To je ale bláznivý svět

Nikdy jsem neviděl 3 a čtvrt hodiny dlouhou komedii a pevně doufám, že už i žádnou takovou neuvidím. Je pro mě naprostou záhadou, z jakého důvodu není stopáž filmu v rozmezí klasických 90-120 min. Zápletka sice postupně nasaje poměrně velké množství postav, ale je natolik plochá a přímočará, že tu prostě ty 3 hodiny není absolutně co dělat. Lokace se téměř nemění a divák tak sleduje pár minut několik určitých postav, ty mu následně zmizí z očí na dalších 15 minut, aby se pak k nim opět vrátil a zjistil, že jsou stále na tom samém místě a nikam se neposunuly. To je prostě nuda. Je tak bez debat, že by výrazně kratší stopáž celý film nakopla, dodala mu na dynamice a svižnosti. Nicméně by nevyřešila to, že většina gagů je trapná a postavy se z velké části chovají jako teatrální karikatury. O to víc pak těch 197 min bolí. 4/10 (30.03.2019)

Byly mi asi tři nebo čtyři roky, když mě moje roztržitá a trvale duchem nepřítomná matka instalovala před televizi, aby si mohla kamsi odběhnout. Náhodou na obrazovce neběžela žádná ušišlaná pohádka, reportáž o tovární výrobě ani kurz ruštiny. Viděl jsem šílený příběh o skupině rozumně vypadajících lidí, kteří se chovali jako blázni. Navzájem se pronásledovali, přetahovali a podráželi si nohy v cestě za společným finančním cílem a přestože všichni mluvili německy (byla to rakouská stanice ORF), výborně jsem se bavil. Právě tento film může prapůvodně za to, že jsem objevil svět crazy komedií a zatímco mí vrstevníci si cucali palec a blaženě hýkali u Dády Patrasové, já jsem vyžadoval další a další dávku tohoto žánru. Samozřejmě že vkus se časem tříbí a ne všechno, co se mi líbilo před čtvrt stoletím, se mi líbí i dnes. Bohužel musím říct, že kdybych sestavoval žebříček nejlepších crazy všech dob, Bláznivej svět by se mi nevešel ani do stovky. Stanley Kramer jednoduše nebyl komediální režisér. Třeba slavná scéna, kde hrozen účastníků závodu visí na rotujícím požárním žebříku a jeden po druhém padají s křikem dolů, má dodnes blíž ke katastrofickému filmu než ke grotesce. ;o) 60% (05.09.2006)

Nesdílím takové nadšení nad filmem, který má tři hodiny a je to jedna velká improvizace na téma honby za pokladem. První skoro dvě hodiny by člověk nejradši přepnout anebo přeskočil. Nic zásadního se neděje. Ta zábava přijde až s poslední skoro hodinou. Avšak tento film má celou řadu pěkných kaskadérských kousků, to se musí uznat. Jenže mě to neustálé řvaní, křičení a pištění opravdu otravovalo. Neviděl jsem žádný film, kde by se pořád tolik řvalo! Raději si pustím Milionový závod, který má větší spád a vtip. Ano je to jen osekaný To je bláznivý svět, ale to je právě ten fakt - film by měl být osekán a nechat mu opravdu tu poslední hodinu. (05.06.2012)

Jo svet je mozna blaznivej a todle je desny psycho!!! Pokud propasnete prvnich 5 minut jako ja a pak dve hodiny koukate na neco a nevite na co, jen se obcas zasmejete, prijde vam to sileny. Zaver v parku a pak je fakt good. Ovsem este ze sem nevidel normalni verzi, ale nastesti rezisersky sestrih. Nevim jestli bych ty tri hodiny unes... (06.02.2007)

Orgie hrabivosti. Vlastnosti vlastnej väčšine. Snívajú o tom ako si naplnia bankové kontá a potom budú konečne za vodou. Je to nekončiaci príbeh. Preto tá dĺžka. Vôbec nie neúmerná. Prostredníctvom jednej dlhočiznej bláznivej jazdy za zakopaným pokladom sa totiž podarilo Stanleymu Kramerovi poodhaliť jednotlivé nuansy chamtivosti. Zdanlivo nezúčastnení svedkovia dopravnej nehody a ženské, sprvoti akože odmietajúce nejaké bláznivé naháňačky za chimérou sa postupne menia na blúznivcov s penou pri ústach, bľabotajúcich velikášske sny o megaprachoch. Spáchanie akéhokoľvek zločinu v mene zisku je OK. Lúpeže, krádeže, demolácie majetku, výbuchy s dynamitom, hádzanie ľudí do jám a priepastí, podvody, fyzické útoky. Dobré je všetko, čo sa práve hodí. Najlepšie na tom všetkom je, že všetky zločiny má pod palcom a bedlivým okom polícia, no jej výsledkom je absolútna nečinnosť. Len tak obďaleč pozoruje, čo kto stvára. Napokon sa ruka zákona pridá k hrabivým ľudkom. Všetci pripomínajú skôr hmyz. Stádovitosť hmyzích ľudí sa prejavuje v zmene ich myslenia a konania. Tie sa prejavia v dôsledku vidiny vlastníctva kôpky lesklého drahého kovu alebo jeho peňažného ekvivalentu. Chytré, humorné a nadčasové. Nadčasové, pretože ľudstvo sa nijako nezmenilo a nepoučilo. Teda vlastne áno: je o čosi chamtivejšie, hrabivejšie a nenásytnejšie. A hlúpejšie. Poznámka: Samozrejme, dnes je moderné tváriť sa altruisticky, humanisticky a nekonzumne. Avšak hlúposť sa nedá tak ľahko skryť. Chce to dlhšiu dobu. A tak sa zhlúpnutie, ktoré posledné roky pozorujú všetci pedagógovia na celom svete, nebadane prekrýva servírovaním stále väčšieho množstva stále o trochu menej premýšľavých arte faktov: časopisov, programov, aplikácií, technických hračiek a iných vymožeností, filmov, seriálov, koncertov a festivalov: vážnej, jazzovej hudby alebo aj nekomerčného filmu. Stále intelektuálne na výške, stále o niečo hlúpejšie. Tváriace sa však tak, akoby sa Amerika objavila len dnes alebo k jej objavu ešte len príde. A pri tom všetkom chce každý mladý zarobiť čo najviac pri čo najmenšom objeme vynaloženej práce. Takéto zárobky sa zase prezentujú pod heslami ako: Ľudstvo je stále múdrejšie, na poriadny zárobok stačí dobrý nápad a tých majú mladí inovatívci plné guče! Mladá generácia preberá žezlá chytrými nápadmi a výnosným podnikaním. (31.10.2014)