Black '47
Black '47
Black '47
Black '47
Black '47
Black '47
Režie:
Lance DalyKamera:
Declan QuinnHudba:
Brian ByrneHrají:
Hugo Weaving, James Frecheville, Stephen Rea, Freddie Fox, Barry Keoghan, Jim Broadbent, Moe Dunford, Sarah Greene, Antonia Campbell-Hughes, Aidan McArdle (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ranger Martin Feeney (James Frecheville) se vrací domů do Connemary v rodném Irsku z války v Afghánistánu, kde bojoval v 88. regimentu britské armády. Se zděšením zjišťuje, že kraj, který opustil, je v troskách. Většina domů je vybydlených, po jeho rodině ani stopy. Všude jen hlad a bída. Zjišťuje, že jeho rodina byla vystěhována a většina příbuzných je mrtvá. Je svědkem vystěhovávání bratrovy ženy i s malými dětmi a při pokusu tomu zabránit je zatčen. Z vězení se mu podaří prchnout a nyní již jako psanec se začne mstít všem, kteří mají jeho rodinu na svědomí. Britové jsou si vědomi, že v perfektně vycvičeném vojákovi mají velký problém, a tak jeho dopadení nabídnou vysloužilému veteránovi a jeho bývalému veliteli Hannahovi (Hugo Weaving). Ten toho času čeká ve vězení na soud za zabití. Za dopadení Feeneyho je mu slíbena milost. Hannah nabídku přijímá, má ale vnitřní problém, protože Feeney mu v Afghánistánu zachránil život… Stihne trestná výprava zatknout Feeneyho dříve, než se dostane k majiteli půdy Lordu Kilmichaelovi (Jim Broadbent)? (Big Bear)
(více)Videa (2)
Recenze (27)
Irsko 19. století...a veškeré utrpení té doby v této zemi. Nemyslitelné bylo myslitelným v této zemi však zrovna tak ve století sedmnáctém, jako i osmnáctém. To devatenácté se od těch předchozích lišilo pouze tím, že již existoval rozvinutější tisk a od jeho druhé poloviny také světlo světa spatřil telegraf... Aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat události k nimž v Irsku v devatenáctém století došlo, v porovnání s tím, co Britské impérium spáchalo a čeho se dopustilo v koloniální Indii, jde o deci krvavých slz a utrpení již pouze přilitého k objemu téhož po okraj naplněné pomyslné rohové vany... Nicméně, historie je to nejdůležitější, co musí býti stále připomínáno, vyučováno a nikdy nesmí býti zapomenuto. Neboť jak je již více než dva tisíce let po celém světě znám varovně vztyčený ukazováček doprovázen výrokem, jenž zazněl v síních učení Filozofie v Athénách: "Kdo není pamětliv a znalý historie státu a světa, bude nucen ji prožít znovu!" ... 80% a 4 hvězdy. ()
Feeney se vrací ze služby v britské armádě zpátky do Irska, kde nachází svůj domov zdevastovaný a své blízké většinou mrtvé. Krátce na to se střetne s anglickou mocí a vydává se pomstít všem, kteří jsou za jeho ztrátu zodpovědní. V patách má anglického kapitána a bývalého spolubojovníka. Taková poklidná procházka po hladomorem zpustošeném Irsku, během které zasmušilý hlavní hrdina občas někoho zabije. Po stránce příběhové nic zvláštního, ale mělo to něco do sebe. Vedle samotného tématu je plusem i překvapivě solidní obsazení, kdy se ve víceméně epizodních rolích míhají jména jako Broadbent či Rea. 70% ()
Kdysi spolu bojovali bok po boku v armádě v Afgánistánu a jeden druhému zachránil život. Nyní však stojí na opačných stranách barikády a inspektor Hannah pátrá po zběhovi a hlavně mstiteli Feeneymu a zdá se, že jejich přátelství je navždy pryč. Pomalé tempo nevadí a je bohatě vyváženo originálními nápady při likvidaci těch, kteří jsou zodpovědni za smrt matky a bratra Martina Feeneye. Drsný, depresivní film ovšem mistrně natočený. ()
Klasický westernový syžet zasazený do západního Irska v nejhorším roce velkého hladomoru. Veškeré žánrové propriety jsou zde sice přítomny, ale působí zcela přirozeně a v rámci scénáře fungují na výbornou. Příběh je sice jednoduchý a přímočarý, což ale není vůbec na škodu. Naopak, úsporně načrtnuté charaktery, ostře vyrýsované kontrasty mezi dobrem a zlem a nádherně nasnímané, leč zoufale bezútěšně reálie hrabství Connemara onoho "černého" roku 1847, se ke zvolenému žánru perfektně hodí. ()
Príjemne prekvapivý trip do Írska, dokonca bez nejakých PK vsuviek. Jak hrdina, tak "Elrond" sú fajn, dokonca aj barón je slušný aj an malom priestore a poteší aj Keoghan. Akčné to síce veľmi nie je ale keď už na akciu dôjde stojí za to. * ale strhávam za ten dosť zákerne spravený koniec ktorý vyslovene žobre o pokračovanie. ()
Galerie (25)
Zajímavosti (4)
- Ono přijímání polévky, tzv. „souperismus“, v době velkého irského hladomoru, nazývaného rovněž bramborovým hladomorem, byl v podstatě trik protestantské církve, jak si za jídlo získat na svou stranu hladem umírající katolíky. Recept chudé, avšak nutričně kompletní polévky navrhl francouzský kuchař Alexis Benoît Soyer, který byl rovněž protestantem. Polévku podával hladovějícím v roce 1846 v Dublinu zdarma v tzv. polévkovém obchodě, později přezdívaným jako „soup kitchen“, a to i bez nutnosti konvertovat. Jeho recept pak protestantská církev pro své účely zneužila. Ještě ve druhé polovině dvacátého století během konfliktu v severním Irsku se protestantům a loajalistům, považujícím se za Brity, říkalo „they who took the soup“, zkráceně „soupers“, jakožto ti, co přijmuli („vzali“) polévku. Tzv. Famine soup, solená, hovězí, tučná polévka s cibulí, tuřínem a třtinovým cukrem se stala díky těmto událostem doposud nejznámější irskou polévkou. (Bertramm)
- Natáčelo se v oblastech Connemara a County Galway v Irsku. (Tomas_TM)
- Název filmu odkazuje na léto roku 1847, kdy byl Irský hladomor na vrcholu a tisíce lidí umíralo na hladomor. (Tomas_TM)
Reklama