Král Šumavy

Nemůžu si pomoct, ale ta ideologie a tendenčnost tomu nejde nijak odpárat, je vnořená i do celé formy, od protivné schematičnosti postav i děje, ženských a mužských rolí, přes přehnanou expresi výrazů i scén, až po křiklavost hudby a dramatičnost přírodních výjevů. Docela jsem se těšila, že budu řešit dilema jako mnozí, jestli snížit výborně natočenému filmu hodnocení za poplatnost, ale tady se žádné nekonalo. *~ (02.04.2023)

Umím pochopit, že pro někoho je tento snímek problematický, mně se podařilo politiku zcela vytěsnit a užít si tu nádhernou černobílou magii, např. zrcadlení na vodní hladině, mlhy v mokřinách, okenní tabule.. Herecký ansámbl kompletně skvělý, za všechny bych jmenovala Radovana Lukavského a Jiřího Valu.. Příběh skupiny pohraničníků odsýpá, atmosféra houstne a šumavská příroda je sama o sobě podmanivá, takže u mě dobrý, dost dobrý.. (14.12.2020)

Doba vzniku filmu sebou nesla do jisté míry od tvůrců jistou dávku řekněme "loajálnosti" vůči režimu. To platilo beze zbytku pro každého, kdo chtěl alespoň něco tvořit, bez ohledu v jaké oblasti kultury působil. Nevyhlo se to samozřejmě ani Karlu Kachyňovi. V tomto případě se mu ale podařilo umě skloubit charakter kriminálky s politickou ideologií tak, že je dnešní společností ještě přijatelná. Charakter kriminálního žánru dostatečně převládá nad socialistickými ideologickými myšlenkami a bravurní zvládnutí hlavních rolí, především Radovanem Lukavským, řadí tento film k nezapomenutelným dílům režiséra Karla Kachyně. (21.08.2008)

"Na koho tu vlastně číháme? Na Krále Šumavy? Toho už jsem jednou dostal. Kolik jich tu ještě bude?" U Krále Šumavy jsem jako dítě míval strach a jako dospělý se tomu moc nedivím. Kdybych totiž dostal od strany a vlády za úkol při službě vlasti dva roky chránit státní hranici u tohoto šumavského močálu, tak bych se vrátil jako jiný člověk. Pokud by mě tedy dříve nezastřelil diverzant nebo mi prokurátor nenavrhl trest smrti za to, že jsem nezastřelil diverzanta. Za mě je to velmi dobrý film, který dost vypovídá o své době. A pokud v něm někdo vidí jen komunistickou agitku, tak si dovolím poťouchle argumentovat tím, že poměrně výraznou roli zde sehrál saxofon a ten byl v té době označován za buržoazní nástroj. Že by rebelie? (04.12.2018)

Legenda. Kalčíkova šumavská adventura je nesporně bezcenný ideologický škvár, nad nímž se svého času tetelil blahem lecjaký pohraničník, a není zvlášť těžké jej vsadit na pomyslný pranýř hanby, kam nepochybně patří. Ale Kachyňa dokázal z nevděčného údělu vybruslit se ctí – minimálně tím, že filmu vtiskl společně se špičkovým technickým zázemím opravdovost a efektní působivost a vlastně jím definitivně potvrdil svou uměleckou vyzrálost. Vedle fantastického kameramanského umění Josefa Illíka a přiléhavého hudebního doprovodu, který je dílem dnes pozapomenutého Miloše Vacka, nelze neupozornit na špičkové herecké výkony Lukavského, Švorcové, Valy, Menšíka a Holého. Tvrdit, že Král Šumavy je kvalitní film určitě není omyl, protože tomu tak skutečně je. V rámci možností daných dobou (necelých deset let od prvních zinscenovaných trestů smrti) bylo dosaženo maxima a chápeme-li prezentované téma jako vděčnou příležitost, jak se vyrovnat s vlastní minulostí, nedává smysl vypalovat na zádech Kachyňova filmu symbolický cejch nežádoucí manipulace se skutečností. Těm, kteří se přes tuto pomíjivou zápornou hodnotu dokáží s nadhledem přenést je odměnou strhující drama o lidské slabosti, odvaze a strachu. (31.03.2009)