomu může připadat nudný a jednotvárný, když se vlastně po celou dobu odehrává v jedné kavárně u jednoho stolu. Ale jde zde hlavně o vykreslení psychologických charakterů postav. Schválně, co byste byli ochotni udělat kvůli splnění jakéhokoliv přání?? Nápadité a hlavně, že nezklamal a mělo to slušnou pointu. Tudíž se těším na další režisérův počin a doporučuji všemi pěti dalším divákům. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (14.11.2018)

Je hlavní hrdina Bůh či Ďábel nebo jen zatraceně dobrý "Inženýr lidských duší"? Na to si každý musí odpovědět sám, ale to vůbec není hlavní otázka filmu. Jako většina autorů zdejších recenzí jsem nadšená z nejednoznačnosti scénáře a vůbec mi nevadí, že konec nemá výraznější pointu - jak bylo řečeno někde uprostřed filmu - vždycky je víc možností.... (18.12.2022)

Součást mojí rozšířené TOP 10. Tak se zase po pár letech urodilo něco, z čeho jsem měl celou dobu bradu dole, hlava mi šrotovala a krásně to zapadalo do mých filozofických představ o osudovosti a fungování světa obecně. To že to je i filmařsky naprostá špička, je už jenom bonus, protože vše podstatné přináší scénář, který je tak hutný, že se samotný vyrovná hodnotě deseti průměrných filmů. Díky a víc takových, prosím! 100% (23.01.2022)

(26/2023) / Čakal som od Genoveseho trošku vypointovanejší a údernejší film. Znovu sledujeme dosť originálny nápad, ale prevedenie tentokrát zaostáva za geniálnym Perfetti sconosciuti. Filmu strašne nesedelo, že opustil tradičnú trojaktovú štruktúru, a podľa mňa filmu chýba úvod aj záver. Celý 'dej', či skôr v tomto prípade konverzácia je vcelku jednoliata a ani záver neponúkol výraznejšie emócie alebo dramatizáciu. Konverzačky mám rád, ale v tomto prípade som teda pár krát na hodinky pozrel. (6/10) (15.03.2023)

„Vy neznáte slitování!“ - „Stejně jako vy všichni.“ Naprostými cizinci si Genovese nasadil laťku vysoko, ale ustál to se ctí. Podobně jako předchozí snímek se vše odehrává jen na 1 místě, vládnou dialogy a herecké výkony. Zpočátku je navíc divák v poměrně těžké pozici, vyvalí se na něj kvantum postav a on se v nich musí zorientovat. Ale právě dávkování informací je zde výborné, člověk si začne skládat takové puzzle; kdo co musí udělat, proč je to ochotný podstoupit a jak se tím dotkne někoho jiného. Pravidlo je jasné; nemusíš to udělat, ale pak se tvé přání nejspíš nenaplní, takže ber, jinak nech být. Postavy se začnou postupně vybarvovat, měnit svá původní přání, pochybovat samy o sobě, a to mě moc bavilo, díky čemuž mi film i poměrně rychle utekl. A tím se dostávám ke 2 záporům. Neuspokojivému konci a nezvládnuté hudbě (udělat záměrně naoko nepasující soundtrack by mohlo být fajn u filmu, který nesází na tajemno…u The Place je to spíš na škodu). Skončím proto pouze na silných 4*, těším se nicméně na další režisérův počin. (16.12.2018)