Pidä huivista kiinni, Tatjana
Tatjana
Take Care of Your Scarf, Tatiana
Režie:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHudba:
Veikko TuomiHrají:
Kati Outinen, Matti Pellonpää, Kirsi Tykkyläinen, Mato Valtonen, Elina Salo, Irma Junnilainen, Veikko Lavi, Pertti Husu, Viktor Vassel, Carl-Erik Calamnius (více)Obsahy(1)
Hrdiny nezvyklé komediální road movie jsou typičtí Kaurismäkiho outsideři, na kterých se podepisují jak stopy "rázovitého buranství", tak i vlivy Východu a Západu. Krejčí Valto se doma rozčílí, že došla káva a vztekle zamkne matku v komoře. Vezme její peníze z kabelky a odejde z domova. Staví se u automechanika Reina, který opravuje jeho černou volhu. Nasednou a vydají se na cestu napříč Finskem. Cestou proti své vůli vezmou dvě ženy, které jsou na cestě do rodného Sovětského svazu. Jazyková bariéra i vrozená nesmělost neumožňují téměř žádnou komunikaci. Chvíle porozumění se odehrávají téměř beze slov a jsou jen těžko postřehnutelné. Přestože Kaurismäki redukuje charakteristiku svých hrdinů na pár základních rysů - jeden neustále pije vodku, druhý kávu, jeden nosí pouze oblek, druhý koženou bundu a kalhoty do zvonu - není výsledkem karikatura, nýbrž tragikomický portrét doby. Zásluhu na tom mají i vynikající režisérovi stálí herci. Automechanik Reino se stal jednou z posledních rolí předčasně zemřelého Mattiho Pellonpää. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Ak by bol Jarmusch Fínom, nenakrútil by tento road-movie o rockeroch a fínskej mentalite inak. Krajčír (závislý na káve) a automechanik (fičiaci na vodke) sa vyberajú naprieč Fínskom a po ceste k sebe nabaľujú dve ženy, ktoré sa potrebujú dostať domov do Sovietskeho zväzu. Ostýchavé prekonávanie jazykových i ľudských bariér dohnané do (zábavného) absurdna s lakonickým humorom. Drž si šatku, Tatiana, začíname nový život. ()
Nadherna Finska road movie napriec Finskom v rezii Aki Kaurismakiho /Calamari Union, Smlouva s Vrahem, Stiny v Raji/. Vyborne dialogy, nadherne exteriery a hlavne herci ako Matti Pellonpaa a Kati Outinen drzia film vo vysokom nadpriemere. Ak chcete kvalitnu mimohollywoodsku filmarinu "se vsim vsudy", Kaurismakiho film Pida Huivista Kiini, tatjana je prave pre Vas. osobitne zdoraznujem fakt, ze Finsko pocas Studenej Vojny tvorilo sedu zonu medzi ZSSR a NATO. Finsku neutralitu garantoval Sovietsky Zvaz jadrovymi zbranami a Fini na oplatku nedovolili postavit US vojenske zakladne na svojom uzemi. preto ta seda zona - boli tu bezne vidiet auta Volgy vedla starych americkych aut + par ceskoslovenskych Skodoviek. 98 % ()
Aki Kaurismäki má krásnou úchylku. Dovede natočit film o lidech, kteří nic neznamenají, nic nedělají, pouze chlastaj a kouřej. V tomto případě jsou to ještě impotenti. Matti Pellonpää, legendární finský herec je v tomto road movie neskutečně skvělý. Většinu filmů vypínám po 14. minutě, tady jsem po tom ani jednou nezatoužil. Co ti mlčenliví blbci ještě poserou? "V 62. jsem byl na lyžích v Československu. Pak nás vzali na nějakou zříceninu do Hradce Králového. Proč se kodrcat až sem, zřícenin máme dost a autobus byl plný vodky." ()
Podivuhodná roadmovie, oslava rock’n’rollu a rockerů, pocta kafi a vodce, film ve kterém se víc pije a kouří než mluví, subtilní romance Reina a Taťány, klasika Akiho Kaurismäkiho, úžasný výkon Mattiho Pellonpää. Zároveň ale film, ke kterému se velmi těžko hledá cesta. Kdysi ve čtvrťáku ve studentském klubu jsem odcházel krajně znechucen a děsně zklamán, ale teď, po čtyřech letech a se znalostí dalších Kaurismäkiho filmů, už mě tenhle film okouzluje svou poezií. PS V klubu byl uváděn jako "povinný" film pro všechny obyvatele Hradce Králové. Ale slyšet jak Reino zkomoleně říká, že byl kdysi v Hradci Králové a nechápe, proč se všichni lidi z autobusu plného vodky chodili dívat na jakési ruiny, mi zas tak důležité nepřijde. ()
Introverti na výletě.Nejprve 2, potom 4. Je to dobrý film, má spousty zajímavých scén (nikdy bych nečekal, že někdo v nějakém filmu vyobrazí lásku takhle - někdo asi tuší, kam směřuji, tak jenom dodám, že to je nejlepší scéna z celého filmu), zajímavý příběh a hlavně, nenudí to. A navíc, sice to má 60 minut, ale bohatě to stačí, je to dobré a nepotřebuje to být bůhvíjak dlouhé. Pravda, dávám jenom 4*, na 5* mi něco chybělo, ale film se mi líbil. Navíc tady oceňuji vybrané úhly, ze kterých kamera natáčí - tak dobře vybrané úhly jsem už pěkně dlouho u žádného filmu neviděl. ()
Reklama