Vánoční horor

Hehehe. Nebo spíš hohoho. Mno, tady na mě ten ADHD faktor zapůsobil pozitivně, protože samostatně/odděleně bych asi u některých kapitol mnohem víc reptala, kdežto takhle měl můj mozeček pocit, že se tam "pořád něco děje" a spokojeně jsem se při sledování v poloprázdném nočním hotelu bála. Ale doopravdy, Shatner propadající se ve svých vsuvkách do svátečního zoufalství mi přišel neironicky skvělý, stejně jako povídky se Santou a dopplerem. (18.03.2023)

Vánoční povídkový horror. To může dopadnout jakkoliv. A i když mám povíkové horrory rád, ne každý se povede. Tenhle je hodně rozkolísaný. Čtyři různé příběhy. Každý jiný. Příběh se Santou je až bizarní karikaturou balancující na hranici trapnosti, kterou nezachrán ani pointa (*). Tři studenti natáčející dokument jsou taková klasika, svým způsobem žánrový kýč, s povinnými lekačkami (**). Rodinka na výletě ujde, hodně dobrý rozjezd, trochu to zabíjí objevení se záporáka (***). Nejvíc se mi líbil příběh rodinky, která si šla do lesa pro vánoční stromek a přinesla si více než to. To je prakticky bezchybné. (****) 2.5* (26.03.2017)

Vánoční hororová antologie se čtyřmi příběhy, vyprávěnými celkem netradičně zaráz. A to je jádro problému. Harvey, Sullivan a Hoban totiž nejsou Wachowští s Tykwerem, aby dokázali smysluplně zesíťovat vyprávění několika náladově dost odlišných příběhů tak, aby mělo nějakou přidanou hodnotu. Tady jsou ty povídky rozstříhané a jejich části naházené hala bala vedle sebe, aniž by to čemukoli sloužilo - naopak se jednotlivé dílky mezi sebou dost bijou, takže když po znepokojivé scéně s posednutým dítětem přijde zábavně béčková scéna, v níž Santa likviduje zombie elfy, snižuje se účinnost obou dvou. Vlastně jsem přesvědčen o tom, že kdyby byly povídky vyprávěny odděleně (přičemž by se nic jiného nezměnilo), měl bych z filmu lepší zážitek a udělil bych o hvězdičku vyšší hodnocení. Jediný (samo)účel, ke kterému zdejší narativní forma vede, je příprava půdy pro překvapivou pointu jednoho z příběhu (zrovna toho santovského), což by se ale dalo udělat velmi lehce i jinak. Jako vánoční hororové béčko je A Christmas Horror Story nicméně sympatické, zábavné, občas příjemně strašidelné a s relativně schopně zakončenými příběhy. Také ale trochu zamrzí, že největší kus stopáže zabere příběh, který má s vánoční atmosférou nejméně společného. (26.09.2015)

Duchařina v opuštěné škole, posedlé dítě, čertík na válečné stezce a elfové nakažení vzteklinou atakující Santu na Severním pólu. Čtyři nesouvisející příběhy, které měly společné jen to, že se odehrávaly v jeden vánoční večer a také to, že se všechny povedly. A vydařil se i styl vyprávění, kdy všechny čtyří příběhy běžely najednou a i když se zdá, že by to mohlo působit zmatek, opak byl pravdou. Kdybych mě vypíchnout jeden z příběhů, tak by to byla asi duchařina, protože bubáky mám rád a tady byly přítomny všechny ingerdience, tedy napětí, atmosféra i vydařený bubák, ale jak už jsem psal, líbilo se mi to celé a třeba pointa Sanotvy story mě docela dostala. 80% (04.10.2015)

Tak vedle atmosférického Krampuse, nám vznikla i tahle Kanadská směska vánočních příběhů s hodně krvavým podtextem. Všechny ty příběhy mají něco do sebe, jsou i dobře zahrané, občas pekelně děsivé, ale bohužel je na tomto filmu strašně strašně straaaaaašně moc vidět laciné zpracování. A tím nemyslím masky, které byly luxusní, ale zejména kamerové a střihové provedení. Dost mi vadila kostrbatá návaznost mezi příběhy a taky kamerové filtry. Jo a scénář mohl být taky lepší. Jinak ale v mnoha ohledech překvapení a dát si s tímhle námětem maximální práci, mohla to být pecka, která by otřásla Vánoční atmosférou na spoustu let dopředu. 70% BTW: Krampus od Daughertyho filmovou válku vyhrál, ale minisouboj jeho Krampuse s tímto kanadským Krampusem by dozajista prohrál. :-))) (06.01.2016)