Švéd v žigulíku

Dělat reformy v podniku se zaměstnanci s pracovní morálkou průměrného úředníka francouzské státní správy asi nebude žádná selanka, ovšem nad některými postupy pana manažera jsem kroutil hlavou i já. Motivační proslov díky němuž se měla zvýšit produktivita, funguje jen v amerických filmech a to ještě jen v těch, v nichž hlavní roli hraje Michael Douglas. Na jeho obranu je třeba poznamenat, že dokument vyznívá zbytečně pesimisticky, nebo možná škarohlídsky. Bo Inge Andersson automobilku opravdu zachránil. Představené modely byly úspěšné, podnik je mnohem efektivnější a podařilo se mu zbavit nálepky nefunkčního molochu s neprodejným sortimentem. Automobilka stále nevydělává, ale už ne díky neskutečnému plýtvání, ale kvůli nákladné modernizaci. (06.07.2019)

"Chtějí revoluci, ale nechtějí nic měnit." Dobrá a zajímavá sonda do rozdílu západního a východního myšlení a přístupu k řešení problémů. Mrazí z toho, že část té mentality je pořád přítomna i v řadě tuzemských lidí. Nicméně jsem čekal hlubší sondu, chyběly vyhrocené situace a detaily problémů i managerské práce. Konec s Anderssonovým ústupem byl dost uspěchaný a ne úplně jasný. Každopádně pochvala za excelentní nápad a tak trochu i za nastavené zrcadlo. Jinak doporučuji rozhovor s Petrem Horkým na Radiožurnálu. (27.10.2018)

Vynikající horror. Mrazivé přiblížení ruské mentality a charašó vhled do hlavy běžného Ivana. Krásně to shrnuje demonstrující údernice s megafonem: "Je jedno že jsi přišel opilý, je jedno, že nezarábáš. Hlavně, že si přišel do roboty! To jediné se počítá!" A nějakej švéd tě jenom kvůli takovým drobnostem chce vyhodit? Hajzl!  Kdyby todle pouštěli jednou týdně v hlavním bloku tak si nemusí dávat práci s generováním přitroublých pseudoválečných reportáží pro udržení prozápadního smýšlení. Po zkouknutí tohoto dokumentu si totiž každý příčetný soudruh dá velkýho bacha aby náhodou neměl Džigulíka ve Škodofce. (04.08.2022)

"Chtějí revoluci, ale nechtějí nic měnit." Chce byť chladnokrvným manažérom s odstupom a labuťákom (ako vraví jeho česká súložnica - "von je typickej labuťák - věrný jedný ženě"), ale začne manželke zahýbať s českou blonďatou zlatokopkou za zenitom, inak vraj z krízového štábu. Jeho plán ozdravenia je ozaj úžasný a novátorský. Prepustiť 30 000 zamestnancov a tým ušetriť. Hurá! To by nik iný nedokázal. To je výsada švédskeho ex vojaka. Ako na to prišiel? Koho by tak geniálne riešenie napadlo? Odborník jak hovädo. No ale takto to chodí. Za megaodborných odborníkov a úspešných managerov sa pasujú a vydávajú charakterovo tvrdšie typy (nič viac), čo vedia ustáť mnohotisícové prepúšťanie. Propagandisticky sú vydávaní za uznávaných majstrov svojho fachu (pretože dokázali v iných fabrikách prepustiť ďalšie desaťtisíce ľudí a nik im zatiaľ nerozkopal papuľu). Čo okrem prepúšťania dokázal? Dokument to ukazuje: a) doplniť rolky hajzláku do toaliet, b) skoordinovať, že blatníky budú rovno namontované na autá bez prestojov, c) otvoril (dlhodobo pripravovanú) výrobu nového typu vozidla, d) po pol roku pôsobenia zistil, že fabrika má rekreačné chaty a vlastní loď, e) štvrťhodinu rieši snežnú frézu pre otužilcov - ktorú si nakoniec kúpia sami za vlastné, lebo on im ponúkol starý herberg zo skladu. Každý priemyselný väčší podnik na brehu mega rieky je v spodných podlažiach niekedy zatopený. Chce to byť smiešna konfrontácia vyspelého západu s primitívne zaostalým ruským svetom - a do určitej miery sa táto pri-hlúpla propaganda vydarí. Zároveň ide trefný obraz manažéra, čo sa nevie ani len naučiť jazyk, ale už by vyhadzoval z práce. pretože, ako bývalý lampas hovno vie. Pretože to má byť komédia, zosmiešni autor najmä údajne tupých a hlúpych Rusákov. Tí výrobu dokumentu nezaplatia. A povýšenecká konfrontácia v štýle - my múdri ľudia západu vs. idioti z boľševickým myslením nasiaknutého Ruska, to sa tak dobre počúva, to hreje pri srdci naše premúdrelé duše, pištiace po sústavnej otročine v automobilkách bez prestávky. To milujeme. Neustály tok práce bez prestojov. To je naše, české, pravé, západné, menežérske, chrumkavé. A ftipné jag hovado. (07.04.2021)

Ideální start letošní Filmovky. Podle režiséra chtěl Bo Andersson docílit soudního zákazu promítání filmu, což je zvláštní, protože z toho ruského bordelu vlastně vychází jako kladná postava. V každém případě jde o skvělou sondu, která elipsou (neintencionálně) zkoumá, jak moc komunistický režim poznamenal myšlení lidí, kteří v něm vyrůstali. Což je stejně zajímavé a platné pro Rusko, jako pro naše země. (07.08.2018)