Osvícení

„Zlato, som doma.“ Hororové filmové spracovania románov Stephena Kinga sa spravidla obmedzia na hrozné (SLEEPWALKERS), uchádzajúce (STRIEBORNÁ GUĽKA, CUJO) a výnimočné. Posledne menovaná kategória je najnepočetnejšia a stoja za ňou renomovaní „a vážni“ režiséri ako Cronenberg (MŔTVA ZÓNA), De Palma (CARRIE)... a samozrejme geniálny vizionár Kubrick so strhujúcim, majstrovsky vystupňovaným OSVIETENÍM. Ťažko povedať, či výnimočnej hororovej snímke viac dominuje nezrozumiteľný posledný záber s fotkou, výprava zasnežených veľhôr, výborná, nervózna a tiesnivá atmosféra, či herecký výkon fenomenálneho Jacka Nichoslona (ale aj ostatní sú super). Bavilo ma to oveľa viac, ako fádna knižná predloha. Paradoxne sám King Kubrickovu verziu odjakživa neznášal a v roku 1997 s režisérom Mickom Garrisom inicioval (ako producent a scenárista) vznik (priemernej a dávno zabudnutej, na rozdiel od Kubricka) televíznej mini-série s mizerným Steveom Weberom. (22.06.2006)

Když během napínavého filmu mám občas husí kůži je to neklamné znamení, že hororo se povedl. Tento film se skutečně povedl. Pocit děsivosti zde vyvolávají dokonalé záběry kamery, hudba, prostředí a skvělý herecký výkon Jacka Nicholsona . Třeba scéna kde manželka Jacka Torrance zjistí co její muž celou dobu psal na stroji je naprosto skvělá a má 100x větší efekt úzkosti než kde jaké vyvražďování puberťáků. Jediný co kazí Kubrickovu témeř 5* práci je to, že Shelley Duvall jsem občas ten strach nevěřil ! (13.10.2006)

,,Mami? Vážně chceš jet do toho hotelu na celou zimu?". ,,Chci. Bude to velká legrace". ,,Jo. Asi jo". ..... Chcete aby vám běhal mráz po zádech? Tak přijměte pozvání na show S.Kubricka, J.Nicholsona, S.Duvall a D.Lloyda. Znepokojující kamera, hudba a postavy, které nahánějí hrůzu i když v podstatě ještě o nic nejde. Kam se hrabou všechny ty KRUHOVÝ odnože. Duchařina a psychárna jako prase! A nezapomeňte: KDO JEN PRACUJE A NEBAVÍ SE, ZHLOUPNE. A když hotel, tak né pokoj č. 237. (31.03.2007)

Po druhej projekcii musím hodnotenie zvýšiť na 5*, pretože kvalita tohto hororu predčí aj dnešné prevažne kvantitatívne snímky. Jacka Torrencea by nikto nenapodobnil lepšie ako Jack Nicholson s výrazom potencionálneho šialenca ( možno kanibal Hopkins by sa mu mohol prinajmenšom rovnať :), hudba si zachováva sugestívnu úroveň plnú deštruktívnych mätúcich zvukov, prostredie obrovského hotela bolo pre rozpútanie duchárskej lahôdky tým najlepším možným miestom, brilantná atmosféra by sa dala krájať a scenáru sa tiež nedá nič vytknúť. Nie je to síce horor môjho srdca, ale film, z ktorého sála perfekcionizmus najvyššieho kalibru, si zaslúži tú najlepšiu kritiku. (06.04.2010)

Musím říct, že tomuhle filmu něco schází. Možná je to chybějící gradace konce - tedy spíš poslední třetiny filmu (i když honička v bludišti stojí za to), ale prostě dílko se dle mého řadí spíš na Kubrickovy nejnižší příčky. Ale i tak jde o velmi zajimavý (a zajímavě natočený) thrilller, který ale asi nedokázal využít celý potenciál, který v sobě obvykle skrývají knížky Stephena Kinga a který se téměř nikomu nepovedl převést stejně sugestivně na filmové plátno (snad jediné dvě výjimky tvoří Misery a Zelená míle, která je ovšem podle nehororové povídky). A jak je vidět, tak ani velkému panu Kubrickovi se to nepovedlo na 100%... Některé pasáže jsou sice velmi povedené (mě osobně například fascinovala scéna, kdy syn jede na tříkolce po hotelu, kamera ho snímá zezadu a pohybuje se s ním, my slyšíme, jak kolečka jedou chvíli po dřevě, chvíli po koberci, a najednou se zastaví u dveří 217 a... mimochodem výborná práce zvukaře), uchvatné je i použití hudby, kamery, herecké výkony (zejména Jack Nicholson - i když opět mám pocit, že v každé z jeho rolí je velký kus jeho povahy, takže zas tolik nehraje :-)), ale to jsou věci u Kubricka skoro samozřejmé. Nakonec jsem se rozhodla pro 4*, protože přes moje výtky jde o velmi nadprůměrný horor, ale i tak byl pro mě celkem zklamáním. Mám dojem, že tenhle film už si znova pustit nepůjdu. (16.06.2005)