Morálka paní Dulské

Je to velice příjemná a téměř k dokonalosti dovedená satira na pokryteckou morálku ctihodných měšťanů. Nezáleží na tom, jaký je skutečný stav věcí. Záleží na tom, jak se věcí jeví širokému okolí. Nezáleží na tom, že se nejedná spravedlivě a se ctí. Záleží na tom, že se udržuje společenská vážnost a významnější veřejné postavení bez poskvrny. Lidé si nikdy nebyli rovni. A tak se rozehrává herecký koncert, kdy se pletichaří, zneužívá se důvěřivosti obyčejného lidu, ostentativně se dává najevo vysoké společenské postavení, lakotí se, udílejí se rozkazy na všechny strany a odmítají se osobní zodpovědnosti za vzniklé situace. Obyčejný člověk byl vždy proti majetnější vrstvě v nevýhodě. A přesto i při takto rozdaných kartách může ze třenic vyjít s malým vítězstvím. Hlavní postavou je ctihodná paní Dulská (skvělá Zdeňka Baldová), nejvyšší vládkyně v domě i ve vlastní rodině, která lpí na společenské vážnosti rodiny. Ve jménu rodinné prestiže je schopná intrikovat s neobyčejným důvtipem, aby s přísným výrazem vyžadovala morálku od všech zúčastněných. Nesnese žádný odpor, komanduje vše a pečlivě hlídá všechny vnější znaky. Mezi další výrazné postavy patří její syn Zbyšek (dobrý Vladimír Ráž), kterému dělá největší radost lamentování matky. Pokouší se o vzpouru proti zavedeným pořádkům, ale pohodlný život se opouští jen velice obtížně. Dále je zde nová služka rodiny Hanka (příjemná Marie Tomášová), která je paní velitelkou vmanévrovaná do nezáviděníhodné pozice. Ta ji sice trvale poznamená, přesto z ní dokáže vyjít s vítězstvím a převahou. Je zde neteř Dulské Juljaševičová (elegantní Vlasta Fabianová), která se ve vlastním zájmu dokáže zapojit do běhu událostí s neobyčejným zápalem, aby se dosáhlo cíleného výsledku. A jsou zde dcery ctihodné paní Dulské: naivní a romanticky čistá duše Mela (sympatická Jana Brejchová) a rozmazlená, panovačná a škodolibá Heša (zajímavá Alena Martinovská). Z dalších rolí: trpící a mlčenlivý pan rada Dulský (Bedřich Vrbský), Hančina ochotná kmotra Tadrachová (Jiřina Šejbalová), či odkopnutý nápadník a voják Jašek (Luděk Munzar). Ano, morálka lidí je věčné téma. Puritáni se jí ohánějí s každým slovem i každým pohybem svého těla. Ale hlasitě jí vyžadují pouze od druhých, pro sebe nemohou mít tak přísná měřítka, když vše vykonávají ve jménu morálky. Pokrytectví stále vládne světu. A toto je rozkošné dílo. (01.06.2016)

Pani Dulská to má v hlavě evidetně v pořádku - "Ten skončí špatně. Ten se dá k socialistům." :D Tomášová sice hraje Frndu Bordelářku aneb extrémně debilní naivní pipku č. 2, ale mistr Ráž naštěstí není druhým blbečkem B(l)ek(ot)ů. A rovněž ostatní herci jsou bezchybní. Intriky Baldové nemají chybu a jemných zlomyslností Martinkovské jsem se nemohl nabažit. Správný uvedomělý soudruh ocení závěrečné vzepření Hančí, skupina příčetných se báječně pobaví u všeho ostatního. Báječná tragikomedie. (27.07.2015)

Morálka pani Dulskej ma najprv prekvapila tým, že na dobu vzniku (1958), nie je skoro vôbec poznačená ideológiou. Potom ma chytil zaujímavý dej, s detailnou psychologickou kresbou postáv a skvelý herecký výkon Jany Brejchovej (jediný dobrý člen rodiny). Nikdy by som nepovedal, že 70 rokov starý film podá problematiku spoločenského postavenia tehotnej ženy 100X lepšie, než dnešné sociálne drámy. (08.02.2022)

V roce 1958 se Jiří Krejčík vrátil po více než deseti letech k vyobrazení měšťanského světa 19. století, kterého tak zdařile dosáhnul už ve své režijní prvotině, v adaptaci Nerudových povídek Týden v tichém domě. Tentokrát je však jeho pohled nesmlouvavější a společenská kritika sžíravější. V adaptaci dramatu Gabriely Zapolské Krejčík útočí na zvyklosti, pohodlí a hamižnost jedné středostavovské rodiny, aniž by sklouznul do příliš zjednodušujícího podání. Jeho postavy jsou - i zásluhou skvělých hereckých výkonů - natolik komplexní, že je nelze a priori odsoudit. V hlavní roli madam Dulské příběhu vládne nezaměnitelná Zdenka Baldová, avšak přinejmenším stejnou pozornost si zaslouží Marie Tomášová, jejíž výkon v roli utlačované, přesto vnitřně silné služebné snese srovnání s Mari Töröcsikovou, která ve stejném roce vytvořila obdobnou postavu ve Služce Zoltána Fábriho. Na filmu se mimo jiné podílely přední osobnosti tehdejší umělecké scény: kostýmy zvýrazňující jednotlivé charaktery postav navrhl Kamil Lhoták a původní hru ve scénáři upravil dramaturg a spisovatel Jiří Fried. Krejčíkova profesní i osobní vyhraněnost pak vděčí také nadčasovému vnímání (nejen) tohoto filmového díla. (10.03.2012)

Ačkoliv člověk tak nějak tuší, jak to asi dopadne, stejně je napnutý, jak to dopadne. Skvělé herecké výkony, zvláště Zdeňky Baldové, která je v té své víře ve vlastní pojetí morálky a Boha velmi uvěřitelná, a zdatně jí sekundují ostatní. Ona ostatně má svým způsobem máslo na hlavě i služka Hanka, takže konečné rozuzlení jde brát jako její smíření se s tím, jak svět skutečně funguje. Vynikající je volba do hry vhodit tu nejnaivnější naivku s romantickým pohledem na život, jejíž pohled může, ale nemusí v někom něco pohnout či dovést k jisté reflexi. Superlativy si zaslouží i kamera, jemné kombinace jednotlivých vztahů, určitá nevyřčenost, náznaky, detaily. Krejčík se zde vyjádřil nejen k pokrytecké morálce 30. let, ale i té současné, ačkoliv již nejsou služky a pánové. Moc peněz, závislost na moci a penězích, a neschopnost přijmout svou vinu, to jsou nadčasová témata. (21.02.2015)