Příběh služebnice

Mám pocit, že tohle bych napsal kdybych byl sexuálně frustrovaná ženská na mentální úrovni patnáctileté holky, přečetl bych si Orwella a řekl si, že taky napíšu "postapo"... Asi bych s Příběhem služebnice neměl takový problém kdyby šlo o čistě fiktivní svět. Ale tady se nám někdo snaží namluvit, že se to děje v naši blízké budoucnosti. Problém je v tom, že Orwell se už dnes konat nebude ani kdyby trakaře padaly (dávno se ví, že A.Huxley předpověděl budoucnost mnohem přesněji) a už vůbec ne v takhle pitomém systému. Celý ten svět je naprosto na hlavu postavený, nelogický a absurdní. Proč systém ty ženské otročí když cesta společenských a ekonomických výhod by byla nepoměrně efektivnější? Proč, když jsou tak zoufalí šukají jen jednou do měsíce? Proč se seriál snaží naznačit, že žena vědomá si své neplodnosti je automaticky frigidní? Jak se kurva povedlo za necelých 8 let udělat z lidí zvyklých na sociální sítě, osobní svobody, moderní myšlenkové směry, jakýsi životní standard, kontakty atd poslušné a zlomené stádo? Jak se kurva povedlo v tajnosti najít a zrekrutovat ty statisíce ozbrojených psychopatů (bez svědomí a vztahu k ženám) strážících každý kout? Co jako dělá zbytek světa? (jasně-na jednu stranu se nám seriál snaží ukázat jak delegace z jiných států nevidí pravdu a na druhou stranu tu máme desetitisíce uprchlíků .) Seriál pomalu směřuje k demonstraci toho jak i podřízená a zotročená žena má své vlastní účinné metody jak manipulovat mocným mužem, ale kde teda byly všechny tyhle mocné metody a síla když se ta změna režimu krok za krokem prosazovala? Kde jsou moderní fertilistické metody atd atd atd.. Ve výsledku je skoro jedno, že ten příběh samotný je docela zajímavý když celý ten nesmysl tak hrozně bije do očí.. Navíc mám pocit, že HBO po tomhle sáhlo účelově čistě proto, že poptávka si žádá nějaké to moderní genderové MeToo téma.................Jinak... E. Moss je zajímavá a Ann Dowd zase jednou parádní.. (10.12.2017)

Nejde to inak. Tri dni po dopozeraní seriálu musím dať najvyšší počet. Hoci som váhal, lebo 10 dielov je príliš veľa oproti tomu, čo sa dialo na TV obrazovke. Príbeh je rozťahovaný, má mnoho pomalých, v podstate nikam neposúvajúcich scén, pitvá sa v monológoch hlavnej predstaviteľky, rozoberá jej pocity večne znásilňovanej služobníčky. Potom som pochopil, že vlastne všetky tieto postupy robia seriál výnimočným. Nehľadiac na samotnú myšlienku totalitnej spoločnosti... Seriál je filmársky dokonale natočený s dôrazom na mrazivú atmosféru a silné osobné scény. Hĺbavým a depresívnym spôsobom odkrýva zvrátenosť chorého systému. Plusom je aj sústredený výkon Elisabeth Moss v hlavnej úlohe. (05.07.2017)

Velmi natahovaná kvalita. Nakonec to ale nezachází dál než filmové adaptace stará čtvrt století. Navíc mě nebavilo koukat na ty desaturované barvy, zvlášť když film tak dobře pracoval s barevnou symbolikou, ke které mizanscéna vybízí. Bohužel vzniklo jen naplnění společenské objednávky v tom, jak má vypadat kvalitní quality TV. (Po pěti dílech jsem opustil.) (10.07.2017)

Prvá séria bola vynikajúca, seriál si ma dokázal získať už od prvého momentu - ťaživé, smutné, apokalypticky zaujímavé a miestami napínavé. Nožík sa mi vo vrecku otváral skoro stále. Hrôza pomyslieť kam až môže zájsť náboženský fanatizmus. Treba vziať ale v úvahu, že ono to vlastne nebolo vôbec až tak prehnané, v budúcnosti by taký model ľudskej spoločnosti mohol veru kľudne vzniknúť. Druhá séria po obsahovej stránke už nebola tak dobrá (príliš rozťahaný dej), tiež sa prikláňam k názoru, že tie flashbacky do minulosti jednotlivých postáv boli zaujímavejšie ako hlavná os príbehu, avšak tento nedostatok aspoň čiastočne vyvažuje precízne odvedená technická stránka a forma seriálu, ktorá v druhej sérii má jednoznačne väčšiu kvalitu. Nadpriemer. 75/100 (20.07.2018)

Margaret Atwoodová bezesporu stvořila zajímavý postapokalyptický svět, ve kterém jsou ženy (a to jak Služebnice, tak jim nadřazené Manželky) trestány za to, že se "tak hodně zaměřily na akademickou práci a profesionální ambice, že zapomněly na své skutečné poslání". Po zhlédnutí filmové adaptace z 90. let jsem se těšila na lepší propracování děsivé republiky Gileád a na lépe zahrané postavy. Obojího jsem se vlastně dočkala (i když mi pořád chybí skutečná ukázka proměny Spojených států v Gileád), hereckým výkonům skutečně nelze nic vytknout, ale mám se seriálem jeden zásadní problém, a to hlavní hrdinku. Pokud se mnohem více těším na osudy vedlejších charakterů - Janine, Emily, Moiry, dokonce i "záporačky" Sereny - než na další útrpné pohledy June/Offred, je to špatně. Neměla jsem potřebu okamžitě zapínat další epizodu, emocionálně mě žádná scéna nezasáhla (možná proto, že nejsem matka).. (05.08.2018)