Režie:
Radim ŠpačekKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Jakub KudláčHrají:
Filip Březina, Patrycja Volny, Zdeněk Piškula, Ondřej Malý, Alena Mihulová, Jan Hartl, Stanislav Majer, Jiří Roskot, Jan Mansfeld, Jiří Vojta, Martin Klapil (více)Obsahy(1)
Příběh o vášnivé lásce, basketbalu a životě ve stínu politiky. Film začíná v roce 1938. Hlavní linii snímku tvoří osudová láska mladého právníka a sportovce Franty (Filip Březina) k tanečnici Michelle (Patricia Volny), s kterou se seznámí na poválečném Mistrovství Evropy v basketbalu v Ženevě. Michelle je osudem pronásledovaná dívka, která prchla z vlasti před Stalinem i Hitlerem. Jejich příběh, který kromě politiky ovlivní i dva protikladní jedinci trenér Valenta (Stanislav Majer) a funkcionář Hrabal (Ondřej Malý), vrcholí v roce 1951, kdy Evropu už na mnoho let rozdělila železná opona. (Falcon)
(více)Videa (2)
Recenze (208)
Film má nezaměnitelnou kameru Vladimíra Smutného. Je příjemný jak vypráví upřímným zaujetím. Válku shrne film v několika úsporných obrazech, počínaje tajným večírkem v tělocvičně se swingem, náletem a klukovskou frajeřinou a konče výjevem z gestapa, po němž následuje pocta oběti. Stylová, tichá a docela uměřená; Špaček neždímá emoce násilím. Film je plný pohledných, slušných, dychtivých a nadšených mladíků, jejichž nevinnost se zábavně vyjímá v nevěstinci. Zlatý podraz zosobňuje klasickou epickou stavbu, v dnešní domácí kinematografii dost vzácnou. Ale právě tady se vynoří i hlavní problém. Nejde o drobné doslovnosti, ať se týkají rozbité boty jednoho z hráčů, nebo zbytečné sexuální úchylky ústředního zlosyna, kterého výtečný Ondřej Malý dovede vystihnout bez berliček karikatury. Zásadní potíž vyvstává s nadnárodní romancí hlavního hrdiny, kterého ztvárnil Filip Březina, a uprchlické tanečnice ze Lvova, již hraje Patrycja Volny. Milostná zápletka působí, jako by ji autoři scénáře Jakub Bažant, Kristina Nedvědová a Jiří Závozda dosadili do originálního sportovně-politického dramatu ryze účelově, podle kinařského pravidla, že „láska táhne“. Osudový vztah rozdělený železnou oponou už filmaře zlákal mnohokrát, od Rebelů ke Studené válce, a především podprahové jiskření uvnitř dvojice ze Zlatého podrazu se blíží nule. Možná i proto, že herečka je nositelkou jediného výrazu. Od jejího vstupu na scénu včetně mile rozpačitých rodinných Vánoc se tok vyprávění lehce rozklíží. Popis doby se nadále drží střídmých, o to silnějších prvků, třeba nástup Lidových milicí vnímaný přes výlohu hodinářství naprosto stačí coby předzvěst nové nesvobody, ale loučení milenců zase dojem zkazí. Z trojboje romantiky, politiky a sportu tedy vychází láska jako nejslabší a basketbal, ač u nás na rozdíl od Spojených států nemá fanouškovskou tradici na plátně ani mimo ně, jako naopak nejsilnější článek. Pařížské finále s povinným politickým závazkem, že „budeme druzí za Sovětským svazem“, znovu zážitek pozvedne náladou připomínající památnou hokejovou odvetu za ruskou okupaci; navíc mu nahrává tajemství, protože málokdo kromě odborníků ví, jak se tehdejší utkání vyvíjelo a co rozhodlo. ()
Ten příběh je zajímavý i dobře natočený (až na nepovedený začátek) A hudba je vážně hustá (remix státní hymny). Doufám, že má Českého lva v kapse. Jenom škoda, že těch silnějších momentů (No protest) není víc. Toman byl lepší. Ale ani tohle nebylo špatné. V každém případě mají oba filmy velký význam a je dobře, že vznikly. ()
,,TRÉNOVAT MŮŽEŠ, ALE NEBUDE TO ZADARMO. TAK UŽ TO DNESKA CHODÍ…“ /// O komunistech, lásce a basketbalu. Pozor – ne lásce k basketbalu! Prostě o našem basketu v poválečnejch letech, o jehož úspěších jsem neměl tucha. Nejpoutavější je ta love story. Tomu ostatnímu chybí víc emocí. I když se komanči snažej… Možná by to chtělo přidat trochu optimismu. Příběh je totiž zajímavej, ale furt jen obžalovávat tu hnusnou komančskou dobu nestačí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Nebáli se své odvahy: Československý basketbal v příbězích a faktech“, kterou v roce 2014 napsali Jakub Bažant a Jiří Závozda, neznám. 2.) Rád si připomenu úspěchy našeho basketbalu. 3.) Rád si (také) připomenu úspěchy STB. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Dejový zásah filmu je do veľmi ťažkého obdobia od roku 1938 až do roku 1951 a predstavuje nám príbeh, ako z rozprávky, skutočný príbeh najväčšieho povojnového úspechu československých basketbalistov (1946 Ženeva mastri Európy a Paríž 1951 finálova prehra so Sovietskym zväzom). Film bol spracovávaný ako príspevok ku stému výročiu vzniku Československa. Nie je veľa vecí na ktoré by sme mali byť hrdí z jeho histórie, ale športové úspechu to samozrejme sú. Predovšetkým na ľudí, športovcov, ktorí v tejto dobe nestratili svoju tvár. Film ukazuje, ako sa politika a politici snažili zasahovať do športového diania. Najmarkantnejší bol zásah prezidenta Zápotockého, ktorý lanáril v prospech Sovietov. Dostávame sa aj do role posudzovania režimov od nacistického až do komunistického, ale aj postoj jednotlivých ľudí v snahe s týmito režimami kolaborovať. Film je výborným dobovým stvárnením v ktorom sa prelína vojna, láska, dejiny a šport. Úžasné je, že herci ten basketbal skutočne hrali, pravdou je, že pol roka tvrdo trénovali, aby ich hra vyzerala vierohodne. Haly vo filme sú skutočnými kópiami hál v Ženeve aj v Paríži. ()
Velmi silný námět, povedená kamera a hudba, ale zoufalý scénář, nudná milostná linka, slabé herecké výkony, zvláště mladých herců, a takové tuctové a rutinérské režijní provedení...a nevím, jestli to byl záměr, poukázání na evoluci basketbalu, který byl coby sport v té době v plenkách, ale dívat se na zoufale driblující amatéry, jejichž hra vypadala jak na tělocviku mladších žáků, to bylo k nevydržení, herecká amatérština, asi bych měl jako divák hercům v prvé řadě jejich role věřit...těmhle basketbalovým nemehlům ale nebylo věřit co... Tenhle příběh si zasloužil víc! ()
Galerie (43)
Zajímavosti (24)
- Londýnský double-decker má poznávací značku v provedení zavedeném v roce 1963, přestože se příběh odehrává v roce 1948. (Martin_L)
- Natáčelo se od 3. ledna do 25. května 2018 v Česku – v Praze, Přelouči, Jimramově, Hradci Králové, Slapském zámku a v Hýskově. (Varan)
- Během natáčení vznikly i scény ze střechy pražského paláce YMCA v ulici Na Poříčí, kde tým skutečně hrával. Ve výsledném filmu byly nakonec vystřiženy z časových důvodů. (WertGar)
Reklama