Děrsu Uzala

Na dialogy skoupé putování sibiřskou tajgou. Prakticky jen v pomalých obrazech se odehrávající příběh nerovného přátelství. Kontrast civilizace, představujícího kapitána a naivního Uzaly, ctící z generace na generaci předávanou moudrost předků. Metafora civilizace ničící (jakkoliv nevědomky) přírodu jen pouhým svým kontaktem, pouhou snahou divočinu trochu zkulturnit a přizpůsobit ji modernímu životu. (29.12.2010)

Velice lidský příběh plný moudrosti, lásky k přírodě, tolerance a přívětivosti. Děrsu Uzala je jakousi studnicí vyjmenovaných ctností a strašně příjemně se jeho příběh sleduje. Až do střelby po tygrovi měl Kurosawův snímek tu vlastnost, že na mě působil velmi pozitivně. Poté se však příběh dostává do smutné a dojemné roviny, jež je působivou a nezapomenutelnou tečkou za uplynulými minutami filmu. Nádherné scenérie a příjemná hudba dotváří jedinečný dojem z tohoto dobrodružného dramatu, kterému dávám bez zaváhání 5*. Děrsu Uzala v sobě nese nesmírnou hloubku, jež musí pozornému divákovi proniknout pod kůži. Scény jako bylo spěšné sekání trávy, setkání kapitána s přítelem v roce 1907, střelba na láhev a později na jelena či soužení sibiřského lovce ve městě, si budu velmi dlouho pamatovat. Jedinou moji výtkou je, že nikdy nemáme příležitost pořádně zblízka spatřit tváře postav. (07.04.2011)

Sibír je nekonečne rovnaká, po dlhšom pobyte až nudná. To mi svorne potvrdili dlhšie dokumentárne filmy zaznamenávajúce monotónny ráz rozľahlých zamrznutých tundier a tajgy. Ale nielen tie: pár známych, túžiacich po sibírskom dobrodružstve, sa po návrate netúžili práve z dôvodov istej monotónnosti prostredia sa tam v blízkom čase navrátiť. Azda preto, že nestretli dobrotivého "ducha" tamojších hôr - starčeka Dersu Uzalu. Preto je dobrá filmová fantázia, hoci po neviem koľký raz zase "na základe skutočnej udalosti". Veď bez ústrednej postavy by šlo o ďlhší monotónny sibírsky príbeh, no ako sa zdá z niektorých tunajších komentárov, ani prítomnosť v prírode a prírodou žijúceho deduška nestačila na výraznejšie hodnotenie. Čakali viac. Osobne spokojnosť nadpriemerná, úsporné dialógy podčiarkovali nevyhnutnosť potrebného. Cez zamrznuté pocity netreba vyslovovať siahodlhé dialógy. Stačí jednoduchá viera vo všetko živé i zdanlivo mŕtve, neodsudzovanie za iný spôsob života a nezasahovanie tam, kde to nie je nevyhnutné k prežitiu. (08.09.2016)

Tak jsem zase jednou šel kolem Levných knih a vidím jméno Kurosawa, ikonku čsfd 92% a ocenění: Oscar 1976. Tak neváhám a film si koupím. Musím uznat, že toho vůbec nelituju. Příběh byl krásný, dojemný, lovec Děrsu opravdu sympaťák. I přes délku a to, že většina filmu je pochodování v lese, sledování rychle a bez nudy ubíhalo. A dokonce jsem se i zasmál. (ke konci filmu, kácení stromů v parku). Ale stačí to jen na 3 hvězdy. Možná se mi to ještě rozleží v hlavě jako film Ran a zvednu to na 4. stalo se -> 75% (12.12.2008)

Akira Kurosawa natočil film, který je i dnes po 40 letech skoro dokonalý. Film o přátelství ruského cestovatele Arsenieva a lovce z kmene Goldi Dersu Uzaly, popisující jejich setkání, putování přenádhernou sibiřskou přírodou a mnohá společná dobrodružství, prolínající se v několika časových obdobích začátku 20 století. Film, který má stále velkou vypovídající hodnotu a je zcela určitě dosud nejlepší Kurosawův snímek, který jsem měl tu možnost vidět. (29.04.2015)