Zasněžená romance

Krásný a roztomilý film, kde je obsah takový "slaďounký", ale perfektní muzika a hity, jaké si i po 70. letech stále generace pobrukuje a nechybí na veškerých bálových tancovačkách. V tomto filmu uvidíte i nezapomenutelnou světovou mistryni v krasobruslení SONJU HENIE. Krasavec (jak jinak !) John PAYNE lámal dívčí srdce 40. let. (29.09.2007)

Za mě přesná ukázka amerického filmu 40.let 20.století....černobílý, hodně "umělý", plno scén bez slov - což zde bylo hodně při lyžování, bruslení a také poté plno hudebních čísel, ale i přesto mi ten film přišel delší než byl..Sonja Henie za mě odvedla skvělou práci a když člověk i zjistí, co vše ve svém životě zažila - říkám si, jak to mohla všechno stihnout :) (17.09.2022)

Trubaduři z Dartmooru hledají práci, jejich manager Niffty je zoufalý. V nahrávacím studiu se náhodou připletou ke spolupráci se známou zpěvačkou Vivien Dawn - hraje a zpívá Linn Barry,(která se nepohodla z doprovodným orchestrem), a o kterou je mimořádný zájem.Jedná se hlavně o výborné angažmá v prestižním horském středisku Sun Valley. Mimoto z reklamních důvodů klavirista Ted Scott(John Payne) očekává příjezd uprchlíka z Evropy, o kterého se chce postarat. Jaké je ale překvapení celého orchestru, a Tedda především, když vyjde najevo, že uprchlíkem je mladá, sympatická, a velmi pohledná dívka z Norska - Karen Benson (Sonja Henie).....film provází výborné melodie, taneční a krasobruslařská čísla, a byl nominován na tři Oscary. (10.01.2005)

Kapela Glenna Millera ve svých nejlepších letech tu má obrovský šmrnc, lehkost, hravost, vtip, eleganci… Všemu ostatnímu ve filmu, snad krom dlouhé dynamicky nasnímané lyžovačky, se bohužel těchže vlastností nedostává, a k tomu, aby se na celek dalo koukat jako na sérii perfektních hudebních výstupů jakž takž poslepovaných nejnutnějším dějem, tomu chybí ty správné proporce – pitomoučká love story intrikující krasobruslařky a submisivního pianisty v druhé polovině zcela opanuje prostor, zatímco jedno z nejzásadnějších hudebních těles v dějinách už jen tiše šumluje v pozadí. Přesto si člověk nakonec odnese docela miloučký pocit. ***1/2 (09.07.2014)

Zasněžená Romance aneb Jak lze stalkingem a umanutostí vlastního štěstí vydobýti, a ještě muže přesvědčiti, že jde i o štěstí jeho vlastní. PS: Když jste cukrkandlová blondýnečka lolitkoidního typu, jde to mnohem jednodušeji. Možná to zvládnete i bez Orchestru Glenna Millera. To by ale byla škoda, protože hudba a hlavně performance zmíněného tělesa jsou asi tím jediným, proč stojí za to přežívat tu chválabohu necelou hodinu a půl ve společnosti mně osobně těžce nesympatických panáků, panovačné semetriky, a zmíněné ňuňukukučové kudlanky. Jistě, válečná kinematografie byla specifická, ale nebýt vynikajících páně Millerových kreací, byla by to jen schématická limonáda, ve které jsou zastrkaná značně šablonovitá míchátka ve tvaru hlavních postav. Sonja Henie nepochybně byla výborná krasobluslařka (ostatně se tomu věnuje cca deset minut stopáže), ale pokud se pokusíte byť jen v náznaku tohle srovnávat se Zpíváním V Dešti, uvidíte, že není oproti Zasněžené Romanci napřed o dekádu, ale o světelné roky. 60%, a to jsem ještě In The Mood;) (31.07.2017)