Oči bez tváře

Jeden z tých filmov, pri ktorých ľutujete, že ich pozeráte takmer 50 rokov po ich vzniku, pretože si viete veľmi živo predstaviť, čo by s vami spravili, keby ste ich zhliadli v "ich" dobe. Scénka, pri ktorej vidíme priebeh jednej operácie, vás dnes zo stoličky jednoducho nezdvihne, no na druhej strane, zub času sa určite nepodpísal na znepokojivej atmosfére, ktorou je film presiaknutý. "My face frightens me... and my mask frightens me even more." (02.09.2005)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $58,565║Tržby Celosvetovo $-║ Asi som čakal viac ale už ako je zvykom u podobne ladených filmov z Európskej horrorovej produkcie(hlavne Taliansko myslím), opäť tu citeľne chýba lepšie vykonštruovaný príbeh, dej sa snaží ťažiť len z nechutných pytvačiek, rozmazaných obrázkov a domýšľania diváka, dobrého napätia len minimum, dlhých naťahovaných záberov dosť ale aj tak utečie to rýchlo ako voda a po filme ani neviete aká podstata tohto diela mala byť, nič konzistenčné a ucelené to fakt nedá. /videl v kine: 50%/ (videl na festivale Art Film Fest 2010) (20.06.2010)

Zážitek mi trochu pokazila podoba Pierra Brasseura s Darkem Vostřelem, čehož jsem se nebyl schopen zbavit a hrůzyplný dojem mi tak stále kazil refrén písně Kujme pikle, pikle kujme. Jinak ale velká spokojenost. Ke kvalitnímu hororovému zážitku jsem nikdy nepotřeboval hektolitry krve či přehršel mnohdy laciných lekaček, byť to první z estetického hlediska mnohdy kvituju. A pravda, zde ve filmu ze šedesátých let a navíc z jinak prudérní Francie! jsem se dočkal až magicky přitažlivé gore scény s operací tváře a jen za tu a zejména její voyersky tiché zpracování bych klidně vysázel pět hvězd. Zvláštní a ponurou atmosférou je však prodchnutý celý snímek a ani na okamžik nevyvolává pocit, že se vše v dobré obrátí. Rušivě na mě působila jen hudba jako vystřižená z projížďky strašidelným zámkem na pouti. Má tu sice své opodstatnění, šílený vědec a jeho znetvořená dcera by se v panoptiku hrůzy podobné atrakce neztratili, ale mně osobně do jinak tichého konceptu filmu vůbec nezapadala. Až v samotném a dokonale poeticky hororovému závěru, holubice, temný les a šílenství, zazněly tóny, které mne nakonec vedou až k absolutnímu hodnocení. Pět nádechů pod rouškou... (23.03.2021)

Velice znepokojivý snímek, pro francouzskou produkci té doby netradiční, vyžaduje specifickou náladu pro zhlédnutí. Téměř dokumentární scéna, kde doktor Génessier popisuje rozklad tváře po nepovedené operaci, patří k nejsilnějším okamžikům filmu. Takových chvil je v Očích bez tváře ostatně více. Po druhé projekci mohu jedině doporučit. (19.04.2018)

Skvělý námět pro psychologický hororový thriller, ale je to bohužel dost ospale odvyprávěné. Režisér formátu Alfreda Hitchcocka by z toho nepochybně udělal skvostnou žánrovou legendu ála Psycho... Jeden z těch mála vzácných případů, kdy bych si docela přál remake (samozřejmě pouze v rukách schopného tvůrce). 60 % (26.02.2018)