Režie:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrají:
Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Landgut, Otto Wernicke, Theodor Loos, Gustaf Gründgens, Fritz Odemar, Theo Lingen, Georg John, Ernst Stahl-Nachbaur (více)Obsahy(1)
V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou... Politické napětí v Německu na počátku třicátých let dosáhlo svého vrcholu a tento snímek některé vrcholné německé představitele velice popudil, jelikož je v něm spousta narážek, směřujících k demystifikaci politických sil Německa v přelomovém údobí. (caligari)
(více)Recenze (200)
Parádní noir detektivka, která balancuje na pomezí němého a zvukového filmu. Fritz Lang tu výborně vybudoval atmosféru strachu a napětí, skrz obraz vypráví a naráží na politickou situaci a v závěru klade nespočet morálních otázek. Peter Lorre byl do role vraha díky svému zevnějšku velmi dobře zvolen, do své úlohy se vcítil a tím působil velice věrohodně. [8/10] (Nero-Film AG) (Čb. /// Produkce: Seymour Nebenzal /// Scénář: Thea von Harbou, Fritz Lang /// Kamera: Fritz Arno Wagner /// Nepůvodní hudba: Edward Grieg) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Scénář: Thea von Harbou, Fritz Lang .. Výborná, atmosferická detektivka z pomezí němého - mluveného filmu. Fritz Lang se u mne skvěle zapsal doposud jen věhlasným němým Metropolis, ale ani s mluvou (byť stojí v pozadí a snímek by se bez ní prakticky obešel) neměl problémy. Na druhou stranu mi vadila absence hudby a z koncentrace často paradoxně vytrhávala i místa, kde chybělo ozvučení scény. Naštěstí režie mnohé smazává a herecký výkon padoucha “M“ s vykoulenými bulvami v podání Peter Lorre mnohé nahrazuje. Stejně jako samotný příběh - beznaděj z vyšetřování je popsána velice přesně a když je policejní aparát v koncích, chopí se práva galerka a bezdomovci... ()
Na svojí dobu představuje tento film neskutečnou revoluci, co se filmového průmyslu týče. Jako jeden z prvních přichází se zvukem a ačkoliv na to herci nejsou nijak připraveni, vydávají ze sebe solidní výkony. Téma mě velice zaujalo a fakt, že to točil režisér Metropolisu mě donutilo si tento film sehnat. Sice jsou necelé dvě hodiny relativně dlouhé a chvílemi se v záběrech nic neděje a čas neskutečně pomalu plyne, má beztak samotný příběh co nabídnout i dnes. Jenom si přečtěte obsah a pochopíte. Pak už jen stačí sledovat, jak si s tím policejní prefekti poradí. A to je tento film přes sedmdesát let starý. Na svoje stáří ale absolutně nevypadá a věřím, že právě díky svému zpracování nikdy nezestárne. ()
Hlídejme si svoje deti. My všichni :) __ Tak si zas a opäť môžem na konto pripísať ďalšiu klasiku. V podstate jediné, čo by som "M" dokázal vyčítať je mierne rozvláklá stredná časť (ktorú však rozhodne ospravedlňuje emotívne precítený záver a občasne žmurknutia k divákovi), absencia hudobnej stránky a niektoré scény, ktorým by sa šiklo prestrihať. Mimo toho Langovi skláňam poctu. Atmosféra, herecké exhibícia.. a..nádherná skladba "Le Halle du Roi de la Montagne", ktorú som si musel cestou domov neustále popiskovať. [MFF Cinematik 2011, PN] ()
Vrah jako narušitel rovnováhy mezi policií a galérkou, to se často nevidí. Langova poctivá pátračka podle indicií i vzácný případ spolupráce podsvětí nazapřenou, novátorské vychytávky, komiksové stínohry, lidový soud v režii kriminálníků, čerpajících ze svých bohatých zkušeností, emotivní vrahova zpověď i obhajoba řízená etickým kodexem... "M" není jen tak obyčejnou kriminálkou, ale i obrazem doby - stále živými dilematy se však zároveň stává aktuální a tím i nadčasovou. K diváckému zážitku už nezbývá, než popřát ostrý obraz, čistý zvuk a nekuřácké prostředí ;-) ()
Galerie (33)
Photo © Nero-Film AG
Zajímavosti (41)
- Film je první psychologické drama o sériovém vrahovi. (PinPrick)
- V roce 1950 produkoval Seymour Nebenzal v USA stejnojmenný remake pod vedením Josepha Loseyho. Fritz Lang, který měl s Nebenzalem finanční spory, nabídku režírovat film odmítl. (classic)
- Během turné „A Question of Honor“ (1995) berlínské punkové kapely Die Ärzte byly v předehře použity citáty ze scény ze soudní síně, v níž se vrah zoufale snaží obhájit, a to v temné, temperamentní hudbě. Intro bylo vydáno jako b-strana na singlu „Hurra“. (classic)
Reklama