Císař a tambor

Pro dnešní mladé Utajený šéf 18. století. Tahle pohádka by si jako jedna z mála zasloužila remake. Téma je hrozně zajímavé a dá se z toho hodně vytěžit. Rajchert fakt neumí hrát a naštěstí se věnuje hudbě. Vetchý zase hraje co to dá, a hraje dobře, jen mu příběh více nedovolí. Mohlo se v pohádce zakomponovat více než jen potyčky s loupežníky. Potěšil Rožnovský skanzen. (25.12.2020)

Pohádka, která mě totálně nic nedala a jedině na co jsem se těšil byl na konec. Přidám se k ostatním uživatelům, že tak s dobrým hereckým obsazením se teda dalo mnohem víc vytěžit, než jen 50 minut nudy. Jedině co na této pohádce ujde jsou exteriéry a docela povedený konec s loupežníkama. Jednou a dost. (12.08.2010)

Anička Veselá se, dle její zdejší biografie, stáhla do ústraní. Dle mého názoru z čistě prozaických důvodů, respektive z důvodů zdravotních. Ono hrát z devadesáti procent v předklonu, stylem dobrý den, kozy ven, to jednomu na bezchybné funkčnosti páteře nepřidá. Ne, nebylo mi to extra nepříjemné. Ale jsem snad nějaký úchyl? Průša? Jsem svatý, a proto jsem ještě zaregistroval prkenného Chinaskiho a bezvadného Ondru Vetchého. Za posledně jmenovaného a za prvně zmíněnou faunu jsem ochoten prsknout tři pizdy. Protože se jinak jednalo o takovou fádní kravinu, byl jsem potěšen aspoň poskakujícími psíky, kterým ovšem chyběl Zdenda Srstka a já znovu zjistil, že svět a pohádky nejsou dokonalé. (26.06.2015)

Scénář by potřeboval ještě trochu otesat do finální podoby, a pokud to mělo dramaturga, možná mohl autorovi naznačit, že některé motivy a linie je potřeba také vypointovat nebo dotáhnout (zde narážím třeba na setkání císaře s manželkou po návratu, kde si prostě měli některé věci vyříkat, ne se jen na chodbě chytit za ruku). Rajchert sice zbytečně přehrává, ale to vyrovnají pohledy do bohatého výstřihu Aničky. Ale jinak kamera, hudba, výprava a v podstatě samotný příběh mají své mystické kouzlo rurálních pověstí a příjemně se na to dívá, a některé dialogy a hlášky jsou dokonce velmi dobré. (24.12.2018)

Klasicky slaboduchá pohádka, jak císař mezi lid vychází, v zásadě ho nikdo podle ksichtu nepozná, včetně šlechticů a vojska, poddaní jsou docela xenofobní hovada v původním smyslu českém, tedy že kdo se tady nenarodil, je cizák a přivandrovalec a nechcem ho tu ... vlastně to nemá obsah. Ale také to nedráždí hysterickým pobíháním děvčat po lukách za kvílivého zpěvu ani rádoby humorným hláškováním. Ujde. (02.01.2024)