Quills - Perem markýze de Sade

Těšil jsem se na velký herecký střet Geoffreyho Rushe a Michaela Caina, nicméně Cainovy postavy je v Quills tak málo, že k žádnému zápasu nedošlo a z filmu se stala Rushova oprávněná exhibice. Je skvělý - stejně jako Kate Winslet. Ovšem zbytek snímku už je dost rozpačitý a k závěru dokonce tak nějak nudný, že mě to až překvapilo. (03.10.2013)

Normálně bych tento film dá s klidem ignoroval (podobně jako osobnost samotného markýze de Sade i jeho dílo, jímž jsem vždy opovrhoval) - kromě mé odvěké averze k životopisnému žánru mě od něj odrazuje i jméno (druhořadého) režiséra a 2 hodinová délka, ale okolnosti tomu chtěly, že se ve Varech naskytla možnost to vidět s účastí Geoffreyho Rushe, který k tomu řekl před projekcí pár slov, takže jsem se tomu nakonec rozhodl dát šanci, a musím říct, že z hlediska hereckých výkonů tomu skutečně nejde nic vytknout (víc než Rush mě zde ale zaujal zjev mladé Winslet), a v některých momentech je to doslova výborné, a musel jsem si u toho s úsměvem vzpomenout na moderní pisálky, publikující s nesnesitelnou snadností ten svůj literární brak, a přemítal jsem, jaké by to bylo, kdyby pocítili aspoň vzdáleně to ohromující nutkání psát za každou cenu jakýmikoli prostředky i za cenu nejtvrdších restrikcí, jako chudák starý Sade, jehož vytrvalost mi - přiznám se - v tomto ohledu zcela imponovala, a zoufale ji v dnešní době postrádám. Po dějové stránce mě to ale jinak dost nudilo - jak nepřekvapivé, u nejnudnějšího žánru ever - a až příliš často jsem se díval na hodinky, protože řekněme si to na rovinu, sedačky v karlovarském divadle se po pár desítkách minut stávají Záhořovým ložem, a člověk už jen chtěl, aby byl konec, což je samozřejmě špatně. A celkově nemám pocit, že by mi to něco dalo, snad vyjma dalšího zářezu do seznamování s pestrou filmografií K. Winslet. (12.08.2022)

Jsem fanda nemravnosti všeho druhu. Nicméně na prvním místě upřednostňuji osobní zkušenost, následuje sledování vizuálního ztvárnění, pak je knižní zpracování a až na posledním místě je film o psaní nemravností. Quills tak u mne rozhodně měl šanci na úspěch, ale promarnil ji tím, že jsem z něj žádnou vášeň necítil. Když jsem v jednu chvíli dokonce začal fandit panu doktorovi, aby panu markýzovi pořádně naložil, tak jsem pochopil, že s tímhle snímkem jsme se prostě minuli. (16.07.2013)

Mně tedy veškerá provokace a kontroverze zcela unikly. Zahráno a okostýmováno to bylo skutečně bravurně, ale opět mám ten pocit, že forma převálcovala obsah. Je to stále to stejné pořád dokola. Moc zvratů na diváka ve filmu skutečně nečeká. Veškerý děj je vlastně krásně shrnut v obsahu. Jen se tam nepíše, že vlastně nic moc není vidět a veškeré nechutnosti si člověk musí pouze představit. Strašně slabé 2*. (01.06.2013)

Typický příklad filmu, který celý utáhnou herci. I přes velmi zajímavý a kontroverzní námět je film poměrně sterilní a až příliš spoléhá na samu o sobě kontroverzní postavu. Kaufman režijně nějak nevyniká, povedly se mu akorát kamera a dobová atmosféra. Všechny čtyři ústřední postavy jsou brilantně zahrané, excelují zejména Rush s Cainem. Je to takový film ani tři, ani čtyři hvězdy. Nakonec dávám tři, protože z filmu toho ve mně za pár dnů nic nezůstane, protože tam nějaký silnější moment úplně chybí. Je tam sice vyřezávání jazyků, poprava gilotinou, soulož s mrtvolou, psaní vlastními výkaly, přesto nic nevyčnívá a film je prostě hrozně přízemní a rádoby kontroverzní. 60% (17.11.2009)