Yojimbo

Bylo úžasné sledovat rozdílné kultury v Leonově a Kurosawově opusech. Oba dva filmy jsou vynikající, ať Mifune nebo Eastwood srší charismatem, ale tady se mi víc líbila režie, prostě on Kurosawa umí, to bezpochyb, ale dva předchozí filmy se mi tolik nelíbily. Sedm samurajů jsem nevydržel a v Rashomonu mi vadilo, jak ze sebe Toshiro dělal retarda. Určitě mu dám ještě šanci! (01.11.2008)

Japonská legenda Akira Kurosawa dodnes patří mezi režiséry, jejichž díla stárnou s velkou grácií. Jeho fascinace západními žánry (především westerny a noirovkami) a schopnost skloubit typicky japonský styl s mezinárodně pochopitelným vyprávěním činí z jeho vrcholných děl nadčasové záležitosti – a jedním z nich je bezesporu Yojimbo, někdy uváděný také pod názvem Tělesná stráž. Jak je pro Kurosawu v podstatě standardem, celý snímek se pyšní nádhernou vizuální stránkou s precizní kompozicí prvků mizanscény a velkou hloubkou ostrosti, často postihující dění ve více plánech či dynamický pohyb postav před kamerou. Výrazné hudební motivy kombinují japonskou tradici se zřetelně westernovými prvky. Inspirace noirovkami se zase projevuje hrou světla a stínu, a to především v napínavé scéně útěku ústředního samuraje za zajetí. Více zde. (19.08.2021)

Říkal jsem si, jak by se tento námět dal skvěle natočit jako western..až tady jsem se dozvěděl, že už se to dvakrát stalo (ani Pro hrst dolarů, ani Poslední zůstává si nepamatuji tak, aby mi to došlo)! Každopádně není logicky možné Kurosawův snímek překonat, protože ten je jednoduše geniální! To samé platí o výkonu Mifuneho i všech ostatních. (13.06.2008)

Opět skvělý materiál, převeden opět bravůrně, opět zachycená skvěle společnost, a atmosféra a opět parádní Toshiro Mifune a vykreslení postav. V podstatě film bez jakékolich chyby ať už technické, dějové či jiné a ještě k tomu s přesahem. Pět hvězd jasných. I'm not dying yet. I have to kill quite a few men first. (02.06.2010)

Jak se praví už na začátku, padl rod Tokugawa a samuraj Sanjuro (Toshirô Mifune) přišel o svého pána, císaře. To jsou prosté okolnosti, ze kterých vychází první film Akiry Kurosawy, který jsem zatím viděl. Tento legendární japonský režisér je jednoznačně právem nazýván mistrem. Jeho film Yojimbo má mnoho kladů od nominací na Oscara oceněných kostýmů, po syrový humor, přesvědčivé charaktery postav nebo velkou podobnost s westerny, na čemž se mimo jiné podílí i pěkná hudba Masaru Sata. Akce, zejména pak šermování samurajským mečem, je zde minimum, zato je však skvěle ztvárněná, rychlá a svižná. Ale myslím, že to vůbec není to hlavní, o co ve filmu jde. Tím je totiž příběh samuraje Sanjura, který přišel o pána, jinak řečeno - ronina. Okolnosti jeho cesty jsou dané a vše, co se přihodí, je očekávatelné. Ale samuraj musí být služebníkem, aby byly jeho činy správné, nebo alespoň omluvitelné. Bez zavedeného principu mu zbývá pouze bojový výcvik, který se velmi úzce váže na přísnou disciplínu. Boj nastává, jen když není zbytí. Samurajovým účelem není prolévat krev, pokud to není nezbytné (i takový případ může nastat, o čemž i tento film vypráví), nebo pokud si důsledky nežádají opak a zabití si ze své vůle přeje pán. Co se však stane, jestliže čestný bojovník a ochránce zájmů svého ctěného pána pozbude svého účelu? Nevyhnutelnou cestou je stát se yojimbo - tělesnou stráží. Tento film zkoumá propastné morální rozdíly mezi dvěma zdánlivě totožnými životními cestami. Yojimbo je osobní strážce, ale také placený zaměstnanec za prolévání krve pro dobro svého zaměstnavatele, čili z jiného pohledu i vrah. Na této cestě už není žádné ospravedlnění činů, žádný cíl, žádná vznešenost ani čest. Yojimbo je pro samuraje, který přišel o pána a tedy i o účel bytí, nevyhnutelnou, ale i nepřijatelnou změnou. Tento film vypovídá právě o této změně, která je krvavá, krutá, občas i syrově směšná a hořká. Kým je Sanjuro na jejím počátku a kým na jejím konci? Hrdinou, který ubližuje jen těm zlým? Tento film mi nejvíce připomněl jeden důležitý axiom o životě těchto legendárních bojovníků; Samuraj nerozhoduje, činí. Nikdy naopak. Kdo zemře a kdo ne, to není jeho volba. (18.02.2006)