U pokladny stál...

"Má poklona, prosím." Výtečná konverzačka s Kryštofem Rozruchem alias Štófim. "Vono nám to, potvůrka, nějak zhnislo... Budete chtít uspat? Jakej budete chtít spánek, železnej nebo dřevěnej?" Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=u3TdjW4IaUw nebo http://www.youtube.com/watch?v=0ccHeTXbJRM (01.01.2011)

Asi najlepšia komédia, akú som s Burianom videl. Miestami som sa tak smial, že som skoro padal zo stoličky, čo znamená, že to bola veľmi dobrá komédia. No aby som mohol dať nejakej komédii 5 hviezdičiek, nestačí mi len situačný humor, očakávam, že bude mať rozumný príbeh a bude založená na inteligentom humore - najmä dialógoch, čo tomuto filmu chýbalo. Ale keď sa chcem len baviť a vypnem mozog, tak je to super zábava. (04.05.2004)

Dost mozna nejlepsi film Vlasty Buriana. Uvod v pojistovne je neskutecnej masakr, v laznich to je taky slusnej naklad, bohuzel zpet v nemocnici na zaverecnejch asi 20 minut tempo nepatrne polevi. Krome neustale hlaskujiciho Buriana stoji za zminku zlitej Marvan a operovanej Slegl. A moje nejoblibenejsi scena je asi balada o deliriu, Burian by moh hrat i Draculu. Jasnejch 5* dokonala komedie. (27.02.2008)

U pokladny stál... je kvalitativně ještě o stupínek výš než Přednosta stanice - pokud je to vlastně vůbec možné. Vážně jsem se královsky bavil - v podstatě od začátku do konce - což se mi u komedie stává jednou za uherský rok. V úvodu zmatky s bahnem a protézou, uprostřed bláznivá záměnová taškařice v lázních a v závěru bizarní lékařský zákrok - prvotřídní zábava je zaručena, na čemž má mamutí podíl vynikající Vlasta Burian, jemuž výtečně sekundovali Marvan se Šléglem a drobnou měrou i dámské osazenstvo. U pokladny stál... je nadčasovým dílem, které zcela hravě osloví i dnešní publikum. (12.01.2021)

Kritika přepis Burianových her většinou strhala, hodnotila je jako umělý slepenec a žádala původní filmový námět. Čas ukázal, kde je pravda. O slepenci není třeba pochybovat, ale Karel Lamač patřil mezi ty, kteří je dokázali skvěle kamuflovat řadou vybroušených scének, ve kterých se Burian cítil jako doma. Burianovo herectví vycházelo z lidové komiky a pouze jeho improvizační slovně ekvilibristické a mimické schopnosti ho vyvyšovaly nad dobový průměr. Přiměřené režijní vedení a dobří herečtí partneři byli zkrátka nutní. Pro srovnání (Ulice zpívá, On a jeho sestra, Hrdinný kapitán Korkorán, Hrdina jedné noci), pokud dostal Burian volný prostor, byla z toho zkrátka jen slušná lidová zábava. To ale neplatí o tomto filmu, tobogan v nemocniční pojišťovně a alkoholická kůra v rochovských lázních, gremiální rada, dr. Brunner a pacient Klůcek. Vlasta Burian je zkrátka "originál každým coulem", ale operovat bych se od něho nedal. PS: "Já neznám tak zdaleka Vás, ani tady toho pána, ale jestli mohu něco říct, tak prskáte až sem." (18.01.2004)