Dark

Od Nemcov mimoriadny seriálový počin. Tak silný, že asi nič lepšie sami v kinematografii ako seriál nenatočili. Babylon Berlin určite lepší nie je, hoci tu má viac percent. Vyzdvihnúť treba nielen úžasnú hudbu a na ňu viažucu sa atmosféru, ale aj nápaditosť, prepletenosť a premyslenosť vopred. Z môjho pohľadu je hlavne 2. séria maximálnou špičkou. Tretia séria ako záverečná však z môjho pohľadu je konečne finálnou, pretože tých dejových línií, časových okien a paralelných svetov bolo priveľa. Zakončili to ale dôstojne. Seriál je určite aj na častejšie pozretie, pretože divák má stále možnosť odhaliť nové súvislosti. (16.08.2022)

"Was wir wissen, ist ein Tropfen, was wir nicht wissen, ein Ozean." Dark jsem odkládal celkem dlouho a jsem rád, že jsem si počkal na úplný konec seriálu, jelikož jsem si tak mohl užít celý příběh najednou a bez přestávek, což je podle mě vzhledem k neuvěřitelné dějové a charakterové komplexnosti výhodou. Na počátku je divák zmatený a nemá absolutně tušení, kdo, kde, kdy, jak a proč. Pak se začnou skládat jednotlivé dílky puzzle, což se v podstatě zastaví až v závěrečných minutách třetí série. Některé dějové plot twisty (hlavně co se týká propojenosti jednotlivých postav mezi sebou) byly vskutku nečekané, jiné se daly tak trochu předvídat, i tak se ale tvůrcům podařilo mě udržet v neustálem napětí a "tápání v prázdnu". Chválím casting, jemuž se vesměs podařilo vybrat fyzicky podobné herce pro jednotlivé časové úseky, čímž byla orientace v ději o trochu ulehčena. S navyšujícím se číslem řady se postupně zvyšovala i komplexnost příběhu, nicméně to stále nějak fungovalo a drželo při sobě v podstatě až do samotného závěru, jehož rozuzlení se dle mého tvůrcům celkem vydařilo (Die Familie ist immer am wichtigsten!). Jediná moje větší výtka by se týkala postav, které mi mnohdy přišly opravdu otravné a iracionálně jednající, takže jsem měl občas problém si k nim vytvořit kladný vztah (viz Magnus, Bartosz, Hannah a Katharina). Celkově mě ze všech charakterů nejvíce oslovila Claudia Tiedemann. V neposlední řadě nesmím opomenout zmínit výraznou hudební stránku s nádechem Dopplerova efektu. Ve výsledku by se sice jednalo o čtyři a půl hvězdičky, nicméně si v tomto případě přidám - zejména za odvahu tvůrců se pustit do tak náročného projektu. "Wir passen perfekt zusammen." (27.08.2020)

Tak jsem to konečně dorazil, po čtvrtém dílu na mě před pár měsíci přestal seriál bavit a dostal jsem s k němu znovu až teď. A rozhodně nelituji, spíš naopak. Chce to věnovat pozornost a jde to pak více méně samo, nicméně i tak Dark něco chybí. Má to skvělou formu, obraz, hudbu, postavy ujdou a cestování časem je dobře zpracované.. jen ten příběh nějak kulhá, špatný není, ale není postaven tak, že by vás to táhlo k dalšímu dílu, spíš je to o té formě. Jdu na druhou sérii. Tak druhá série jde trochu jinou cestou než ta první.. víc vysvětluje a zároveň komplikuje, cestování časem už jede ve velkém a obtížně se orientuje kdo co vlastně ví, kde je (kdy je) a o co mu jde. Trochu to ztrácí na atmosféře, ale kompenzuje to větší výpravností a dějem, který zahrnuje více postav. Těším se na třetí sérii, ale to vršení komplexnosti už začíná být přilíš a stejnou dobu co zabere sledování seriálu, jeden stráví googlením co se to sakra děje. (29.04.2020)

"Z ďury tmavé Pán Bůh kouká, nit osudu flanďák souká. Časosmyčkou poletuje... kecá, vraždí, intrikuje. Pokud do jeskyně... vleze člověk-svině... svinská smyčka časová jeho svinskost zachová." Temné jako duše blbě zamilované bonzačky, zašmodrchané víc než šňůrečky od korzetu mé první holky, až k zmagoření časosmyčkově vypečené a drsně strašidelné. Jako když na vás po ránu v koupelně ze zrcadla místo obličeje vykoukne vaše vlastní vrásčitá prdel... Líbilo se mi to už tenkrát, při prvním shlédnutí, v roce 1953, ještě na černobílé televizi, s mojí mámou. Je ročník 1943, bylo jí deset let, ale už tehdy časosmyčky neměla ráda, prý "by ty scenáristy řezala a řezala". Dnes, při druhém shlédnutí, s mojí třetí manželkou a sám se sebou z budoucnosti, jsme si to užívali. A tak jsme si to šetřili a koukali se s přestávkami. Jen včera, dnes a zítra, v sobotu večer a v neděli ráno. Ty nejhlubší myšlenky jsem si pak zapisoval do bonzbloku, artefaktu z mých pionýrských sedmdesátých let, nedávno objeveným vně krabice na půdě sklepa. Včerejšek bude až pozítří, zítřek nastane loni, všichni jsme součástí sama sebe, vše se zkurví dávno před začátkem a veškerý všehomír byl stvořen velkým Bum! Bum! Což nebyl Velký třesk, to jen Pán Bůh nešťastně tloukl čelem do zdi u stromu v ráji, nad zítra sežraným jablkem :-)). (05.07.2021)

Velmi dotažená a inteligentní trojsérie. Dobře domyšlené a pořádně složité zákruty propojení časového i prostorového zmatku a elegantně zapadajících časových paradoxů. Jen párkrát bylo potřeba situaci pořešit úkrokem stranou, ale i tato východiska z překombinovaného "dead endu" zpravidla zapadala do hodinových koleček celého pekelného stroje cestování časem. // Možné spoilery: // Aby fungovalo divoké sci-fi s revolučním převratem pojetí veškerenstva, musí mít pevnou vnitřní logiku. Pokud ji má, může být velmi silné. Pokud ji např. v sequelech poruší (Matrix apod.), je to trapas. Zde utrpěl nádherný oblouk, že čas jaksi postupuje paralelně po 33 letech a jinak nelze odskočit a mystika srovnání planet a podobných žvástů tím, že pro nezhroucení se propletence musel být tento koncept rozbit. No a konec bych udělal lehounce jinak, ale takto byl aspoň dostatečně razantní. P.S. chronoklasmus (dohledejte si) s Charlottou jsem tipnul. (21.11.2021)