Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kolonii puritánů v Massachusetts roku 1666 vede tamější guvernér Bellingham a reverend Arthur Dimmesdale. Mezi novými přistěhovalci je i krásná Hester Prynnová, která společnost šokuje tím, že chce bydlet sama, dokud nepřijede její manžel, lékář Roger Prynn. Krásné ženě se dvoří syn představitele rady starších, Brewster Stonehall, ona ho ale striktně odmítne. Na práce v domě koupí dva otroky a němou mladičkou Mitubu. V místní knihovně se baví s Arthurem, který ji zaujal kázáním o mírovém soužití s domorodci. Později se seznámí s jeho nejlepším přítelem, indiánem Johnnym, učitelem v místní škole, ale i se sousedkou Harriet Hibbonsovou. Svobodomyslná stárnoucí žena žije mimo bigotní komunitu ještě s několika dívkami. Reverend navštíví Hester a vyzná jí lásku. Ani ona k němu není lhostejná, ale včas se vzpamatují. Puritánská společnost totiž smilstvo trestá popravou. Zamilovaní se snaží vzájemně sobě vyhýbat, když však přijde zpráva, že Hesteřin manžel byl zabit při přepadení cestujících, dvojice už nedokáže svoji vášeň zadržet. Jenže netuší, že doktor Prynn nezemřel, ale zůstal v zajetí u indiánů… Hester zjistí, že je těhotná. Rada starších si ji předvolá a chce, aby prozradila jméno otce dítěte. Hrdá žena to odmítne, protože by mu hrozila poprava, a sama je zavřena do vězení. Marně ji Arthur prosí, aby ho prozradila. Hester mu dokonce zakáže, aby se sám přiznal. Ve vězení pak porodí holčičku, kterou Arthur na její přání pokřtí jménem Perla. Hester čeká pranýř, na šatech musí nosit vyšité písmeno „A“ (adultery = cizoložství). Do městečka nečekaně dorazí Prynn, ale přede všemi kromě manželky skrývá svoji totožnost. Rozhodne se pomstít svůdci své ženy. Hester varuje Arthura, pretože Prynn se v zajetí hodně změnil, stal se z něj surovec bez zábran. Při tajných návštěvách svoji ženu trýzní. Roger, ktorý se v městečku usadil jako doktor Chillinworth, úspěšně rozdmýchává v městečku nenávist a rozbroje, které podle něj způsobují síly pekla. Milenci si prostřednictvím Mituby vyměňují dopisy. Roger ji při tom jednou přistihne, ale oddaná služka dopis sní. Rada starších ji na Rogerův popud mučí kvůli čarodějnictví. Další obviněnou je Harriet, která se před vojáky ukryje u Hester. Roger zavraždí Mitubu a z tohoto zločinu obviní Harriet. Vzápětí obviní i Hester a ukáže údajné ďáblovo znamení na těle její čtyřleté dcerky. Hester s Perlou se sejdou s Arthurem na břehu řeky. Roger je sleduje a chystá se k rituální vraždě... (TV Prima)

(více)

Recenze (87)

Metalýza 

všechny recenze uživatele

Je toho tu prostě moc. Tvůrcům evidentně nestačilo komorní drama obsažené v Hawthornově knize (holt z komorního dramatu velkolepý spektákl neuděláš) a tak se rozhodli příběh trošku "opepřit". Takže se sem přidalo čarodějnictví, téma střetů s indiány, naťuklo se i otroctví a aby toho nebylo málo, ještě necháme Hester málem znásilnit. No a na konci samozřejmě typický americký happy end. To vše pěkně zabalené do kýčovitého baličáku bez i jen špetky nadhledu. Možná je dobře, že na rozdíl od knížky nedostala více prostoru malá Pearl, i když v knize byla mojí nejoblíbenější postavou - to už by byl úplný galimatyáš. Připočteme-li, že Demi Moore místo hraní hlavně ukazuje pěkně oholené nožky či vytrhané obočí, sympatický Oldman a úžasně odporný Duvall to prostě nevytrhnou. ()

RajAthen 

všechny recenze uživatele

Trocha romantiky za časů, které jí rozhodně nepřály. První, rozjezdová část se nese ve vzletném duchu a její vyústění (tzn. soulož) je naprosto nevyhnutelná. Poté však hrdinové začínají jednat podivně, zejména uslzelý kněz, který má za kamarády bandu masakruschopných indiánů a nechá trpět ženu svého života devět měsíců za katrem. Rovněž se nabízí plíživá otázka, proč se hrdinové prostě nesebrali a v době neznající osobní ID nevyrazili o ves dále. Inu, to by nebyla naplněna ona Osudovost, která se bohužel rozpíná na nelidských 135 minut. Pokud by hrdinové vzali rozum do hrsti a střihač do ruky nůžky, mohl vzniknout zajímavější počin. Takto se divák alespoň musí spokojit s humorně znepokojivou scénou zahrnující nahou černošku, lázeň a papouška.:) ()

Reklama

gidzitka 

všechny recenze uživatele

No jo, no jo. Tuším už, co si o mně pánská část myslí. Ale když todle je pro mě romantika toho nejtěžšího kalibru. Miluju historické filmy, miluju nekonvenčnost, miluju Garyho Oldmana... Copak mohu dát něco jiného než 100%? A pokud i Vy milujete to samé co já, pak není vskutku co řešit.:) PS Malý princ měl pravdu, správně vidíme jen srdcem. A tento film je pro mě holt takovou srdeční záležitostí... ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Dvě věci jsou jisté. Postava Demi Moore zcela určitě neměla velikost košíčku podprsenky, jaká byla zhruba od poloviny filmu uvedená na visačce a kdyby se nadržený reverend udělal ve stodole na zrní, ušetřili by si všichni spoustu problémů.. Hawthorneův alegorický román o lásce, vině a hříchu v duchu křesťansko-židovských tradic si Joffé krapet předělal k obrazu svému a nutno podotknout, že s blížícím se koncem to přestává kočírovat (asi jako by Cameron nechal doplout Titanic s Jackem a Rose do newyorkských doků za torpédování japonských ponorek). Co si budeme nalhávat, novodobého Adama a Evu drží nad vodou herecké výkony. Vášnivý sluha boží Oldman, snesitelná Demi s na puritánku až příliš hladce oholenýma nohama a především Duvall, který v paruce působil dokonale nechutně a démonicky. Co na tom, že v románu neskalpoval každého, kdo mu přišel pod ruku.. ()

pinguinka 

všechny recenze uživatele

Přestože se tento film nedrží striktně předlohy, což je patrno především na konci, je tu to hlavní, na co Hawthorne ve své knize poukazuje. Lidská zloba, závist a strach z neznámého jsou v puritánských postavách ztvárněny velice dobře a podobně jako v Čarodějkách ze Salemu mi nahání hrůzu, jak se dají lidé zmanipulovat. Ovšem je to i příběh lidí toužících po svobodném životě, skutečné pravdě a samozřejmě i lásce. Hester je v podání Demi Moore přesvědčivá a Gary Oldman jako reverend Dimmesdale okouzlující, takže navzdory svému obdivu ke knize si ten romantický závěr vždycky přeju. K tomu vhodný hudební doprovod Johna Barryho, jehož melodie jsou zde sice občas předvídatelné, ale krásné -> vřele doporučuji přečíst knihu, třeba při poslechu soundtracku. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (1)

  • Producent filmu Vajna k filmu zveřejnil: "Film byl natočen podle knihy Nathaniel Hawthorne. V Americe je tato kniha povinnou četbou, díky čemuž diváci snímek vnímají citlivějí. Roland Joffé je talentovaný režisér, ale velmi tvrdohlavý, prakticky jsme se s ním museli hádat po celou dobu natáčení. Navíc byl Gary Oldman celou dobu opilý. (Zdroj: origo.hu) (Courtemanche)

Reklama

Reklama