Kamera:
Jan ČuříkHudba:
Wiliam BukovýHrají:
Karel Vašíček, Consuela Morávková, Ivan Růžička, Pavel Bártl, Jiří Stivín, Pavel Šilhánek, Jaroslav Zrotal, Stanislav Michler, Eduard Pavlíček (více)Obsahy(1)
Středometrážní film Pavla Juráčka a Jana Schmidta z počátku české nové vlny je příběhem muže, který si vypůjčí kočku, a pak se ji marně pokouší vrátit. Jenže půjčovna už není k nalezení, a tak muž s kočkou v aktovce kráčí bludištěm chodeb, čekáren a kanceláří... (NFA)
Recenze (104)
Kafkiáda po česku a navíc titul, který se dá považovat za symbol české nové vlny. Středněmetrážní film o půjčovně koček, marném hledání muže jménem Kilián a o životě v zemi plné absurdity, nejistoty a strachu. V neposlední řadě je to i film o samotě a pocitu odcizení. Josefu K. hrozil proces, zatímco Heroldovi, hrdinovi filmové povídky, hrozí toliko pokuta 30 korun za nevrácení vypůjčené kočky. Zdánlivá banalita, ale z dění ve filmu je cítit napětí a nervozita, vždyť v zemi, kde se ztrácejí lidé i instituce a kde má byrokracie moc nad lidmi, může mít ztráta kočky nedozírné následky. V řadě náznaků se dá vycítit kritika kultu osobnosti a stalinismu. Postavu k podpírání můžete vnímat jako podobenství i jako svéráznou komedii (nápis v půjčovně koček zní: "Zneužívání vypůjčených koček je trestné. Spotřebitel bere na vědomí, že je oprávněn k použití vypůjčených koček pouze pro vlastní potřebu.") Filmu by místy neškodily nůžky, ale jinak je to zajímavá filmová reflexe 50. let. Celkový dojem: 75 %. ()
Pohled do kafkovské mlhy za oponou soukromých i veřejných životů, jinak ne úplně nepodobný Jasného "Kocourovi" ze stejného roku. Dnes již snově působící labyrint světa, v němž chápat a rozumět je povinnost i přepych.... Není libo vyvětrat? Kázeň pod Letnou, přestože čerstvě už bez "fronty na maso". Kočičí konzervy však jaksepatří ještě bez náhražek. Výborná groteskní a expresivní hudba W.Bukového, Kiliána bohužel hledejte spíš v Humpolci. ()
Jako bych viděl filmem přečteného Kafku. Juráček se Schmidtem si dali pozor, aby nic ve filmu nebylo nepůvodní a konečný tvar, to je jako škola filmu. Formální a stylistická jazyková syntéza jako učebnice filmařských možností založená na geniálním Juráčkově scénáři. Film jako literatura. Zde to působí přesně. A nemusíme číst slova a obracet stránky, zde se ukazuje, proč vlastně byl vynalezen film, který disponuje nenahradielným a zvláštním kouzlem zkratky. Zkratky a kouzlem nedořečení. Míň je víc, nebo také víc nevyřčeného je i víc. A míň na délce, míň na prostoru, nejvíc na náplni. Jestli v nějakém díle je ukryto tajemství filmového vynálezu, tak zde. Ten, kdo je pod ním podepsaný, je nezpochybnitelný mistr. Mistr z mistrů. ()
To je kafkovština..................mám rád filmy kdy nevím zda je magor autor, nebo já,případně oba................................Mimochodem................................ Felinoterapie je jednou z forem tzv. zooterapie, při níž se léčebně využívá vzájemného působení člověka a zvířete, respektive člověka a kočky. V Americe má tento obor více než dvacetiletou tradici, a s prokazatelnými výsledky. Blízká přítomnost zvířete totiž u člověka navozuje pozitivní emoce, čímž dokáže výrazně přispět k lepšímu účinku další léčby. Zanedbatelná není ani stimulace přímým kontaktem se zvířetem. Může prokazatelně snížit krevní tlak či zvolnit srdeční činnost..................................Takže panJuráček vlastně předběhl dobu,jen si to měl nechat patentovat. ()
Juráček dokázal s až skličující efektivitou vystihnout tichou absurditu labyrintu byrokracie. Za její lidskou tváří dlí apatie nulového pochopení i nervozita z obavy neustále hrozícího odhalení nesmyslnosti celého aparátu. Nicméně ta půjčovna koček zní jako super byznys model (teda když si odmyslíme náturu koček). ()
Galerie (12)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (4)
- V kanceláři (ve 21. minutě filmu) visí na stěně obraz zasněženého Karlova mostu – tentýž se objevil v pracovně rady Vacátka (Hříšní lidé Města pražského, od r. 1968), rady Korejse (Panoptikum Města pražského, od r. 1987) a majora Zemana (30 případů majora Zemana, od r. 1974). (Adah)
- Jedna z posledních scén, která se odehrává na otevřeném schodišti v budově, se točila na pražské FAMU. (Azurose)
- Film byl v roce 2016 restaurován do digitální podoby. (M.B)
Reklama