Modré stíny

Kvituju s povděkem tu nekonvenčnost, která se na diváka řítí už od prvního okamžiku a abych byl zcela upřímný, vůbec nechápu tu kritiku skoro že všech stran. Možná nejsou Modré stíny tím nejlepším seriálem, co spatřil světlo světa, pro mě jdou však po Případu pro exorcisty tím správným směrem. Pominu-li, místy dost otřesný zvuk, je vše ostatní už jen a jen lepší. Včetně výtečného výběru herců (Krobot, Melíšková, Huba) a hlavně zajímavě natočeného příběhu, který je i tolik let po revoluci tak aktuální. Bohužel. (23.03.2016)

Spisovatel Michal Sýkora je odvážný kritik poměrů a nebojí se literární hyperboly- trochu přitlačit, aby si toho neřádu kolem nás všimli i ti nejzabedněnější, ideálně všichni. V této svojí předloze zúčtoval s jedním filutou, jemuž coby Olomoučák viděl roky do karet. Ivana Gelnara nám příkladně Xaver Veselý před nedávnem v jednom ze svých orálně rektálních rozhovorů představil div ne jako svědomí tohoto národa. Jsem rád, že alespoň umělecká díla zůstanou nositeli jeho skutečného odkazu. Gelnar nevraždil, jen šulil a to není fikce, ale holý fakt. (16.03.2016)

Námět a děj není špatný, jen hrozně zbytečně natahovaný. To byla moje kritika už u první série a tady to pro jistotu roztáhli ještě o další díl. Bohužel zpracování je fakt na palici a nechápu, proč takhle někdo przní film. Přesvícené, herci neartikulují, řvou nebo šušňají a není jim vůbec rozumět. Do toho je ale hlavně dobře slyšet tikot hodin, šumění ulice a jiné ruchy. A jediné slušné postavy, Krobota, se seriál zbaví. Za to zůstává rachitická holčina ojebávaná Hurvínkem ve věku svého otce a je to celé táááák moc smutné. Melíškové postava je hysterická kravka a tak i Novotného semi-hajzl je po Krobotovi alespoň nějak vystavěná smysluplná postava. Tak uvidíme, jak autoři pokračovali dále nebo jestli to bude stále zpracováním jen zabitá práce... (04.03.2019)

Celkové hodnocení po 3. dílech: Co to jako mělo být? Permanentní rozkývaná kamera, hrozný zvuk (hercům nebylo rozumět), přesvětlené interiéry...uf. Námět možná není špatný, ale v rozvláčné režii plné podivných exhibic se spolehlivě unudí každý. Po druhém díle jsem to chtěl zabalit, ale neučiním tak. Šlo to do větší politické hloubky. Mapování porevolučního politického bordelu mě (zatím) zaujalo. Třetí díl to definitivně zabil (co to hlasité tikání?). 39%. (29.02.2016)

Jako celek mi to nakonec nevyznělo tak strašně. Na tuhle minisérii jsem se těšila, zvláště jsem byla zvědavá právě proto, že se to natáčelo u nás v Olomouci na univerzitě a mém milovaném Konviktu. První díl byl pro mě šok. Hercům jsem vůbec nerozuměla, hrozně všichni huhlali. Kamera naprosto strašná... nevím, kde pobrali nápad natáčet proti světlu, takže člověk nevidí vůbec nic. Herecké výkony? Jako oni jim zakázali hrát nebo co? Tak ploché postavy byste těžko pohledali. Nehledě na to, že jste najednou vrženi do nějakého děje nějakým divným rozhovorem mezi dvěma cizími lidmi, z nichž tomu jednomu (rozuměj Chalupovi) rozumíte každé 10. slovo. Pak přijde Voříšková, tváří se jak kdyby jí uletěly včely, naprosto hysterická přehrávající uklizečka... Velké zklamání. Pak přišel druhý díl a člověk konečně začal chápat, o co tu jde. Postavy začaly vypadat více reálně, ale stále mi přišly totálně ploché. Začínám se docela bavit těmi close-upy a kapitán Mráz mi začíná připadat jako sexy tatínek. Taky se bavím tím, kdy evidentně UP má jen jednu budovu - konvikt a je úplně jedno, za kým jdou, všecko se odehrává tam. Čili vy víte, že ona se nachází na Konviktu a právě se chystá vejít dveřmi /které reálně vedou do horního patra kaple/, kterými vejde do kanceláře/zasedací místnosti, která se nachází na Křížkovského. Funny. Třetí díl začne tím, že vedoucí případu doktorka Výrová se opije po skleničce a půl vína a začne tam řvát na plukovníka Vitouše, přičemž potom, co na sebe řvou, on v klidu prohodí "Tak si vem křupky, nebo co..." a ona "Nechci křupky." Kapitán Mráz má sexy narezlý fous. Čtvrtý díl a díky bohu už je tu konec. Můžeme vidět totálně rozmlácenou Voříškovou... nejprve heverem do hlavy, pak hlavou do auta, pak si její hlavou otevře skleněné dveře... cool. Závěr? Mám z toho hrozně smíšené pocity, první dva díly jsem myslela, že umřu nudou a hrozně mě to všecko sralo. Kamera, zvuk, herci, jejich postavy, nikam nevedoucí vyšetřování. Pak jsem se ale začala bavit nad některými scénami a že jsem v komparzu zahlédla známé tváře, ale i tak je to tak na 2,5*. (02.04.2016)