Obsahy(1)
Skrze energickou a značně excentrickou postavu Janiny Dušejkové, učitelky angličtiny v důchodovém věku, sledujeme vzrůstající hrůzu malé osady na polsko-českém pohraničí, ve kterém se v rychlém sledu stane několik záhadných vražd bez jasně vysvětlitelné logiky nebo motivu. Hrůza a zděšení z vražd kontrastují s obecným nezájmem, který doprovází masové vybíjení divoké zvěře v právě probíhající lovecké sezóně. Dušejková je nejen milovnicí zvířat, ale také ochránkyní všech divných a 'jiných' obyvatel Kłodzké kotliny, kde se příběh odehrává. Skrze Dušejkovou začínáme v příběhu postupně odhalovat, kdo stojí za prapodivnými vraždami a jak souvisí s vyvražďováním zvěře. (Cinemart)
(více)Videa (3)
Recenze (140)
Tetuška riadená svojimi astrologickými výjavmi a mierne povedané pomýleným ochranárstvom zvierat mi išla od začiatku na nervy, ale zároveň mala malé sympatie. Hlavne pri svojom zásadovom postoji proti tej poľovníckej sebranke, čo sa považovala za absolútnych pánov tvorstva a lesa. Zvieratá si povedali dosť a začali zákerne vraždiť ľudí. Aby to vo filme nevyzeralo ako úplná haluz, tak scenárista slušne zahmlieva fakty, zahmlieva aj udalosti a z filmu sa stáva akýsi ezotérický zážitok. Slabý a nezaujímavý film na dve hviezdy to rozhodne nie je, takže slabé tri. ()
Hodně těžké hodnotit, po formální stránce skvost, po obsahové - pokud nejste esotericko-astrologická fanatička a nesoudná ochránkyně zvířat - jen těžko akceptovatelné. Knihu Olgy Tokarczukové jsem nečetl, takže nemohu posoudit, jak větně se Agnieszka Hollandová při její adaptaci držela původní linie a jestli ten výsledný filmový tvar, někde na půl cesty mezi Cestou z města Tomáše Vorla a vegetariánským Antikristem Larse von Triera, odpovídá literární předloze, každopádně jde to opravdu hodně proti běžné konvenci. Bizarní antimyslivecká agitka anebo do extrému dovedená etika Alberta Schweitzera? Jako divák jsem měl silný problém ztotožnit se s hlavní postavou a přestože je její počínání a hodnotový rámec zpočátku v něčem sympatické, brzy jde za hranu, ten soubor hrdinů je tak obskurní, že ve výsledku mi přišla většina filmu silně komická, což asi nebyl záměr tvůrců (pošahaná esoterička, nerd epileptik pracující u policie, groteskní postavy mysliveckých kmotrů jak z Kusturicových filmů...). Po formální stránce ovšem Pokot nabízí mnohé - opravdu nádhernou kameru, plnou jak poetických záběrů přírody, tak i akčněji laděné jízdy a švenky, skvělou hudební složku (kostelní sbor při mši k svátku sv. Huberta opravdu strhující, stejně jako je originální slyšet ve velkém evropském koprodukčním filmu Francovku od Plastiků...), skvěle vymyšlené a formálně provedené flashbacky, přesný střih a opravdu nádherně provedenou mizanscénu, stejně jako originální herecké výkony (Miroslav Krobot rulez), i když pohříchu být racionálnější scénář, bylo by i víc co hrát... PS: Je vtipné vidět, jak na konci filmu programátorský nerd vypne při blackoutu nejen elektřinu v celém městě, ale i všechna auta... :-) ()
Podivný antimyslivecký film. Ne, že by se mi líbilo zabíjení zvířat nebo myslivecká krvežíznivost, ale tohle bylo přitažené za vlasy až běda. A k tomu místy dost zbytečně nechutný naturalismus, který dává snímku jakousi průběžně svíravou nepříjemnou pachuť. Znám mnohem kvalitnější současné polské filmy, než je zrovna tento. Agnieszka Holland mě opět nijak neoslnila. ()
Člověk na první pohled pozná, že Holland režisérské řemeslo ovládá, neboť vizuální stránka, střih a hudební zpracování je vynikající. Nicméně to je jediná věc, která na filmu vybočuje z průměru. Scénář je velkou slabinou, není vyvážený a s poutavou zápletkou se mohlo pracovat mnohem lépe. Dvě třetiny filmu se divák seznamuje s postavami a na úkor hlavní hrdinky nedostanou všichni takový prostor. Herci jsou výborní, ale časem se mi hlavní hrdinka protivila a její názorové výlevy se opakovaly pořád dokola, včetně jednostranně názorových témat. Tajemství kolem úmrtí se rozjede až ke konci, což je velká škoda, neboť k syrovému dramatu s mysteriozním podtextem to vyloženě vybízelo. Ke konci se přitvrzuje, atmosféra houstne, ale na můj vkus pozdě a možná i zbytečné vyústění přes čáru se k filmu příliš nehodilo. Za shlédnutí rozhodně stojí.......6/10 ()
Viděl jsem to nadvakrát a i tak mi to přišlo dost dlouhé. Což je asi ten nejmenší problém. Je tam opravdu hodně záběrů zvěře. Zpočátku probliky na srnky a jezevce působí originálně, pak směšně (možná záměrně) a následně wtf (opět možná záměrně). Jako bohužel celý film. Chvíli jsem tomu věřil mysteriózno, chvíli thriller, chvíli psychodrama, ale v druhé polovině nevyhnutelně pochopíte, že Hollandová si prostě točí pro radost a především se chce na plátně vyblbnout. Náznaky a motivy, které nám v průběhu servíruje, jsou navíc v příkrém rozporu s akčním a doslovným závěrem. Jako kdyby mělo všechno do sebe zapadnout a my si řekli wou, to jsem teda nečekal. Což není vůči divákovi zrovna fér. Hollandová totiž volí ten nejjednodušší mindfuck, který by napadl každého (včetně mě a vás), ale celý film si říkáte, o tom to přece nemůže být. Kdyby chtěla natočit film o tomhle, proč by ho točila TAKHLE...těžko říct. Bylo zajímavé to vidět, ale autorská vize není natolik silná, aby tu podivnost ospravedlnila... ()
Galerie (38)
Zajímavosti (7)
- Snímek je natočen na motivy knižního morálního thrilleru Olgy Tokarczuk ze současného česko-polského pohraničí, který vyšel v českém překladu pod názvem "Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých". (Zdroj: CinemArt)
- Celosvětová premiéra proběhla 12. února 2017 na filmovém festivalu v Berlíně. (ČSFD)
- Natáčení probíhalo od 20. června 2015 do 29. ledna 2017 především v Dolnoslezském vojvodství v Polsku. Několik natáčecích dní proběhlo také v českém pohraničí na Broumovsku. Konkrétně například závěrečná scéna filmu nebo scéna Svatohubertské mše v kostele Sv. Petra a Pavla v Broumově. Vedle toho se v Česku vytvářely také vizuální efekty ve společnosti UPP a točily se zde záběry divoké zvěře, se kterými film intenzivně pracuje. (Zdroj: CinemArt)
Reklama