Režie:
Antonín KachlíkHudba:
Ivan ŘezáčHrají:
Jiří Bednář, Zuzana Schnöblingová, Josef Langmiler, Arnošt Faltýnek, Milan Dvořák, Aleš Košnar, Vladimír Vyskočil, Petr Mach, Jan Výborný (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Upřímné a nevinné milostné vzplanutí hornického učně se střetne s necitlivým neporozuměním dospělých... Debut režiséra Kachlíka se setkal při svém uvedení s rozpačitým nezájmem - ani uplynulá léta na tom nic nezměnila. (oficiální text distributora)
Recenze (19)
Tak nevím, byla ještě naivní doba, anebo se soudruzi tak moc snažili, aby byla? V prvním případě je to na tři, ve druhém na odřenou jednu. Každopádně tenhle film bude zábavnější, když ho nebudete sledovat úplně střízliví. To se pak skromnému mládenci z kladenského učiliště, který po škole mezi směnou na dolu a intrem běhá v pohádkově nezničeném lese, a je pro něj ctí pod zemí pracovat "na předku", čili u ražby, i zasmějete. Kromě Langmilera jsem tam žádného dalšího herce neviděl. ()
Příběh mladé lásky hornického učně Pavla Čejky a venkovské dívky Šárky, která málem doplatí na socialistickou pseudomorálku a vesnické drbny. Když už se nad mladými stahují mračna a vše vypadá beznadějně, dočkáme se přeci jen šťastného konce. Příjemný milostný snímek je prvotinou režiséra Antonína Kachlíka. ()
Při hodnocení tohoto filmu je především brát v potaz kontext jeho vzniku. Roku 1961 totiž plně kraloval donucený návrat k lekci socialistického realismu a především filmy pro mládež a o mladých, které dosáhly vrcholu nevázanosti v Krejčíkově Probuzení se opět utopily ve schematismu a v pozitivních příkladech pro celou společnost. Kachlíkův debut ovšem jako by již ohlašoval trend, který nastoupí za dva roky - zavádí nás do prostředí hornického učiliště, kde se sice hlavně na začátku zabývá pracovním prostředím a za hlavní postavy volí mládežnickou "úderku", ale zápletka, která zde vznikne, se poté vydá překvapivým směrem a sbírání zkušeností v dolech jde náhle stranou. Příběh se totiž zaměří na velmi křehký příběh náhle vzniklé lásky, která z dvojice udělá málem společenské vyvrhele a pod okolním nátlakem ji hrozí zánik. I postavy povýšených "úderníků" jsou zobrazeny jako nezralí dospívající, kteří nikdy nemají daleko k porušování řádu a spíše než práci a nadosobní úkoly řeší dívky a soukromé spory. Svěží je nejen přirozený projev mladých herců s nepřikrášleným slovním projevem, ale také veristické zobrazení prostředí důlních prací a hornického městečka s jeho obyvateli. Vznikl tak důležitý mezičlánek mezi odchylujícím se zobrazením mládeže ve společenskokritických filmech druhé poloviny 50. let se snahou o co nejpřirozenější zobrazení obyčejné mládeže a jejích každodenních problémů dominující liberalizačnímu období po r. 1963. ()
Převést děj tohoto filmu do dnešní doby - asi by se jednalo o naprostou katastrofu, avšak z této doby na mě tento film působí příjemně a naprosto upřímně - popisuje tehdejší, tak trochu černobílé nahlížení na určité situace v životě a jejich řešení. A to se mi na tomto filmu právě líbilo - je to film o mladých, resp. teenagerech, je tak jiný, ale přitom tak stejný. Můžu vám naprosto upřímně říct, že jsem rád za tuto dobu, aspoň co se týče daného tématu filmu. Ale přesto skončí jak má a vy nemáte výhrady říct: "To byl dobrý film" ()
Krásná romance, napínavá. Ještě, že jsem nečetl žádné recenze! Někteří zdejší recenzenti naznačují, jak to dopadne!! A to by pak byl poloviční zážitek!!! „Kdo si neumí vážit toho, že je v úderce, ten tam nemá co dělat. A dokud tohle nepochopíte, nebudu s váma jednat jako se svazákama.“ – pomóc, co to je??? Zednářská symbolika: 39:52 – symbolika jednoho oka; píseň o „hvězdném prachu“ ()
Zajímavosti (3)
- V roce 1968 vydal Antonín Kachlík Červnové dny jako svůj druhý román. (NinadeL)
- Film bol natočený v Kladne. (dyfur)
- Při natáčení filmu Červnové dny jezdila za hercem Josefem Langmilerem budoucí slavná režisérka Věra Chytilová, která s ním v té době chodila, a snažila se ho přemluvit, aby se k ní přestěhoval. Langmiler se jí zbavil tím, že se nastěhoval k Jiřině Bohdalové. (raininface)
Reklama