Teheránská tabu

Bavilo mě to. Tématem je sexuální pokrytectví. Animace umocňuje bezútěšnost, zároveň vláčné tempo pocitově zpomaluje. Teherán vyzařuje pocit pohádkové neskutečnosti. plně opatrných slov a kradmých pohledů. Ve snímku chybí humor. Tabu prožívají jak epizodní postavy, tak hlavně tři mladé ženy. Vidíme jak zákazy vytváří korupci,, vydírání, vzdor a udavačství a připomíná nám to život v Československu před rokem 1989. Hrdinové absurditu přijímají se samozřejmostí. K tomu divák krutost vidí očima malého dítěte, který slyší matku s hrubými zákazníky, pokrytecké poměry u sousedů či domovníkovo týrání koček. (17.09.2018)

Tři ženy ztracené ve velkoměstě, světě mužů a islámských pravidlech. Tři hrdinky řešící každodenně jak přežít v životě, který si nevybraly. Ali Soozandeh se však nesnaží z těchto žen dělat nereálné superpostavy, které jdou až za hranice uvěřitelného a naopak nechává diváka sledovat starosti každodenního významu - jak žít jako svobodná matka, zda lze uniknout z okovů reality manželovy rodiny a jestli je vůbec možné vůbec uniknout z tohoto světa jinak než skokem z nejvyššího patra svého domu. Mužský svět se pak v kontrastu jeví jako mnohem zábavnější a zajímavější, i když i v něm, slovy jednoho z hrdinů, "tě můžou pověsit pro nic za nic". V té vší krutosti však Soozandeh spolu s postavami nachází také střípky humoru, ať už při cestě dvou mladých mediků pro "novou" panenskou blánu, nebo provokativním telefonátu mladému domovníkovi. Ten však také nezůstává bez následků. A právě v tomto jemném humoru uprostřed zvrácenosti společnosti je největší síla jednotlivých hrdinů i filmu samotného. Spolu s tím nepřestává fascinovat rotoskopie, ač se můžeme bavit, jak moc nezbytná konkrétně pro tento film byla. Nakonec tak tedy jediné, co lze snímku vytknout, je zbytečnost snahy dostat postavu malého syna jedné z hrdinek do popředí snímku a snad i určitá přehnanost krutosti dnešního Teheránu. (23.07.2018)

Svírá se mi žaludek z uvědomění, že o jednotlivcích, kteří zažívají takové formy dusivé a tragické nespravedlnosti a nerovnosti, lze každý den po celém světě sepsat desítky a stovky tisíc podobných a bohužel i mnohem horších svědectví. A děsí mě tendence takové strukturální problémy bagatelizovat nebo je pod tíhou zkušenosti rezignovaně vnímat jako nepřekonatelnou součást každodenního života. Někdy bych chtěl, aby existoval bůh. (13.07.2019)

Trefa do černého. Neoddiskutovatelně nejsilnější zážitek z Febiofestu 2018. Výborně sladěný obsah i neotřelá forma. Tohle zobrazení mladé generace Íránců zbavených jakékoli iluze o poměrech ve společnosti a jejich každodenní střetávání s pokrytectvím a zkažeností svého okolí se ajatoláhům určitě líbit nebude. Na prvotinu jde o překvapivě vyzrálou věc, z filmu je znát, že pro zúčastněné nešlo o běžný projekt nebo dokonce zakázku, ale že to byla osobní záležitost, do které chtěli vložit to nejlepší. Protože Teherán tabu vznikl v zahraničí, nemusí dělat kompromisy, opatrně našlapovat a pouze naznačovat tam, kde by člověk nejraději křičel hněvem. Snímek s jízlivým sarkasmem líčí, co se skrývá za fasádou oficiální silně konzervativní náboženské morálky. Musím ale varovat - nečekejte komedii. Je to vlastně hořké depresivní vyprávění o lidech, kteří jsou lapeni do pasti předsudků, tradic a restriktivních pravidel natolik, že se v ní cítí nešťastní, a v nejlepším případě volí cestu úniku z toho, co považují za vězení. Celkový dojem: 95 %. (20.03.2018)

Tehran Taboo je vskutku fascinujúcim filmom. Rotoskopická animácia v tomto filme je vynikajúca a skutočne robí maximum preto, aby dokázala pridať atmosféru. Musím povedať, že asi všetky postavy vo filme mi prišli zaujímavé. A čím viac sa toho odhaľovalo, o to viac desivé to na konci celé bolo. Môžem povedať, že osobne príbeh mladej Donye je na konci čímsi absolútne tragickým. A vôbec som ani nepremýšľal nad tým, že by to tam mohlo smerovať. Elias je skvelý hrdina a to nepovie ani slovo. A jeho "balóniky" sú dobré. To ma bavilo. Sara je podľa mňa asi najlepšou postavou celého filmu. Jej príbeh je silný, jej osobnosť je očarujúca a musím povedať, že mi jej bolo úprimne ľúto. Keď to človek uvidí, tak pochopí. Možno by bol film zaujímavejší, keby bol hraný a natočený v Teheráne, no je mi úplne jasné, prečo sa to tak nespravilo. To by si tvorcovia poriadne vypili. Jediný vážnejší problém s filmom čo mám je jeho tempo. Miestami mám pocit, že trošku skáče a snaží sa tam toho dať strašne moc. A hoci je to všetko čo sa deje zaujímavé, tak miestami som bol viac zvedavý, kedy sa vrátime k niečomu inému. Celkovo som spokojný. Super animácie, dobré postavy a okrem toho aj vynikajúca hudba. Ak máte radi tvrdé filmy, ktoré sa na nič nehrajú a nebránia sa ukázať čokoľvek, tak si myslím, že v tom bude ešte aj nejaká tá kultúra pre vás navyše. Čeknite si ho a uvidíte sami. Hodnotenie: B+ (04.12.2018)