Noční zvířata

Amy Adams ako sexi femme fatale úplne nabudí divákove libido a Amy čím je staršia tým je viac sexi. Tu provokuje výstrihmi kde vidíte skoro všetko. Odlišné správanie Amy Adams sa ukáže byť fantastickým sprievodcom a talentovaná ryšavka podáva ďalší mimoriadny výkon, keďže sa musí zhostiť dvojroly. Nocturnal Animals majú skvostnú atmosféru už v prvých minútach. Z každého miesta na nás dýcha zvláštna aura, na vlastnej koži cítime nepokoj, ktorý navodzujú aj vynikajúce tóny na samotné počúvanie značne depresívne, no do filmu sa náramne hodia. Hoci prvá hodina je mimoriadne napínavá a dáva priestor pre napĺňanie predtúch, v druhej sa mení na priamočiaru cestu katarziu hrdinu a vyšetrovateľa prípadu. Aj pri rozpletaní nitiek si Nocturnal Animals udržia celé napätie. Mužskí predstavitelia hrajú dôležité party a moji obľúbení Gyllenhaal aj Tylor-Johnson sú skvelí. Nocturnal Animals sú pozoruhodne nakrútené, všetky línie v nich výborne zapadnú. Nie sú zložité, ako celok však núkajú nevídaný kaliber. (07.09.2019)

To musel být produkt hollywoodských genderových kvót požadujících, aby stárnoucí herečky měly adekvátní role, jinak si nedovedu vysvětlit, že by Tom Ford dobrovolně natočil a do svého filmu propašoval rovinu stárnoucí vyhořelé kurátorky. Její vyprázdněný život a trápení se bylo mrzuté sledovat. Tak trochu Sama doma v interpretaci České sody. Ta Susan Morrow je taková kráva... Bravurně, opravdu krásně natočené vyprázdněné nic. V paralele s hlavní dějovou linií a zaměstnáním hlavní hrdinky snobské a blazeované umění braku, navoněná prázdné dekadentní umění v chladu a sterilitě galerie...které nejlépe vystihly úvodní porno titulky. Single Man naruby. Velká škoda, vždyť Tom Ford je jedním z nejlepších žijících režisérů... (17.02.2017)

Sice ty všechny roviny a skryté nebo neskryté odkazy nebudu mít zmáknuté tolik jak by asi bylo zapotřebí, ale i tak mě film poměrně silně udeřil svou syrovostí, opravdovostí a parádními hereckými výkony. Amy Adams je někde úplně jinde než většina její konkurence a Jake Gyllenhaal si připisuje pouze další z řady pozoruhodných výkonů. Pokud ovšem můžu zmínít kdo mě ve filmu zaujal nejvíce byl by to kromě vždy zajímavého Shannona pro mě comeback roku a to Aaron Taylor-Johnson, který je k nepoznání jako vyměněný po všech těch Godzilách a Avengerech. Sláva! V tom herci tuším skutečně veliký potenciál pro nechutné ztvárnění nechutných postav. Filmový děj se nedá nějak přesněji popsat, pro milovníka zajímavých a neodhadnutelných filmů by měly být Noční zvířata povinností. 60% (24.02.2017)

Kdyby všichni teplí návrháři točili takové filmy, bylo by na co každý měsíc s radostí chodit, byť je někdy Fordova stylizace poněkud přepjatá, žánrově je snímek až příliš rozkolísaný a utvrzuje ve stereotypech týkajících se smetánky a vidláků. Film má však své trýznivě nepříjemné sekvence (auto), hypnotické momenty, zábavně rozevlátou úvodní scénu s vícero vrstvami, dobrý soundtrack, skvělého Shannona a paralely, o kterých můžete ještě dlouho přemýšlet./// Apartní kostýmy Phillipsové, která pracovala s Fordem už na Single Manovi, sice až příliš okatě kopírují životní styl postav a jejich pocity, ale je za nimi vidět hodně práce. Režisér totiž odmítl použít oblečení ze své kolekce, v níž šaty stojí jako byt na maloměstě, a také jiné značky, byť závěrečné titulky děkují Pradě, Chanelu a desítkám dalších./// Může se zdát, že Ford jen zachycuje odvěkou pravdu, že rozchody/rozvody bolí a že jen kopíruje filmy o pomstě bývalým partnerům, nebo že se snaží předat myšlenku odpuštění, ale podle mého velmi přesně zachycuje hned několik situací a složitých pocitů zároveň. Jednak to, jak velký vliv v otázce vztahů, může na člověka mít okolí, dále to, že stále hledáme něco lepšího, aniž víme přesně co. A do třetice: jak moc někoho milujeme, tak moc ho pak i nenávidíme celé roky, ba dekády, než se v nás pak něco zlomí a konečně otočíme list, ať už doslova jako Edward, nebo obrazně. Takže interpretace, že Edward skončil jako jeho knižní předobraz, je podle mě lichá. [Kino] (23.11.2016)

Tři paralelní osy: přítomnost, minulost, fikce. Ve všech vystupují stejní hrdinové, což hrdinku vede k úvahám, nakolik má smyšlený příběh odrážet její vlastní život. Úvodní psychologická část z texaského middle of nowhere byla úchvatná, vezmu-li nicméně v úvahu, že se po příchodu Michaela Shannona na scénu celá knižní osa přeměnila na předvídatelné klišé, zatímco reálná osa začala pro změnu stagnovat a vlastně k žádnému rozuzlení nedospěla, na víc než tři hvězdy to v tomto případě fakt nevidím. (25.02.2017)