Bacurau

Banda najatých vrahů z celého světa se sjíždí do Bacurau, aby vyrovnala účty se zdejšími obyvateli, kteří jsou trnem v oku místním pohlavárům, kteří mají s půdou jiné záměry, to ovšem nikdo ještě netuší a nejde se podívat do zdejšího Muzea, kde jsou odkazy mmj. na předky místních, obávané Cangaceiros.. :-) (11.02.2020)

B: "Mohol by z neho byť dobrý človek, čo povieš?" BD: "No, matku mal." Excelentný lakonický a výstižný dialóg. No celé dielo dojalo. Priamočiary návod, ako sa brániť ohrozeniu zvonka. Ohrozeniu v podobe hajzlov, ktorí majú v rukách vládu, samosprávu aj ozbrojené zložky. Áno je to len začiatok, ako kričí hlavný žoldák v závere. Koniec možno vôbec nebude taká selanka. Podstatné je vedieť možnosti obrany. Možnosti útoku. Vždy a za každých okolností niečo konať alebo efektívne nekonať (vypariť sa). S mierou i využitím múdrosti predkov. Poznámka: Ak si myslíte, že ide len o brazílsku exotiku, ste na hlbokom omyle. Na Slovensku poznám osady, kde samospráva v dohovore s privátnymi energetickými spoločnosťami cielene pravidelne vypína elektrinu. Odmieta postaviť kanalizáciu. Zatvára sociálno-kultúrne centrá - krčmy. Obmedzujú sa otváracie hodiny potravín. Alebo sa rovno zavrie celý obchod. Znečisťuje sa podzemná voda splaškami a hnojom z družstiev, ktoré vlastní rovnaká globálna finančná skupina, ktorá chce zdierať miestnych chudobných obyvateľov poplatkami za energie.Na pozemku bývalej malotriednej školy (ktorá sa zbúrala) si lokálny mafián postavil haciendu. Družstvo sa predalo Pente (jednej z dvoch oligarchických skupín na Slovensku). Ľudia sa búria. Zatiaľ len na vzájomných návštevách. City však vybuchujú, nechýbajú vyhrážky ozbrojeného odporu voči elitárskym podnikateľom, politikom i samospráve, pretože ťahajú za jeden povraz. Včerajší i dnešní, naivní sú tí, čo si myslia, že voľbami sa čosi zmenilo. Možno rebélia nejde tak priamočiaro ako vo filme, ale cez isté pašerácko-pytliacke chodníčky sa čosi podarilo. Všetko len preto, že v každom trochu normálnom štáte v štátnom vlastníctve, si štát musí zachovať právo každého na ničím nepodmienený prístup základným benefitom bývania v 21. storočí. Sú nimi právo na teplo, svetlo, plyn, a prístup k teplej a studenej pitnej vode. Ak na tomto chce ktosi ryžovať, a neplatičov terorizovať, narazí. Bacurau nádherne ukazuje možnosti od slovného upozornenia, po radikálne riešenie. Od racionálneho správania po drogové opojenie. Od slovného varovania po krvavý masaker. Vyberte si. Dá sa to na storako. A milí dohliadači pamätajte: vymazanie údajov na internete, hackovanie stránok, sledovanie obsahu a neustále používaný dron nezabezpečia ešte víťazstvo. Prečo? Nuž preto, že v dočasných autonómnych komunitných zónach existuje, ako to Enšpígl krásne vystihol - akési tajomstvo. Nezachytiteľné dronom, neodpočuteľné telefónom, nehacknuteľné ukradnutím obsahu počítačovej aktivity. (16.10.2020)

Po pomalejším rozjezdu velké překvapení, které jsem si zálibně užil. Možná jsem měl něco podobného čekat, pokud vezmeme v úvahu úvodní scény filmu, kde cisterna rozjíždí rakve rozsypané po silnici. První polovina vypadá jako nějaká sonda do sociálního života vesnické komunity na brazilském zapadákově, ale pak se vše zvrhává v agresivní survival&vengeance pod tlakem blížícího se nebezpečí v podobě karikatury amerických turistů, kteří si přijeli zalovit domorodce. Smrt místní matriarchy ze začátku filmu jako by s příběhem vůbec nesouvisela, pokud nešlo o znak toho, že vesnice přestává být v očích místní správy vnímána pod jakousi ochranou. [Rakkautta&Anarkiaa 2019] (29.09.2019)

Když už máte jako divák pocit, že vás nic nemůže překvapit, objeví se alespoň jednou do roka podobně neotřelý nezávislý flák, který vaše očekávání zohýbá a vyčůrá se na něj na rozpáleném brazilském slunci. Ne že bych u toho nedýchal nebo valil bulvy a provolával tvůrcům slávu - přeci jen jde v konečném součtu o relativně profláklý koncept, který si jen hraje na netradiční multižánrovou revoltu. Ale vychází mu to až obdivuhodně, neboť nikdy nevyvolává dojem přeplácanosti a neorganizovanosti (oba filmaři točí soustředěně a v pomalém tempu nezapomínají na postavy a dialogy, za nimiž se skrývá řada zajímavých sociálních podnětů) a zároveň ho lze akceptovat jako osobitou poklonu několika populárním subžánrům, v níž se nemůže hrát dle pravidel mainstreamu. A čím víc toho zůstává nedořečeného a naťuknutého, tím je to tentokráte zajímavější a sympaticky nepoddajné. A těch pár 'Zahlerovských' vložek je hrozně super. 80% (01.04.2020)

Takove zanrove veletoce jsme tu dlouho nemeli. Bacurau zacne jak klasicka poklidna festivalovka o tezkostech nejakych domorodcu a pomalu ale jiste se z ni stane neco jak od Tarantina. Krasna kamera, sympaticti herci, skvele napsany scenar a neokoukane prostredi z toho delaji opravdu podivne krasny zazitek. (30.07.2021)