Nonreplantable!
VOD (3)
Obsahy(1)
Kdo je ve skutečnosti svérázný novinář Jiří X. Doležal, o němž bylo napsáno sedm diplomových prací? Jakou roli v jeho životě hraje časopis, do něhož píše pětadvacet let? A jakou roli v něm hrají ženy? A zakázané látky? A pravěk? A samota? A smrt? Na tyhle a další otázky odpovídá s dech beroucí otevřeností dokument režiséra Igora Chauna. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (29)
Docela mě to sedlo. Jen celý dokument stojí na kamarádství režiséra IGORA klauna a Jiřího přičemž XxX Lutz Doležal chce jednou spáchat sebevraždu, protože na to má právo! A ano má, jako každý jiný. Ale Hnízdo tohle nechápe a ve své prozíravosti několikrát odvětí panu X: Ne Jiří, to ne! PS: Z těch jeho zubů jsem byl fakt naměkoučko! ()
Bolševický narkáč, impotentní slumová názorová autorita, hnijící narcis, bezesporu ten největší rozumbradáč, jakého zná, a nově i zahořklý lokální neuargumentovatelný neomarxistický aktivista ve skocích do nikam s jediným směroplatným a veskrze objektivním světonázorem - Jirka X. Fetka – je patrně největší anfánteryblb hyenistické scény našich lůzrů a hnojů, kterého bych neváhal zařadit mezi takové psychotické velikokoty a alkonarko kapacypy, jako například Vincent Venera, Filip Topol nebo Milan Hlavsa. Prostě výkvět astrálně tlučhubovských plísní pražských skvotů a bezďáckých přístřešků, co si nevidí na špičku čuráka a jenž ve svých kruzích samolibě zlidověl, etanolem a vymetamfetaminovanou dutinou samozvaně povolán sveřepě šířit jedinou platnou a nezpochybnitelnou pravdu a morální hovnoty vlastního kategorického imbecilativu. Výkvět, který kdyby neuměl jakž takž formulovat demagogické texty a nedostal kdysi charitativní lano z Reflexu, dávno by hnil někde v cigánském brlohu v Libni se stříkačkou v žíle. Výkvět, který zcela po zásluze skončil tam, kam patří, a sice v té nejsmrdutější demagogické a ryze dezinformační rudé žumpě, internetovém vytřiprdelníku pro ultralevicové artisty na piku, zanícené zoláty a libtardí alkoyntelechtuály – Forum24. Snažil se, patrně jeho občasný spoluskvotovník a kdysi nadějný pseudorežisérek Igorek, snažil, udělat ze samolibého obbrkokota milého dědečka s vyhnitou držkou, i hřad otylých batikovaných redakčních pičinek přičinlivě qokal, jaký je ten Jirka vlastně správňácký a veskrze fajnový sapientní homouš a tolik soplistikovaný dekadentní filosof meziprstních mykóz. A i ten odporný Řezník, kterého KS tenkrát zkoušel podle vyzdrojovat a žlučovitě veřejně pohanit svými obvyklými nekalými, prašivými čurnalistickými pseudometodami, které Márty okamžitě prokoukl a po svém mu hned nonšalantně narval nenagelovanou pěst do prdele, tam měl vlastně být jako exemplárně omezený protipól té náramné parodie na rádoby renesančního psychoparazita. No dobrá práce, Igorku, parádně se vše minulo účinkem a vytvořil jsi oslavný portrétek vyfetlého, sebestředného pičuse, v němž adorovaný zcela věrně a realisticky působí jako vyfetlý, sebestředný pičus, což prostě musím ocenit. Krásné dva rozškrábané červené strupy po vpiších! ()
V něčem lehký, bláznivý skoro až punkový dokument o ikoně žurnalistiky, kterou si ale jen tak někdo nezapamatuje. Protože tím jak už ani nyní není nijak činná, tak v podstatě vymizela. Tento film je jen lehkou vzpomínkou na někoho kdo žil (a stále žije). Občas trochu úchylné a zbytečně sexistické, kdy tvůrci sami ženy vyzívají ať jim ukážou kozy. To bylo docela na palici. Pak trochu dojem docela uvědomělého a zajímavého člověka Doležala kazí zase on sám tím, že nechápe humor z jiných stran a z takového nestranného trolla a punkáče je spíš divný pokrytec. ()
Časopisy nečtu, x vnímám podobně jako Rejžka, zbytnělý rozum, podvyživené EQ...Není pravda že narcisni člověk se má rád, právě proto že se nemá rád, hledá lásku k sobě skrze uspokojování rozumu... Brezinův postřeh o tom že články x nejsou o světě ale o něm, je trefný... Přesto jsem si mínění o x notně poopravil :-) Není žádné nauky jež by nejvyšší probuzený hlásal...tady duchovního Igora dostal :-) ()
(43. LFŠ) Každý jsme v zásadě cvok s vlastním originálním koktejlem neuróz, traumat a pazvyků, které nás nějak utváří a, světe div se, JXD to má taky tak. Možná teď začnu jeho příspěvky číst trochu jinak, zasvěceněji, ale možná taky ne. Každopádně oceňuji Jiřího upřímnost, otevřenost i odvahu do toho jít a taky zjevné nadšení a jakousi sympatickou profesionální neprofesionalitu Igora Chauna.. jinými slovy u toho nebyl vážnej jak to hovno. ()
Reklama