Reklama

Reklama

Únos

  • angličtina Kidnapped
Československo, 1952, 113 min

Kamera:

Rudolf Milič

Hudba:

Jiří Šust

Hrají:

Jiří Dohnal, Ladislav Pešek, Antonín Klimša, Jaroslav Mareš, Božena Obrová, Bohuš Záhorský, Miloš Kopecký, František Hanus, Rudolf Deyl ml. (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Odborník ing. Prokop a poslanec Horvát se nemohou shodnout na plánech další výstavby ve velkém průmyslovém závodu v Ostravě. Spor se má vyřešit na ministerstvu. Oba se proto vypraví letecky do Prahy. V tu dobu je zatčen Prokopův asistent Šimáček. Nikdo netušil, že je americkým agentem. Malé letadlo se zaplní pasažéry. Pouze dva členové posádky Grábner a Král a tři cestující - Grábnerova manželka, Řezníček a Rychman však vědí, že letadlo neskončí svůj let v Praze. Záškodníci se letadla zmocní a přistanou na americkém vojenském letišti u Mnichova. Američané jsou nespokojeni, když zjistí, že většina cestujících nežádá azyl, ale chce se vrátit domů. Podle původního plánu měli být v letadle jiní cestující, ale zatčený Šimáček nevyzvedl letenky, a ty byly dány do běžného prodeje. Ing. Prokop odmítne spolupráci s americkou špionáží. Cenné průmyslové plány zničí tajně jeho spolucestující. Také poslanec Horvát odmítne zradu. Po jednom výslechu se mu podaří uprchnout a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne toho, že se zavlečení českoslovenští občané vrátí do vlasti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (94)

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Je to propaganda hrubého zrna - ale tento film není možno jedním šmahem zavrhnout. Jenom pár věcí: Americká zahraniční politika - o níž tento film (ve značně zkarikované podobě) pojednává - se přece v roce 1952 (ale bohužel ani v roce 2006) nedá označit jinak než jako imperialistická - jenže vtip je v tom, že stejně imperialistická byla i politika SSSR. Dále je třeba říci, že v Americe 50. let skutečně BYLA perzekuce levicově smýšlejících lidí (viz. zmínka o "neamerické činnosti" ve filmu) - jenže zase: vtip je v tom, že tato perzekuce, jakkoliv odporná, se nedá srovnat se zločiny, které se v té samé době děly v ČSR. Člověka úplně zamrazí, když ve filmu zazní: "Váš ostravský asistent byl špion. Tady máme jeho doznání i s podpisem." Protože rok 1952 byl právě rokem nechvalně proslulého monstr procesu s "vedením Slánského protistátního spikleneckého centra", v němž byli k smrti odsouzeni nevinní lidé pro svou údajnou špionážní činnost - a taky samozřejmě dali svá doznání i s podpisy. (Jde přitom jen o špičku ledovce.) - Jelikož byl Únos v době svého uvedení kritizován tiskem pro údajný "buržoazní objektivismus" (šlo samozřejmě o kritiku konstruktivní :o), nelze opomenout jeho formu - která je prostě solidní, to se nedá nic dělat:. K+K byli vždy profíci (a zráli jako víno). Je proto obtížné tento film, založený na nepravdách a zejména polopravdách, jednoznačně hodnotit. Tři hvězdičky, které jsem mu dal, je třeba brát jen jako hodnocení orientační. ()

Morloth 

všechny recenze uživatele

Únos je kvalitně natočený snímek. Oproti většině agitačních filmů, jež trpěla neumětelstvím svých tvůrců, již zde Kadár s Klosem ukazují své schopnosti. Nazvučení, kamera, hudba, vedení herců, to vše pracuje pro film a jeho myšlenky. Problémem únosu tedy je, že se mu nemůžeme vysmát za to, že je po filmařské stránce špatný. Na druhou stranu je ideologie, jíž snímek obsahuje, v dnešní době nepřijatelná, scénář je neuvěřitelný stejně jako jednotlivé postavy. Únos je samozřejmě ideologický paskvil a kvůli tomu, že jako film funguje, byl možná opravdu nebezpečný. Hodnotím s přihlédnutím ke kvalitám práce tvůrců a s ohledem na fakt, že v současnosti to k agitačním účelům těžko zneužijete. ()

Reklama

Bart 

všechny recenze uživatele

Ve své době to musel být film s nesmírnou výchovnou hodnotou. Ukázal divákům, jací jsou imperialisti proradný a vychytralí. V dnešní době film rozhodně není nebezpečný z ideologického hlediska, protože nevyvolá žádnou sentimentální vzpomínku na to, jak bylo tenkrát dobře. Už jen proto, že scény skandujících Čechů jsou opravdu směšné, stejně jako postava poslance Horváta v podání Jiřího Dohnala, který jako věrný straník věřil tomu, co hraje. Ladislav Pešek opět vytvořil další ze svých lidských rolí, tentokrát i z neduhy typicky české povahy. Přesto jsem se u toho nenudil tak, jako u nějakého uplakaného melodramatu z 30. let. ()

Spinosaurus 

všechny recenze uživatele

Obdivuji ty, kteří tomu dávají průměrné hodnocení s tím, že je to dobře natočené. Takže kdybych "dobře" natočil film o záchraně velryb ze Sahary, tak bychom tomu taky dali dobré hodnocení? Tento film je totiž s přechozím zmiňovaným naprosto totožný. Je to čirá FIKCE. Není to překroucenost, není to zamlčení, je to prostě absolutní smyšlenost, takže odmítám brát v podtaz řeči typu "je to dobře natočené". Filmu dávám jednu hvězdičku pouze za občasné pobavení z toho, co všechno si ti komunisti dokázali vymyslet. Film je čistý odpad. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

V OSN je podán protest kvůli potlačování lidských práv po únoru v ČSR. Na to přímo navazuje záměr imperialistů a reakce osadit standardní spoj ČSA Praha - Karlovy Vary lidmi, kteří po fingovaném únosu (jsou s únosem obeznámeni) přistanou v SRN a potvrdí, potlačování práv a svobod občanů v Československu . Jenže STB je bdělá a tak cestující pozatýká ještě před odletem, volné palubní lístky se znovu dostanou do oběhu a tak se na palubě dakoty místo zlotřilců a buržousů ocitne poslanec KSČ, havíř, ocelářský inženýr a další uvědomnělé a budovatelsky smýšlející figury. Jelikož pilot - únosce není zatčen, je únos proveden. Po přistání v SRN pod US správou se zjistí příliš pozdě, že unesenými jsou občané rudě smýšlející, kteří v žádném případě protest v OSN nepotvrdí. Naopak, semknou se kolem hrdinného poslance KSČ. Imperialisté nakonec spláčou nad svým záměrem a unesené vrátí zpět s ostudou do vlasti. Co mne opravdu zvedlo ze židle bylo, že se pilot dakoty po únosu na americké letecké základně hlásil jako pilot čs.bombardovací skvadrony který slouřil v RAF... --- Jenže :-) jak jsem se později dozvěděl - V roce 1950 skutečně unesli bývalí piloti RAF 3 letouny Douglas DC 3 Dakota Československých aerolinií. Všechny spoje letěly na Prahu. jeden z Brna, druhý z Ostravy a třetí z Bratislavy. Během letu stroje stočily let nad Kletí na Erding v NSR, kde byla americká letecká základna. Tam nejen členové osádek (únosci) ale celá řada cestujících, která let na západ neplánovala požádala o politický azyl :-)) KSČ sice soptila a žádala vydaní všech zpět, ale americké orgány vydaly jen ty co se chtěly do rudého pekla vrátit. I tak všichni čelili zuřivému běsnění ze stran bezpečnostních složek a velmi těžko dokazovali, že o akci nevěděli nebo se na ní dokonce nespolupodíleli (pilotům pomáhali někteří stateční zaměstanci ČSA). Bývalí piloti z RAF po válce létali jako dopravní piloti. V průběhu houstnoscí atmosféry po únoru byly ti ze západu stahování z mezinárdních letů na lokální štace. Tam později následovalo propuštění, degradace hodností, soud a kriminál. V roce 1950 bylo těm na které ruka komouše ještě nesáhla, jasné, že brzy dojde i na ně. Proto pár statečných sáhlo k tomuto činu. Únosy se obešly bez krve a mrtvých. - Žvýkací epizodka tajných dokumentů, která zazněla ve filmu byla natočena podle skutečného příběhu jakéhosi uvědomnělého občana, který prý tajný obsah své kabely raději rozžvýkal, než aby text padl do ruky proradným imperialistům. Samozřejmě toto nebyly jediné přelety letounů z rudého pekla do svobodného světa. Tento film však evidentně naráží na tento ojedinělý případ organizovaného přeletu tří Dakot současně. Jednalo se o lety: OK-WAR, OK-WDS a OK- WDR. Hoši z RAF a všichni co jim s osobním nasazením pomáhali mají ode mne 5 hvězd. Filmaři však jen jednu a to za tu nechtěnou zábavu. * ()

Galerie (6)

Zajímavosti (10)

  • V několika záběrech filmu se objevuje pojem letecké nádraží. Dnes bychom asi použili terminál. (Frontie)
  • Scénář k velké roli dostal i Miroslav Horníček, ten roli ale odmítl. Když se jej režiséři Kadár s Klosem ptali proč, odvětil prostě: „Protože co je v tom scénáři se nestalo, není to pravda.“ (sator)

Reklama

Reklama