Reklama

Reklama

El mar la mar

  • Velká Británie El mar la mar
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Film splétá dohromady znepokojivé místní příběhy s ručně zpracovanými 16mm záběry flóry a fauny. Kamera neuhne ani před předměty, které za sebou zanechali ti, kteří těmito pustinami kdysi cestovali. Lidé sdílejí intenzivní, až mytické zážitky v poušti: muž se rozhovoří o patnáctistopém monstru, které těmito končinami bloudí, zatímco pohraniční strážce vzpomíná na bizarní střet člověka a šelmy. Zvukově bohaté plochy spoluutváří přízračnou atmosféru, v níž se volání ptáků mísí s nočním šelestem, jež ve své neviditelnosti zabydluje prostou pouštní krajinu. Pozorný dokumentární přístup J. P. Sniadeckého, který čerpá z étosu Harvard Sensory Ethnography Lab, se dokonale pojí s meditacemi Joshua Bonnetty o filmové materii. (NFA)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (2)

Marze 

všechny recenze uživatele

Pokus o zprostředkování atmosféry místa. Většina se jich člověku otevře nejméně po několika dnech. Otevřou se za tmy, za mlhy (Václav Cílek) ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Záběry z malého výseku obrovské Sonorské pouště (přibližně 311 000 km² - Mexiko, Kalifornie, Arizona) a život v krajině, která mi spíš nahání hrůzu než bych ji obdivoval, působí přesto uklidňujícím dojmem s nutkáním k meditaci. Navíc překvapuje, jak je možno ruční kamerou vyvolat větší emoce než high-end technikou Davida Attenborougha. Byli režiséři (a kameramani) ovlivněni básní Rafaela Albertiho "El mar. La mar." podobně jako Luciano Berio při stejnojmenné kompozici? Zatím to nechme otevřeno, přestože pojem "vytažení z moře a zasazení do země" je tu reálně přítomný. Samotná báseň zní: "El mar. La mar. / El mar. ¡Sólo la mar! // ¿Por qué me trajiste, padre, / a la ciudad? // ¿Por qué me desenterraste / del mar? // En sueños, la marejada / me tira del corazón. / Se lo quisiera llevar. // Padre, ¿por qué me trajiste / acá? -- Moře. Moře / nic než moře! // Proč jsi mě, otče, / odvedl do města? / Proč jsi mě vyzvednul / z moře? // Bití vln mi ve snu / rve srdce / jako by ho chtělo odplavit. // Otče, proči jsi mě zavedl / až sem?". Až sem! Do budoucnosti, která bude takto vypadat? Jako království netopýrů? Znáte přece rýmovánku: "Netopejr, netopejr, to je divnej pták. Není jako vopice, není jako slepice, netopejr vypadá zkrátka všelijak. Má rád papouška, huláká mu do ouška: narodil se Kristuspán, narodil se přišel k nám. Papoušek bude brzy pochován. Ale i toto má pseudoreálný základ (Kdysi dávno vyráběl Kristus ptáky z hlíny. Starý žid se nad tím pohoršil, neboť byl sabat. Chtěl zničit uhnětené ptáky a tehdy Kristus tlesknul a z ptáků se stali netopýři a odletěli.). To jsem se ale nechal unést hodně daleko.... Rozhodně se tu však cituje (tedy v krátkých citacích) jiná báseň, ‘Primero Sueño’ od Sor Juany Inés de la Cruz” (první vydání Sevilla, 1692). Závěr básně (verš 967 až 975, závěr, ne vše se cituje ve filmu, a ne vše co se v něm cituje je zde uvedeno): "mientras nuestro Hemisferio la dorada / ilustraba del Sol madeja hermosa, / que con luz judiciosa / de orden distributivo, repartiendo / a las cosas visibles sus colores / iba, y restituyendo / entera a los sentidos exteriores / su operación, quedando a luz más cierta / el Mundo iluminado y yo despierta - zatímco naši hemisféru zlatě / ozařovalo nádherné klubíčko slunce, / které moudrými paprsky / řádně rozdělovalo / své barvy na viditelné věci, / přišlo a zpřístupnilo / vše smyslovému vnímání, / zanechávaje v pravdivém světle / ozářený svět a já se probudila." Nevím, zda je vhodné citovat tyto verše za bouře (viz film), ale Sestra Juana Inés už tehdy věděla, že objekty bez slunce jsou jen černobílé. ()

Reklama

Galerie (11)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno