Italské námluvy

Je zajímavé, že jsem ho viděla asi 15x jen v angličtině (bez tit), v češtině ho vlastně neznám. Tudíž proto nekritizuji scénář. Změnila bych možná některé věty Robertovi, hlavně ty, kdy se zamilovává. Líbily se mi nápady s dovolenou, na letišti, dokotorem "na nohy", deštěm, botami a červené ponožky na konci. Líbila se mi i Bonnie Hunt a další herci. U tohoto filmu mi najednou prchající nevěsta v šatech na letiště nevadila. Na "El destino" předurčené z dětství bych rozhodně byla zvědavá i já. Je pravdou, že také díky tomuto filmu jsou oba hlavní představitelé mými oblíbenými herci. (10.01.2014)

Pořád přemýšlím, proč mě to neoslovilo, když je tu tolik kladných komentářů, ohodnocení neskutečných 70%..Je to jen obyčejná bezduchá romance, která by se nikdy ve skutečnosti nemohla stát a to mi vadilo asi nejvíc.Není tu nic co bych si zapamatovala, žádná pasáž,dialog prostě nic a jediné za co dávám hvězdu je krásná Itálie a docela sexy Billy Zane :). (22.04.2012)

Jeden z mala podarenych americkych romkomov, ktory sa snaži brať všetky trapne, gyčove a presladene kliše tohoto žanru s ľahkosťou, humorom a nadhľadom. A nielen že sa snaži, ale ono to ako u jedneho zmala aj užasne funguje. Prijemne letne osvieženie v krasnom prostredi Apeninskeho polostrova s vydarenou hereckou zostavou. (17.12.2010)

Neoriginálna zápletka je nahradená veľmi milým spracovaním, zakomponovaným kamsi do čarokrásnych kútov romantickej Itálie, ktorej scenérie spolu s úsmevnými hercami a príjemným scenárom jednoznačne naladia na tú správnu strunu. Žiaden zázrak sa nekoná, ale Robert Downey Jr., ktorého mám zafixovaného v IRONMANovskom a chaplinovskom kostýme, je v tejto komediálnej pozícii NEODOLATEĽNÝ :-) Inak doslova blbé a naivné správanie hlavnej hrdinky ma prinútilo strhnúť hviezdu, pretože debilitu tohto kalibru vidíte jedine vo filmoch žánru komédia/romantický (česť výnimkám)...... a v pilcherovkách :-) (07.02.2011)

Jednou za rok „strávím“romantickou komedii, jinak se tomuto žánru snažím obezřetně vyhýbat ve stylu upíra zřícího svěcenou vodu. Na druhou stranu mne tato taškařice vůbec neurazila a místy jsem se i od srdce zasmál (třeba když jeden z falešných Damonů se poživačně slunil u bazénku …a druhý megaborec s medailonkem poté vyrukoval na scénu). Dvojice hlavních hrdinů lehce přehrává, ale užívá si to stejně, jako divák jejich vrozených a neoddiskutovatelných sympatií. Italské prostředí, pro které mám slabost, dodává elegantní pikantnost a pohádkovou uvěřitelnost jejich osudovému příběhu lásky, pro které jinak chodíme do kin a usínáme s představami na polštáři. Je dobře, že se takové filmy točí, každopádně však svému osudu musíme jít vždy naproti. Tři a půl. (23.04.2012)