Sedmá Sindibádova cesta

Kromě toho, že je Sedmá Sindibádova cesta čirá a parádní dobrodrůžka, mě (po x-letech od prvních zhlédnutí v tom věku, kdy vás takový typ filmu doslova přikurtuje k obrazovce - a pak na něj během dekád zapomenete) překvapilo, kolik krásné brutality ve filmu je: zamiloval jsem si Kyklopovo rušení lidí tím, že je zarazítkoval kmenem stromu. Harryhausen vládne, samo sebou. (08.02.2015)

Říct o kouzelníkovi, vzhledem k jeho pleši, že byl všivák, by bylo velmi kruté vůči těm ubohým vším. To, co udělal, nebyla taktická lest, to byla prostě hnusárna. Bez padoušského padoucha by ale pohádka neměla to kouzlo, protože další protivníci našich gerojů byli buď tupí humanoidi (nemyslím krátkodobě vzbouřené námořníky, ale opravdu ty Kyklopy) nebo zvířata. A útočící zvíře, ať to je černobylský dvouhlavý pták nebo drak (a že tady to byl Pan Drak), jsou pořád jen zvířata, lidské podlosti by se u nich jeden nedočkal. Ne, že by na to jeden čekat chtěl. Sindibád je podle očekávání mužný hrdina, jemuž diváci, bez rozdílu věku, barvy, pohlaví, tykadel, chapadel, teploty krve a délky zimního spánku, drží všechny palce, které mají. Princezna Parisa je bez diskuse princeznou, které by se chtěla podobat mnohá malá holčička a kdo ví, třeba i chlapeček. Pokud by nechtěl být Džinem, než by se v dospělosti ginem začal konzervovat. Děkuji uživateli darkrobyk, že mi tuhle úžasnou pohádku z doby, kdy prabáby našich pradědů byly ještě dětmi, naservíroval až pod nos. (08.01.2014)

Moc pěkně natočené. Barvy a kulisy byly famozní a tvůrci si s tím vážně vyhrály. Efekty potažmo miniatury byly dobře rozpohybované a kostry vypadaly neuvěřitelně. Ale proč jsem jenom tak často koukal na hodinky a čekal až to skončí? Upřímě jsem se docela nudil a některé scény byly zbytečně zdlouhavé. Lehké zklamání. (05.02.2013)

Keď sa na vec pozrieme objektívne, tak jediným kvalitatívnym rozdielom medzi súčasnými CGI rozprávkami a históriou typu Sindibáda je autorstvo trikov. Vieme, že sme vo filme, kde mal triky na starosti Harryhausen a že mal z toho radosť. Tie príbehy sú stále rovnaké kraviny s prehrávajúcimi hercami, málo pravdepodobným dejom (logika nefunguje ani v rámci rozprávkového sveta), ale dnes sú triky absolútne zameniteľné a nemajú pečať originality. Siedma cesta je číra nostalgia s kultovými zábermi kyklopa, vtáka a kostry, ktoré všetci poznajú. Je to podobné ako s Meliesom, hviezdičkovo nehodnotiteľné, ale tá nostalgia zohráva významnú úlohu. Som zvedavý, ako sa na dnešnú entertainment fantasy kinematografiu budú pozerať naši vnukovia. Bude im pripadať ako z dôb, keď film mal ešte srdce? Ja si myslím že nie, ale nechajme sa prekvapiť. (04.01.2014)

Když jsem tak viděl vlkodlačí horor od Nathana Jurana se šedivým Kerwinem Matthewsem v hlavní roli, napadlo mě zkouknout jejich nejslavnší spolupráci - první Sindibádovku a zřejmě první regulérní fantasy. A zjistil jsem, že jsem tenhle díl nejspíše nikdy neviděl! Sindibád se po návratu z plavby má ženit s princeznou Parisou, ale zlý čaroděj Sokurah ji zmenší, aby ho donutil k ještě jedné výpravě - za džinem na ostrov kyklopů. Sindibád to ale netuší a myslí si, že jedou za lékem pro zmenšenou princeznu. Na ději, jeho logice a také výpravě se zub času hodně podepsal, nicméně pokud přijde na monstra, je to podívaná. Boj s kyklopem, dvojhlavý pták Noh, fantastický souboj s kostlivcem nebo souboj kyklop vs. drak to jsou scény, které berou dech i po mnoha desetiletích. Naopak takový džin, o kterého jde je celkem k ničemu, když Sindibád kupříkladu chce, aby ho dostal z jeskyně, přinese mu provaz. No za příběh tak tři, za efekty pět, vychází mi to na čtyři hvězdičky. (02.03.2014)