Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu

(1001) Většinou hlavně když chci provokovat, tak všude říkám, že obecně Kubricka moc ráda nemám a že mi jeho filmy nic neříkají. Ono je to ale film od filmu, některé mám naopak zase hodně ráda. Zabíjení je skvělé, Osvícení je skvělé, Olověná vesta není můj top film, ale mám k němu respekt. No a ten mám nově i k Doktorovi Divnolásce. Film ve mně vyvolává spousty protichůdných reakcí zároveň a nemá snad jedinou viditelnou chybu. Smála jsem se nahlas a u toho přemýšlela, jestli jsem bestie. (20.04.2012)

Opravdu přátelská konverzace s Dimitrijem, zářící Peter Sellers a příznačně kousavý Kubrick. Dr. Divnoláska má přesně ten typ humoru, který když sedne, tak zanechá jak vrásky od smíchu, tak pocit dokonale chytrého filmu. Tím spíš, že není pro každého. Pro mě je ale i po téměř šedesáti letech od svého vzniku nestárnoucí trefou do černého. (30.04.2006)

Mein Führer, I Can Walk! Po minulé zkušenosti jsem už věděl co čekat, takže při druhém zhlédnutí se mi podařilo naladit na způsob humoru hned po 5 minutách (a proto upozornění pro případné poprvé se dívající diváky-je to řízná satira, ne klasická komedie se standartním postupem). A bavil jsem se ještě mnohem lépe než prvně. Spousta výborných scén (útok na základnu; obsah nouzové výstroje), trefných hlášek a narážek (vůbec celé diskutování mezi prezidentem a generálem, nebo telefonování dvou nejvyšších státníků) a komediálních výstupů (naprosto famózní Sellers, výborný Scott se svým nehodícím se úsměvem a neustálým žvýkáním) na pozadí mrazivé (a velmi dobře ohudebněné) satiry, kterou asi neocení úplně každý, avšak faktem je, že kdyby Kubrick ještě více přitlačil na pilu (především ohledně dění v základně), byla by to naprostá černohumorná pecka. Takhle se zde vyskytují pasáže, které mají komediální potenciál, ale ten je nevyužitý, proto je to z mé strany slabší, ale přesto zasloužený plný počet (na druhou stranu tam kde zrovna nefunguje humor, nastupuje neméně dobře zpracované líčení tehdejší doby). „Každopádně nejdřív střílejte, pak klaďte otázky. Raději pár náhodných obětí, než nedbalostí přijít o celou základnu.“ (14.10.2008)

Kubrick už v epicentre rokov studenej vojny vedel zachytiť absurditu celého vojenského zbrojenia a súperenia medzi USA a Ruskom, dnes sa na tú situáciu pozerá divák s ešte väčším nadšením a s ešte väčšou nechápavosťou. Je mi jasné, že divákom v tom čase pri nejednej scény, ktorá podliehala dokonalej paródii, zamrzol úsmev na perách. Kubrickov scenár, ktorého podstata je zatlačená ad absurdum, je navyše úplne dokonale zahraný, doprevádzaný jedným z najtrefnejších vojenských hudobných doporovodov. Skvostný záver, jedinečné spracovanie a unikátne čierny humor. Je až neuveriteľné, čo všetko sa zmestí do tak krátkej stopáže natlačiť. 95%. (01.05.2009)

Mein Führer, I can walk! (Michael Bay je buď totální ignorant, anebo přece jen trochu smyslu pro humor má; vzpomeňte scénu Rooseveltova vyskočení z invalidního vozíku přesně strangelavským způsobem.)Těžko byste se někdy jindy pozorujíce výbuchy atomových bomb nasmáli tak jako tady. Vlastně to nešlo natočit jinak než jako komedii. Studená válka, závody ve zbrojení, ničení nepředstavitelných rozměrů - vše, co naprosto přesahuje běžné schopnosti lidské obrazotvornosti, si nutně říká o co nejabsurdnější zpracování. Komediální forma snímek neodlehčuje, nýbrž mu právě naopak dodává palčivosti. Ten, kdo tu hledá zábavu nebo černý humor, oslyšen nebude, avšak měl by si uvědomit, že film nebyl prvotně natočen k těmto účelům. (25.03.2006)