K smíchu

Další z inovativních půlhodinových formátů se svým ojedinělým tvůrčím uchopením na pomezí dramatu/komedie může zařadit vedle počinů jako Atlanta nebo Barry. K smíchu na jednu stranu funguje jako seriózní rodinné drama o nemožnosti se vyrovnat se ztrátou dítěte, na druhou stranu tuto rovinu podrývá imaginativní tvůrčí uchopení na hraně absurdity a černé komedie. I když může seriál ze začátku klamat tím, že jde o další ze zástupu unylých indie dramedií, s přibývajícími epizodami není pochyb o jednom z nejvíce autorských počinů roku, kterému vévodí tvůrčí trio Michel Gondry, Dave Holstein (seriál Tráva) a Jim Carrey, jehož psychopatický/lidsky dojemný herecký výkon je hodný televizních ocenění. Skutečně šokující záležitost, která je v jednu chvíli přepáleně surrealistická a v druhou příjemně civilní podívaná se srdcem. (05.10.2023)

„To vás baví být pořád za dobráka?“ Kým je hlavní hrdina? Panem Picklesem, veřejností milovanou a obdivovanou postavou z pořadu pro děti? Nebo Jeffem, o kterém se dá říct téměř přesný opak? Jsou to 2 tváře téhož člověka, který v soukromí truchlí nad smrtí syna, potýká se s rozpadem manželství a vrávorá nad propastí šílenství, aby před kamerou dál rozdával smích a naději. Kidding je zvláštní seriál. Je těžké ho zařadit, jakkoliv ho můžete odbýt označením „tragikomedie“. Dojímavý, úsměvný, infantilní, vážný, fantazijní, zábavný, depresivní, mimózní…a všechny tyhle stavy se mnohdy mění během okamžiku. Skvělý Carrey jednoznačně táhne celý seriál, ale kupř. i Gondryho příležitostnou režii rozpoznáte, ačkoliv v 2. sérii už méně často. Vůbec je druhá řada dokonce ještě podivnější. I po ní zůstávám na slabších 5*. „Jmenuje se Vivian.“ - „Pěkný jméno pro pěknou holku. Jsem napnutej jak kšandy!“ - „Je o něco mladší.“ - „To nevadí, pokud teda neprodává skautský sušenky.“ - „Krásně se směje.“ - „Ty klikaři!“ - „A doktoři jí dávají 6 týdnů.“ (14.07.2019)

S01 - Pecka. Když jsem viděl trailer, tak jsem se začal těšit, jelikož se tvůrci chlubili nápisem od tvůrců filmu Věčný svit neposkvrněné mysli, který já miluji, takže tady nebylo o čem. Chvilku mě trvalo, než jsem si zvykl na stylizaci a styl jakým tvůrci budou vyprávět svůj příběh. A to z jednoho prostého důvodu. Tvůrci si rádi hrají. A to ať už jde o Davea Holsteina nebo Michela Gondryho. Na tvůrcích a režisérech je vidět, že je práce baví, rádi přijímají výzvy a baví se řemesle(viz, kreativní titulky ke každému dílu, scéna natočená na jeden záběr, jejíž natáčení se objevilo na internetu, nebo prosté hraní si se střihem a kompozicí, či přidají nějaké šílenosti nebo něco trochu úchylného). A je toho spoustu a strhává to dost pozornosti, ale nikdy to neodvádí pozornost od toho hlavního, a to je příběh. Příběh o zlomeném člověku, který den co den rozdává radost jiným, a sám jí neumí v sobě najít, člověku který hledá vykoupení, odpuštění a řešení svého problému, jenž řešení nemá. A je to skvěle natočené. Emoce z toho sálají na míle daleko, slzy tečou po tváři, protože to co vidíme je neuvěřitelně silné, upřímné a opravdové(důkazem je celá scéna u stolu v sedmém díle,která je pro mě jeden z vrcholů seriálu). Platí to o skvěle napsaných postavách, a i o hercích co dané postavy hrají. Jim Carrey podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry a je skvělý. Catherine Keener má velmi dobrou roli a krásně jí zahraje. Hodně mě sedl Frank Langella, protože svou postavu zahrál parádně. Velmi dobrý je Cole Allen v dvojroli. A v neposlední řadě je potřeba zmínit Ginger Gonzaga, jelikož ona je hlavním spouštěčem emocí. Jediné co mě mrzelo, že Judy Greer nemá tolik prostoru, protože jsem se na ní dost těšil. Seriál má spoustu zajímavých a silných momentů, ale taky dokáže být místy dost šílený a ujetý, a je mi jasné, že tahle kombinace všem nesedne. Ale těm co sedne, tak ty na oplatku dostanou jeden z nejlepších seriálů roku. S02 - Na druhou řadu tohoto seriálu jsem se moc těšil, protože se mě první dost líbila. O to více mě naštvalo, že jí posunuly o pár měsíců. Teď už jí ale mám za sebou, a opět mohu napsat, že jsem spokojený, ale bez chybné to nebylo. S tímto seriálem je to těžké. Je hodně svůj. Má to své specifické vyprávění, humor a na některé věci si jako diváci musíme počkat. Rozhodně to není divácky vděčný humor, ale pokud vám to sedne, tak dostane něco úžasného. Seriál výborně umí vytvářet dojemné scény, umí hrát nenuceně na city, a to se postavám občas děje je emocionálně silné, že to prožíváte s nimi. Pro mě osobně byly poslední tři díly velká emocionální jízda, kdy jsem držel slzy na krajíčku. Po řemeslné stránce je to znovu hravé, od úvodních titulků, přes maňáskovou epizodu po různé vizuální nápady. Herci jsou opět skvělý a je radost sledovat jejich výkony. Druhá řada má pomalejší průběh, nemá tolik strhujících epizod, ale tohle všechno perfektně vynahradí skvělé finále. Pokud vás bavila první řada, tak druhá je jasná volba. (14.11.2018)

Skvelý cringe sitcom, ktorý strieda neskutočne vtipné a riadne nepríjemné scény, odohrávajúci sa v gondryovskom svete obskúrnych bábok a s bohovským Jimom Carreym, ktorému je táto rola zjavne písaná úplne na telo, až sa zdá, že niekedy hrá sám seba. Len škoda, že posledná scéna prvej sezóny je pomerne prvoplánová. 9/10 (20.11.2018)

První série mě svojí nápaditostí a chytrým míšením dost depresivních témat s černohumornými vsuvkami vyloženě nadchla, druhá naopak s příklonem k ještě větší depce s výraznými změnami charakterů postav už ne. U druhé série mi totiž přijde, že se celý původní koncept rozpadl a vydal zvláštním, mysteriózně-fantasy směrem, ze kterého bych jinak byl nadšený, ale tady jsem mu na chuť jaksi nepřišel. Poslední epizoda je sice povedená a filmařsky se to celou dobu drží na obstojné úrovni, ale jinak mě druhá série zklamala. Ony vůbec jsou obě série tak odlišné, až si říkám, jestli se příliš nezměnil tvůrčí tým, jak to celé bylo naprosto jinde... Škoda, protože tím seriál celkově dost ztrácí. A přitom tu Carrey dostal roli na tělo... Podrobněji u jednotlivých sérií a epizod. 3* (29.01.2024)