Richard Jewell

Clint Easwood je pro mě osobně jistotou. Vždycky mě bavil jako herec, a ani od doby kdy se začal věnovat režii, mi nezpůsobil žádné zklamání. Tento film jsem si užil pro skvělou režii, kvalitní scénář i velmi dobré herecké výkony (zvlášť Sam Rockwell mě potěšil svou rolí seriózního právníka), ale hlavně mi znovu předvedl typický americký hon na čarodějnice. Amíci už si z toho udělali pěknou tradici, která začala Salemem, výrazně se vrátila v podobě denunciačního hnutí MěTaky a v současnosti se transformovala v rabování v rámci BLM. (13.08.2020)

Clint Eastwood před pár lety prohlásil, že bude točit filmy, až do úplného konce svého života a tak nám, s lehkostí sobě vlastní a na prahu devadesátky, servíruje další mistrovské kriminální drama dle skutečné události. Kromě skvělé režie a scénáře, bych vyzdvihl hereckou ústřední dvojici v podání Hauser - Rockwell. Opravdu výborný a silný film, skutečný Richard Jewell může odpočívat v pokoji. (17.02.2020)

Když napíšu, že Clint Eastwood je pro mě nejobdivuhodnější filmař současnosti, možná si budete myslet, že obdivuji hlavně to, že na prahu devadesátky pořád točí. A navíc tak skvěle. To je určitě pravda, ale já ho ještě víc obdivuji za to, jaká témata si vybírá a jak je dokáže zpracovat. Richard Jewell je další z jeho „obyčejných hrdinů“, který prožil něco, čemu by se tak úplně nechtělo věřit, kdyby se to doopravdy nestalo. Ovšem na rozdíl od Sullyho Sullenbergera, jemuž hrozila „jen“ ztráta kariéry, Richard Jewell stojí před elektrickým křeslem a díky tomu, že je vlastně přerostlým zásadovým dítětem a bezmezně vzhlíží k představitelům zákona, si do toho křesla navíc sám pomalu a ochotně sedá. Ten příběh je úžasně děsivý. Bez výjimky skvěle zahraný (kdybych měl někoho vyzdvihnout, bude to kromě P. W. Hausera můj oblíbený chameleon Sam Rockwell) a hlavně tak krásně vyprávěný, pomalým baladickým způsobem s občasným odlehčením v podobě citlivého humoru, který divákovi uleví a zároveň podtrhne absurditu celé té situace. Nádhera. (17.01.2020)

„VĚŘÍM V ZÁKON A POŘÁDEK. JEN JSEM DĚLAL SVOJI PRÁCI…“ /// Co může být zajímavýho na chlápkovi, kterej našel v parku bombu a nahlásil to? Zachránil životy, ALE bude to stačit na celovečerní film? Na začátku jsem prostě nečekal, že toho je na tom příběhu tolik k vyprávění. Prostě Amerika. Země, kde se z každý kraviny okamžitě rodí národní hrdinové, nebo vyvrhelové společnosti. Jestli máte rádi Eastwoodovskou vypravěčskou poetiku, zajímá vás, jaký to je, když vám do života vlezou federálové, tak tohle musíte vidět! Ten příběh je totiž dobrej a on je výbornej vypravěč! Víc jsem se rozepsal TADY! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Článek od novinářky Marie Brenner s názvem „Americká noční můra: Balada o Richardu Jewellovi“ jsem nečetl. 2.) Furt nevím, co všechno se dá získat za kus prochcanýho masa. 3.) Thx za titule „tomik1976“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (20.02.2020)

Clint Eastwood má zkrátka tento typ filmů o "neznámých" hrdinech prostě v ruce. Richard Jewell je totiž výkladní skříní toho, čeho si na jeho práci tak moc ceníme a co tak moc milujeme. Je tu opět místy až dokumentární vyznění, vybroušené dialogy a propracované postavy, v jejichž středu stojí občas lehce naivní Richard Jewell, který se po svém hrdinském činu nepochopitelně stane podezřelým číslo jedna. Clint Eastwood s touto látkou pracuje se zaujetím sobě vlastním, takže se před Vámi na ploše čítající 131 minut rozestře skvěle napsaný a zrežírovaný příběh o muži, který se i navzdory neustálému tlaku ze strany FBI nevzdal a nezhroutil. Jediná výtka tedy směřuje pouze k občasnému přepálenému důrazu na "dojení" emocí, což občas působí vážně nepatřičně. Až na tento detail se ale ovšem jedná o filmový zážitek ze staré školy, jež z každého filmového políčka křičí, že Clint Eastwood na to i ve svých 89 letech pořád ještě má. Skvělá práce! „There's a bomb in Centennial Park. You have thirty minutes.“ (09.02.2020)